Nositel Nobelovy ceny za literaturu, Kazuo Ishiguro, vás zavede do Japonska po konci druhé světové války. Věhlasný umělec, malíř Ono, se snaží provdat jediného dalšího přeživšího člena rodiny – svoji dceru. Díky rodinné minulosti to však nebude úplně jednoduché…

Malíř pomíjivého světa

Druhý román Kazua Ishigura Malíř pomíjivého světa nás přivádí do Japonska po konci druhé světové války, kdy mnozí z těch, kteří zemi přivedli do zkázy, čelí historické změně a svému svědomí. Jedním z nich je i vypravěč, malíř Ono, věhlasný umělec, který své umění odevzdal do služeb válečného režimu. Ono nespáchá sebevraždu, jak to učinili mnozí jiní; namísto toho se pokouší ve své paměti zrekonstruovat svou životní cestu. Poté, co mu ve válce zemřela manželka a syn, mu totiž zbývá poslední úkol – provdat dceru, což se v poválečném Japonsku stále ještě neobejde bez důkladného prověřování rodinné historie. Jeho pohled do minulosti se ovšem vyznačuje zvláštní strategií, v níž se slučuje upřímné hledání pravdy a prozření se záměrnou manipulací, vytěsňováním, přetrvávajícím sebeklamem a melancholií. Ishiguro nám skrze svého nespolehlivého vypravěče pronikavě předvádí, jakými cestami se ubírá naše paměť a jak se ji snažíme prezentovat svému okolí, abychom si o sobě vytvořili „dobrý příběh“. Malíř pomíjivého světa se tak stává komplexním obrazem plným skrytého napětí mezi realitou a vlastní fikcí – obrazem, který je v dnešní době více než aktuální.

Autor: Kazuo Ishiguro
Přeložil: Jiří Hanuš

Počet stran: 170
Vazba: flexi
Formát: 124×204 mm
ISBN: 978-80-257-2552-8
Doporučená cena: 258 Kč

Knihu Malíř pomíjivého světa vydalo nakladatelství Argo ve své Edici angloamerických autorů.

Ukázka z knihy

Ani během samotného převodu majetku se však Sugimurovi nepřestávali chovat přezíravě. Někteří členové rodiny se ani nenamáhali skrývat před námi nevraživost a méně ohleduplný zájemce by se zřejmě urazil a celou záležitost vzdal. Když jsem ještě po několika letech náhodou někoho z nich potkal, zastavil mě a místo obvyklých zdvořilostí mě přímo na ulici vyslýchal, v jakém je dům stavu a jaké změny jsem v něm provedl.

Dnes už o nich slýchám zřídka. Krátce po kapitulaci mě však navštívila mladší ze sester, která se mnou tehdy jednala o prodeji. Léta válečného strádání ji proměnila v hubenou churavějící stařenku. Téměř se ani nepokoušela skrývat, že ji nezajímá, jak jsme přečkali válku my, ale především dům, což bylo pro celé její příbuzenstvo typické. Jen velice stručně vyjádřila soustrast, když uslyšela o mé ženě a Kendžim, a hned se začala vyptávat, jaké škody napáchaly bomby. Zpočátku mě to roztrpčilo, ale pak jsem si všiml, jak bezděčně bloudí očima po pokoji a občas se zarazí uprostřed jedné ze svých odměřených frází, a pochopil jsem, že se v rodinném domě jen těžko brání dojetí. Navíc jsem si uvědomil, že většina jejích příbuzných mezitím zemřela, v duchu jsem ji politoval a nabídl jsem se, že ji domem provedu. (str. 14)

O autorovi

Kazuo Ishiguro se narodil roku 1954 v japonském městě Nagasaki. V šesti letech se s rodiči přestěhoval do Velké Británie, kde vystudoval anglickou literaturu a absolvoval známý kurs tvůrčího psaní na University of East Anglia. Literárně debutoval v roce 1981 časopisecky uveřejněnými povídkami. O rok později vyšel jeho první román Vybledlá krajina s kopci (A Pale View of the Hills), příběh japonské vdovy žijící v Anglii. Přímo do poválečného Japonska pak Ishiguro zasadil svůj druhý román Malíř pomíjivého světa (An Artist of the Floating World, 1986). Celosvětové proslulosti dosáhl knihou Soumrak dne (The Remains of the Day, 1989, česky 1997), která se dočkala i úspěšného filmového zpracování. Do češtiny byly přeloženy i jeho další tři romány, Když jsme byli sirotci (When We Were Orphans, 2001, česky 2006), Neopouštěj mě (Never Let Me Go, 2005, česky 2007) a Pohřbený obr (The Buried Giant, 2015, česky 2017), a povídková sbírka Nokturna (Nocturnes, 2009, česky 2010). Za své dílo autor obdržel řadu význačných ocenění, od Booker Prize či Whitbread Prize až po to nejprestižnější – Nobelovu cenu za literaturu.

