Čtení ke kávě: Legrace (Hana Militká)

Legrace

13.11.2018 Hana Militká Bez komentáře

Legrace je velmi důležitá součást našeho života. Pomáhá nám překonávat těžší období, různé problémy. Nabíjí nás energií.
Ale nesmí být na úkor druhých…

Alence je patnáct.
Moc ráda by se líbila Milanovi. Ale cítí zmatek a nechuť, jakmile se podívá do zrcadla.
„Ty vlasy! Trčí mi do všech stran jako hřebíky! Nechám si narůst dlouhé. Jenže ty moje vůbec nerostou! Měla bych si koupit nějakou vodičku na podporu růstu. Jenže je drahá. Máma mi peníze nedá. Prý nesmíme utrácet. Táta neposílá! A já na to doplácím!“ je jí do pláče.
„Svět je nespravedlivý. Růžena se pořád před Milanem nakrucuje jako nějaká poběhlice! Nejradši by mu hned hupla do postele. Je vážně nechutná!“
Takové a podobné těžké myšlenky zahalují mysl Alenky.
Nakonec se nadechne a jde do školy.
Sotva vkročí do budovy, spatří Růženu v srdečném rozhovoru s Milanem.
Naschvál na spolužačku vyšplouchne limonádu, kterou si nese v láhvi.
„Jé, promiň, já nerada! To je jen šťáva! Za chvilku to uschne.“
„Seš pitomá? Je to lepkavý jako blázen. Co s tím teď budu dělat? Na sobě šaty nevyperu,“ naříká zoufale Růža.
„Tak si je svlíkni, Milan ti pomůže!“ směje se Alena.
„Je úplně pitomá!“ vysvětluje Růža svému nápadníkovi.
„Vážně ti pomůžu, jestli musíš šaty sundat,“ nabízí se ochotně Milan.
Naštvaná Růžena do něj vzteky strčí, div ho neshodí na zem. „Mazej si za tou nánou, když se ti tak líbí!“ vykřikne a prchá. Neběží do třídy. Mizí ze školy.
Zvoní.
Růžena má neomluvenou absenci. Visí nad ní hrozba. Učitelé neradi vidí, když někdo zanedbává právě jejich předmět.
Přibíhá domů celá zoufalá.
Strhává šaty, rve je vztekle ze sebe a hází do vany.
Natočí na ně vodu.
Vtom přichází máma z noční.
„Copak tady děláš? Jak to, že nejsi ve škole?“
„Já…, já…, nemůžu… jít do školy,“ vykoktá ze sebe, vrhne se do svého pokoje a práskne dveřmi.
„Co blázníš, Růžo, otevři. Musím s tebou mluvit,“ zkouší to s ní matka po dobrém.
Pak slyší usedavý pláč.
Zoufale otevře skříňku v kuchyni, nalije si trochu Becherovky a naráz vypije.
„Tohle mi byl čert dlužen,“ vzdychá. „Potřebuju se vyspat. Jenže teď neusnu.“
Zkouší znovu své dceři přes dveře domluvit.
Teprve po půl hodině se dveře maličko pootevřou.
Matka vtrhne dovnitř.
„Copak se ti stalo, holčičko moje?“ vezme Růženku do náručí.
Ta ještě chvíli usedavě pláče.
„Víš co? Uděláme si něco na zub. Co bys řekla kakau a bábovce?“
„Hm,“ kývne nepatrně dívka.
Za chvíli je po žalu.
„Vylila na mne schválně limonádu,“ vzlyká.
„Kdo?“
„Alena, kráva jedna pitomá. Ale bude litovat.“
Daly si dobrůtku.
Matka šaty vyprala.
Růža se převlékla a vyráží znovu do školy.
Po vyučování daly její kamarádky Vlasta a Heda hlavy dohromady.
Pak se zvesela loučí.
„Heslo zní – ‚Bude litovat‘!“ smějí se.
Alena se ráda prochází v lese za domem. Celý den má skvělou náladu. Dokonce se na ni Milan usmál.
Sotva přijde ze školy domů, hodí aktovku do svého pokoje.
Převlékne se a vyrazí do lesa.
Dívá se, jestli rostou houby.
Občas si ďobne lesní jahůdky.
Najednou ztuhne.
Pár kroků před ní leží nějaká osoba. Nehýbá se.
Alenka cítí srdíčko až v krku.
Bojí se udělat krok.
Po chvíli se přece jen osmělí.
„Je vám něco?“ zeptá se. Postoupí o dva kroky blíž. „Není vám dobře?“ zase pár krůčků.
Přiblíží se na dohled.
Vidí mladou dívku. Její krví slepené vlasy zakrývají celý obličej. Jen kousek čela vykukuje. Tam spatří Alenka jasnou díru s krvavými okraji.
„Asi je mrtvá,“ šeptá divoce.
„Co mám dělat?“ vzdychá.
„Sahat na ni nebudu. Může mít nějakou nemoc. Nemám na nic sahat,“ vzpomněla si na varování matky.
Najednou se rozhodne.
Otočí se a utíká domů.
„Mami, mami, v lese u cesty leží mrtvola!“ hlesne.
„Co to plácáš? Pojď se najíst. Rajská už je hotová,“ zve ji s úsměvem matka.
Najednou vytřeští oči: „Cože? Mrtvola? Kde?“
„Kousek od našeho plotu,“ vzlykne dívka.
„Podej mi mobil. Zavolám policii.“
Za chvíli přijeli.
„Kde to máte?“ ptá se bodrý policajt.
„Prý za plotem v lese. Dcera to viděla. Jdu s vámi.“
Obě vyrazily, aby ukázaly, co dcera viděla.
„Tady to je!“ vykřikla dcera. Popoběhla. Otočí se a popojde zpátky.
„Jak je to možné? Před chvilkou tu byla. Měla prostřelené čelo. Nemohla odejít,“ vzdychá Alena.
„Kde máte tu mrtvolu?“ ptá se policista přísně.
Alena krčí rameny.
„My tady nejsme pro legraci, slečinko!“ napomíná ji rázně.
„Ale já ji opravdu viděla.“
„To už by stačilo! Jestli ještě nemáte dost, můžeme vás vzít k nám. Pár dní si vás tam necháme. Uvidíme, jak si rychle vzpomenete,“ vyhrožuje muž zákona.
Alena jen zoufale krčí rameny.
Druhý den jde do školy bez energie.
Sotva vstoupí do budovy, zůstane stát s pusou otevřenou.
Po všech stěnách jsou pověšené fotky Aleny, jak kouká na mrtvolu. Je zachycený i její zoufalý útěk z místa. Další fotky s policajty.
Alena rudne. Vrhá se na Růženu, která stojí poblíž. S kamarádkami se smějí na celé kolo.
Alena začíná jako smyslů zbavená rvát Růženě vlasy.
Dav, který se kolem nich srocuje, se náhle rozestoupí.
Přicházejí policisté.
Vyslýchají několik žáků.
Nakonec si odvádějí známou trojici – Růženu, Vlastu i Hedu.
Dívky dostaly důtku a podmíněné vyloučení.
Alena skončila na psychiatrii.
Ne každý žert je veselý. Ne každá legrace je vtipná.

