Po devadesáti letech a bezmála měsíci, 23. října 2018, se v kavárně Paláce knih Luxor koná prezentace a křest knihy Pavla Kosatíka Hovory s TGM s podtitulem Scénář a fotografie k filmu s úvodním slovem autora. Slavnostního uvedení publikace se vedle spisovatele a scénáristy účastní režisér filmového snímku Jakub Červenka, odpovědná redaktorka nakladatelství Euromedia Group a. s. – Knižní klub, jež dílo v nakladatelství Universum vydalo, Petra Diestlerová a kmotr knihy Marek Hilšer; podvečer moderuje Hana Koutná.

Po úvodním slovu, jímž paní Koutná připomíná dvojí premiéru Hovorů s TGM – dnešní knižní i z minulého týdne filmovou (konkrétně 18. října 2018) – a upozorňuje na jejich sounáležitost obsahovou (kniha přináší scénář k filmu bohatě doprovázený fotografiemi Alžběty Jungrové), se moderátorka obrací na Pavla Kosatíka s prosbou, zda by mohl o filmu pohovořit.

„Film nás zavádí do míst deset let poté, co republika vznikla. T. G. Masaryk a Karel Čapek se v nádherném parku topolčianského zámku zastaví, aby se zamysleli nad tím, co je demokracie. Nad tématem, které zejména v dnešní době je velmi aktuální.“

zleva Petra Diestlerová, Jakub Červenka, Pavel Kosatík, Marek Hilšer

„Co bylo podnětem ke vzniku filmu? Byl to váš nápad, nebo jste jej točil na objednávku?“ vtahuje Hana Koutná Jakuba Červenku do diskuse.

„Idea vytvořit tento film se zrodila již před třemi roky. Tehdy jsme s ženou čekali syna, chtěl jsem – nejen pro něj – vytvořit něco důstojného. Film měl být záměrně uveden ještě před letošní prezidentskou volbou, různé okolnosti pak posunuly jeho dokončení na den výročí Washingtonské smlouvy.“

Původně zamýšlené datum jeho premiéry situované do doby, kdy se konaly přímé prezidentské volby v lednu letošního roku, mělo dle tvůrců filmu své opodstatnění. První československý prezident vnesl do politiky pokoru a slušnost, to jsou – a nejen v mysli hovořících aktérů, ale také mnoha lidí – nesmírně důležité hodnoty, kterých si skrze filmové plátno lidé při vhazování lístků do volebních uren měli být vědomi a dle nich se při vybírání své hlavy státu rozhodovat. Masaryk, jak při prezentaci zazní, neměl o Rusku na rozdíl od současného prezidenta iluze.

„Byl přesvědčen, že čím bude demokracie otevřenější, tím budou lidé více chodit k volbám“ a rozhodovat se na základě morálních hodnot, jichž má být osoba kandidáta nositelem. „Ale záleží na tom, jací lidé jsou,“ dodává Pavel Kosatík. „Dnes jsou zpracováváni dezinformacemi, fejky, populistickými lžemi…“

Povídání poté Hana Koutná stáčí k vlastní genezi scénáře, mimo jiné ke knize Karla Čapka Hovory s TGM. „Z čeho jste z Hovorů vybíral?“ oslovuje znovu Pavla Kosatíka.

„Film jsme zamýšleli spíše jako jejich alternativu. Mám spoustu výpisků, začal jsem je třídit… Základní slovo demokrata byla láska. Masaryk byl schopen skutečné lásky.“

„U kterých myšlenek jste si řekli, že musí zaznít?“ táže se dál moderátorka.

„U jeho pojetí demokracie,“ odpovídá spisovatel. „Masaryk byl nespokojený. Jsme opozičníci, uvažoval, jak na nás. Jezdil do Ameriky. Mezi českými usedlíky se setkával s lidmi věřícími a aktivně zapojenými do organizování společenského života. Nechci se tu stát hlasatelem jakéhokoli náboženství, ale musím říct, že je velmi důležité, má-li člověk mimo sebe také něco, k čemu se upíná… V tomto ohledu bychom se měli snažit být Masarykovi více věrni.“

Hana Koutná klade autorovi další otázku: „Dokázal vás Masaryk během četby jeho textů něčím překvapit?“

„Bez toho by to nemělo cenu. Čím víc ho poznávám, tím více mne fascinuje svým pracovním nasazením. Také Čapek se zcela odevzdává tomu, o čem je přesvědčen. Oba jsou naprosto opravdoví. Jsou naším národním zlatem a je třeba získat kuráž a podívat se jim do očí.“

Marek Hilšer, Hana Koutná

Přesto ale Pavel Kosatík nestaví Masaryka na piedestal dokonalosti, nahlíží na něj také jako na člověka, který měl svá lidská omezení.

„Nežijeme v Rusku, abychom ze svého prezidenta dělali ikonickou osobu. V některých ohledech je pro mě sporný. Například to, co dával společnosti, bral rodině. Žena a děti za to platily, ale chápaly ho.“

Vzápětí Kosatík dodává:

„Negativa jsou však marginální. Hodně mu dlužíme. Musíme na něj i na celou první republiku navázat.“

A ještě se vrací k oběma protagonistům, k jejich rozhovorům:

„Všechno mezi těmi dvěma je nekonečný vesmír.“

Nekonečný vesmír tvořený nejen prezidentovými a spisovatelovými slovy, ale spřádaný i jejich osobitým vyzařováním, prostředím, atmosférou, které je obklopovaly.

Pozornost Hany Koutné přeskočí z autora na kmotra knihy, na Marka Hilšera: „Jaký je váš vztah k Masarykovi?“

„K TGM jsem se hlouběji dostal až během prezidentské volby. Vytáhl jsem knížku svého dědečka vydanou těsně po válce. Při četbě Hovorů mně nadskakovalo srdce. Na Masarykovi mne fascinovalo, že byl tím, kdo především přemluvil mocnosti, aby uznali Československo. Zároveň i to, že paradoxně koncem 19. století Čechy štval tím, že kriticky myslel a nebál se. A to byla alfa i omega jeho politiky. Měl by být naším učitelem. Kdybychom četli Masaryka, vyhnuli bychom se populismu.“

Křest knihy

Čím reportáž uzavřít? Vezměme si k srdci slova, která pak Marek Hilšer coby kmotr při symbolickém křtu knihy pronesl:

„Kmotr není přítomen jen při křestním obřadu, ale doprovází svého křtěnce na cestě jeho životem.“

Nebuďme tedy pouze participanty na prezentaci knihy Pavla Kosatíka Hovory s TGM, diváky stejnojmenného filmu Jakuba Červenky či čtenáři Hovorů s TGM Karla Čapka, ale vpusťme jak Masaryka, tak Čapka do svých životů.

Související knihy

Kosatík, Pavel

Universum, 2018