Autory titulu Milníky moderních českých dějin s podtitulem Krize konsenzu a legitimity v letech 1848–1989, kterou vydalo roku 2018 nakladatelství Argo v edici Historické myšlení, jsou Jakub Rákosník, Matěj Spurný a Jiří Štaif. Jakub Rákosník působí na Ústavu hospodářských a sociálních dějin Univerzity Karlovy. Jeho zájem leží v sociálních dějinách 20. století. Z jeho monografií jmenujme například tituly Sovětizace sociálního státu. Lidově demokratický režim a sociální práva občanů v Československu 1945–1960 anebo Rodina v zájmu státu. Populační růst a instituce manželství v českých zemích 1918–1989.

Matěj Spurný působí kromě Ústavu hospodářských a sociálních dějin Univerzity Karlovy i v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Zabývá se sociálními dějinami po roce 1945 a je mimo jiné autorem monografie „Nejsou jako my“. Česká společnost a menšiny v pohraničí (1945–1960).

Jiří Štaif působí na Ústavu hospodářských a sociálních dějin Univerzity Karlovy. Věnuje se sociálním a politickým dějinám 19. století a je autorem monografií Obezřetná elita. Česká společnost mezi tradicí a revolucí 1830–1951 a František Palacký. Život, dílo, mýtus.

O kvalitách práce historiků, kteří se na knize Milníky moderních českých dějin podíleli, svědčí například četnost, s jakou se jejich jména objevují na seznamech doporučené četby pro studenty historie, politologie a sociologie. Čtenář v této souvislosti může oprávněně očekávat, že se mu prostřednictvím recenzované publikace dostane odborného výkladu založeného na relevantních zdrojích.

Kniha se týká, jak již název napovídá, důležitých milníků moderních českých dějin, chronologicky spadajících do období mezi roky 1848 a 1989. Konkrétně jde o roky 1848 (evropská revoluční vlna), 1918 (konec 1. světové války a vznik Československa), 1930 („boj o stát“), 1945 (konec 2. světové války a rekonstrukce státu), 1968 (pražské jaro) a 1989 (sametová revoluce). Autoři o těchto letech vypovídají z hlediska stabilizace či naopak destabilizace společenského řádu. Analyzované milníky byly vybrány proto, že jsou chápány jako začátky období, v nichž historičtí aktéři stáli před novými či dokonce bezprecedentními výzvami.

Koncepce knihy vychází z antropologického předpokladu, že příslušníci moderní společnosti se primárně snaží dosáhnout svého osobního štěstí. Pro dosažení tohoto štěstí, které je individuální, jsou lidé schopni hájit existující podobu společenských vztahů, popřípadě naopak podpořit alternativní řešení. Z toho vyplývá, že autoři inklinují k aktérské perspektivě. Není pro ně rozhodující, jak se daná společenská situace jeví nám, ale jak ji chápou lidé, kteří se v ní nacházeli. V tomto smyslu je výklad, ačkoli je především odbornou interpretací, zajímavou sondou do stavu společnosti pro konkrétní historické období.

Kniha je určena spíše pro odborné čtenáře (či alespoň dobře poučené laiky), kterým nebude činit problémy časté využívání historické, filosofické a sociologické terminologie. Výhodu publikace spatřuji především v tom, že se autoři nebojí zodpovídat i kontroverzní otázky, popřípadě hledají originální interpretaci často diskutovaných témat (například morálně devastující účinek normalizace, způsob budování Československa a podobně). Titul doporučuji čtenářům, kteří si chtějí aktualizovat své znalosti ohledně přelomových období českých dějin o nový pohled sociálně historické vědy.

Související knihy

Rákosník, Jakub – Spurný, Matěj – Štaif, Jiří

Argo, 2018