Zdroj informací: Kosmas

————————————————

Španělský historik a žurnalista Antonio Muñoz Molina spojil síly se svými blízkými a v rozsáhlém, zčásti autobiografickém díle, čtenáře seznamuje s životy španělských obyvatel od roku 1870 až po 90. léta 20. století. Navštivte městečko Mágina a buďte svědky tragických i humorných situací v osudech těchto lidí.

Polský jezdec

Polský jezdec, částečně autobiografické vypravěčovo rozpomínání, které zahrnuje i paměť jeho předků a mnoha blízkých lidí i sousedů, sleduje tragické, komické i absurdní zvraty v osudech Španělů, neúprosně diktované mocenskými zápasy od zavraždění premiéra Juana Prima roku 1870 až do devadesátých let 20. století. První část románu tvoří pestrá mozaika osobních osudů zachycující životní přeměny v imaginárním severoandaluském městečku Mágině během oné doby. Následujícím dvěma částem dominuje intenzivní milostný příběh, který se odehrává na pozadí vzrušujících společenských událostí.
Kniha je výpovědí o dospívání, o stopách minulosti přecházejících do současnosti, o objevování ztraceného času, o moci probuzené paměti a znovuobjevených vzpomínek, mnohdy nespolehlivých a falešných. Může být naše prožívání úplné, když máme jen částečné vědomí minulosti? Jak jsme se změnili, když nám byly odebrány vzpomínky? Poskytne nám pátrání v minulosti natolik pevnou oporu, abychom se dobrali podstaty přítomnosti i nás samotných? Dlouhé věty zahalené oparem stesku a chladných máginských nocí čtenáře pohltí a vtáhnou do silného příběhu, v němž se může dozvědět mnoho nejen o Španělsku, ale i sám o sobě.
Polský jezdec patří k nejúspěšnějším románům napsaným ve Španělsku po obnovení demokracie a je řazen mezi sto nejlepších španělských románů 20. století.

Autor: Antonio Muñoz Molina
Přeložil: Vladimír Medek

Počet stran: 544
Vazba: vázaná
Formát: 160×230 mm
ISBN: 978-80-7335-553-1
Doporučená cena: 447 Kč

Knihu Polský jezdec vydalo nakladatelství Leda.

Ukázka z knihy

Tři nohy k lavici, říkali sami o sobě strýc Pepe, strýc Rafael a poručík Chamorro, když sjížděli po cestě k  otcově zahradě. Strýc Pepe a  strýc Rafael, bratři, i  když si vůbec nebyli podobní, jeli na velkém prohnaném oslu, který jakmile se sebeméně polekal, sklopil uši dozadu a vycenil zuby, čímž dal najevo, že hodlá kousat, poručík Chamorro na maličké oslici, která pod tíhou svého pána do kopce naříkala jako lidská bytost; ten přitom vláčel po zemi nohy v  gumových sandálech zhotovených z  pneumatik. Strýc Rafael byl hubený a malé postavy, neměl v životě štěstí, stěžoval si, nic mu nevycházelo, koupil si osla a ošidili ho, nastoupil vojenskou službu a pustili ho až za sedm let, poslali ho do války a bojoval v těch nejkrutějších bitvách, při ofenzivě u Teruelu mu omrzly nohy a scházelo jen málo, aby mu je museli uříznout, jako tomu chromému na náměstí Generála Orduñi, co prodává slunečnicová semínka a  půjčuje romány a  obrázkové časopisy. Strýc Rafael nosil stará saka a chudinské svetry s roztřepenými rukávy, a i když byl velice čistotný, vždycky vypadal, jako když se už několik dnů neholil, a ubíjel se neplodnou prací, protože jeho jediný syn odešel do Madridu a  nechal ho tu samotného.  (…) (str. 230)

Přečtěte si celou ukázku.

O autorovi

Antonio Muñoz Molina se narodil 10. ledna 1956 v andaluské Úbedě, která se pak pod názvem Mágina stala dějištěm jeho knih. Vychodil v Úbedě salesiánskou školu a místní gymnázium, potom vystudoval dějiny umění na univerzitě v Granadě a žurnalistiku v Madridu. V 80. letech se usadil v Granadě, kde působil jako úředník a zároveň sloupkař v deníku Ideal. Smyšlené město Mágina se objevilo už v Molinově prvním románu Beatus Ille (1986), rok nato získal autor Cenu kritiky a Národní cenu za literaturu za čtenářsky velmi oblíbené dílo Zima v Lisabonu (El invierno en Lisboa, 1987).  Za silně autobiograficky laděný román Království hlasů (El jinete polaco, 1991) obdržel Muñoz Molina prestižní nakladatelskou cenu Planeta a opět Národní cenu za literaturu. K jeho nejvýznamnějším knihám dále patří detektivní příběh zasazený do doby poznamenané baskickým terorismem Za úplňku (Plenilunio, 1997; česky Garamond 2008), zfilmovaný román Beltenebros (1989) nebo monumentální tisícistránkové dílo Noc časů (La noche de los tiempos, 2009), jež se odehrává v době pádu druhé španělské republiky a začátku občanské války. V románu Jako stín, který pomíjí (Como la sombra que se va, 2014) paralelně líčí útěk a zatčení Jamese Earla Raye, vraha M. L. Kinga, a vlastní život v době, kdy psal Zimu v Lisabonu. Od roku 1992 je členem Španělské královské akademie, v roce 2013 obdržel prestižní literární cenu Premio Príncipe de Asturias. Jeho knihy byly přeloženy do 20 jazyků.