Hana Militká

Absolventka JAMU, pochází z Hradce Králové. V Brně studovala obor herectví v ročníku spolu s Nikou Brettschneiderovou, Marcelou Večeřovou, Miroslavem Donutilem, Pavlem Zedníčkem, Františkem Horáčkem, Svatoplukem Skopalem, Pavlem Trávníčkem a dalšími. Stala se členkou divadla Husa na provázku.
V roce 1981 odešla se svým manželem do Prahy.
Spolupracovala s režisérem Jurajem Herzem na filmu Zastihla mě noc a na seriálu Wolfgang, s Jurajem Jakubiskem na filmu Frankensteinova teta, Perinbaba, s Jaromilem Jirešem na filmu Lev s bílou hřívou, s Janem Svěrákem na filmu Kolja, s Jiřím Krejčíkem a dalšími. Pro švýcarskou televizi ztvárnila roli Mileny Jesenské v němčině ve filmu Wer war Kafka, režie Richard Dindo, s Jaroslavem Soukupem točila seriál Policie Modrava.
Hostovala 31 let v Národním divadle.
Povídky z povětří vyšly v roce 2013, druhá tištěná kniha, detektivní román Záhadný šepot v roce 2015, i další detektivka Pronikavý smích roku 2016, detektivka Vražedný lov roku 2017.
Povídky z povětří byly vydány jako první elektronická kniha Hany Militké začátkem února 2016, poté vyšly romány Vilma, Sára a na podzim Jiří. Před Vánoci vyšel Kapitán Bartoš zasahuje 1 nazvaný Složitý případ. Začátkem roku 2017 se objevila kniha 13 povídek Pro Klub Knihomolů.
Druhý příběh detektivního románu Kapitán Bartoš zasahuje 2 nazvaný Ledový žár se objevil v březnu 2017 a téhož roku v květnu detektivní román Kapitán Bartoš zasahuje 3 s podtitulem Přicházím s deštěm.
V červenci 2017 vychází nová detektivní série nazvaná Velké případy kpt. Černé – první díl Čas nedoběhneš.
V říjnu roku 2017 se objevuje čtvrtý detektivní román Kapitán Bartoš zasahuje 4 s podtitulem Jednou mezi půlnocí.
V prosinci 2017 vychází pokračování série 13 povídek Pro Klub Knihomolů 2. Jedná se o povídky napsané pro magazín Klub knihomolů. Předmluvu vytvořila šéfredaktorka Alena Badinová.
Koncem ledna 2018 vychází elektronicky detektivní román ze série Případy kpt. Váchala 3 nazvaný Vzrušený šepot. Tváří obálky je herečka a modelka Nikol Nejedlíková, foto Ariana Bernard. Předmluvu vytvořil herec Pavel Zedníček. Tištěná kniha byla vydaná zjara roku 2015 pod názvem Záhadný šepot.
Druhý detektivní román ze série Velké případy kpt. Černé 2 nazvaný Nemilosrdná vášeň je netypický.
Román I Blázni chtějí žít I se objevuje v nabídce zjara roku 2018. Jedná se o napínavý román z hereckého a zpravodajského prostředí. Tváří obálky je Nikola Nejedlíková, foto Roman Albrecht.
Vzápětí vychází další detektivka Případy kpt. Váchala 2 – Pronikavý smích.
Následuje napínavá detektivka I Blázni chtějí žít II.
Poté spatřila světlo elektronického světa napínavá detektivka Případy kpt. Váchala 3 – Vražedný lov. Tváří obálky je herečka a modelka Nikol Nejedlíková, portrét vytvořil umělecký fotograf Bohuslav Hybrant.
V létě 2018 vychází Kapitán Bartoš zasahuje 5 – Láska nade vše.
V září se objevila kniha 13 povídek pro Klub knihomolů 3 – tentokrát s lehkým erotickým zabarvením.
Překvapivě se objevuje v říjnu 2018 Dívka s mašlí, čtení pro malé slečny.