Zdroj informací: Leda

————————————————

Po průzkumu Japonska a Španělska se můžete vydat do Izraele. Vaší průvodkyní bude nadějná izraelská romanopiska Ajelet Gundar-Gošenová. Ejtan Green, hlavní hrdina jejího příběhu, zaviní smrt eritrejského migranta, kterého nechtíc srazí autem a ujede. V okamžiku, kdy jej po nehodě navštíví manželka zemřelého, se jeho život začne rapidně měnit…

Probudit lvy

Po vyčerpávající noční směně odjíždí dr. Ejtan Green z Beerševské nemocnice a na opuštěné silnici srazí chodce. S hrůzou zjistí, že zraněný muž je eritrejský migrant bez šance na přežití, a z místa nehody uprchne. Jeho život se změní v okamžiku, kdy ho navštíví mladá černoška, jejíhož muže Ejtan zabil, a donutí ho poskytovat lékařskou péči migrantům z Afriky. Ejtanův osud se tak ocitne v rukou krásné ženy, která jej zároveň přitahuje i odpuzuje. Napínavý příběh o erotické přitažlivosti a odcizení jednoho člověka druhému odhaluje nejtemnější kouty izraelské společnosti i lidské duše.

Autorka: Ajelet Gundar-Gošenová
Přeložily: Alžběta Glancová, Magdaléna Křížová

Počet stran: 300
Vazba: vázaná
Formát: 135×205 mm
ISBN: 978-80-7407-424-0
Doporučená cena: 320 Kč

Knihu Probudit lvy vydalo nakladatelství Garamond.

Ukázka z knihy

Samozřejmě, výčitky svědomí ho pronásledovaly dál. Od té noci nemohl spát. Marně se převaloval na posteli, bral půlku rohypnolu. Ten mrtvý mu seděl za krkem  a nenechal ho být. Štípal ho, kdykoli se o něj pokoušela dřímota. Jen v autoservisu ho nechával být. Uvolnil místo zástupu poutníků. Černé, vyzáblé tváře, Ejtan stěží rozeznával jednu od druhé. Možná se o to ani nepokoušel. Každý další pacient vypadal úplně stejně jako ten předcházející a ten zase vypadal jako ten před ním, a tak dále,  v nekonečné řadě táhnoucí se až k němu, k tomu prvnímu. Až k té černé, vyzáblé tváři muže, kterého zabil.

Už nevydrží pohled na jejich obličeje. Nevydrží dýchat zápach jejich těl, plných zánětů, průjmů, zlomenin. Ruce nohy podpažní jamky žaludky nehtová lůžka chřípí zuby jazyky hnisavé rány vředy pohmožděniny vyrážky ekzémy poranění zlomeniny infekce tělesné vady, jedno za druhým a někdy i pohromadě, černé oči děkují těkají děsí se vcházejí odhalují svá černá těla jako kapitulaci, jako obžalobu před doktorem Grünem, který už nemůže dál, už se nedokáže dívat na tu změť údů, tone uprostřed všech těch rukou nohou těl, otevřete ústa teď si na vás sáhnu bolí to když tady stisknu jaká je to bolest, tone v tom prašném mračnu lidí, které se kupí kolem něj a usedá na něj. (str. 63)

O autorce

Ajelet Gundar-Gošenová (*1982) vystudovala psychologii na univerzitě v Tel Avivu a scénáristiku na Sam Spiegel Film and TV School v Jeruzalémě. Získala několik ocenění za své scénáře a krátké filmy. Ajelet Gundar-Gošenová patří mezi největší přísliby současné mladé izraelské literatury, o čemž svědčí už její první oceněný román z roku 2012 Jednu noc, Markoviči. Román Probudit lvy obdržel WIZO Price a New York Times ho zařadil mezi 100 nejvýznamnějších knih roku 2017. Ve Spojených státech se připravuje jeho seriálová adaptace.

Zdroj informací: Garamond

---

Zapojte se do našich aukcí, v nichž najdete tyto knihy a mnoho dalších za skvělé ceny.

Která z dnes představených knih vás nejvíce zaujala? Napište nám svůj názor v komentářích.

Související knihy

Malíř pomíjivého světa

Ishiguro, Kazuo

Argo, 2018

Polský jezdec

Molina, Antonio

Leda, 2018

Probudit lvy

Gundar-Gošenová, Ajelet

Garamond, 2018