Vrahem snadno a rychle

chodba
Asi jsem zabil člověka. Chladnokrevně a bez varování. Já, kterej nedokážu vztáhnout ruku ani na mouchu (zkusil jsem to jenom párkrát a vždycky mi ulítla). Sedím sklesle doma u vypitýho kafe a z lógru se snažím vyčíst, kdy si pro mě přijde policie.


Přitom já chtěl jenom trochu klidu. Píšu knížku a nemůžu se soustředit. Soused rekonstruuje byt. Najal si na to dva statný Ukrajince. Už nejmíň měsíc slyším od rána do večera jenom rachot sbíječek. Vedle něj se jeví technoparty CzechTek jako unplugged koncert Evy a Vaška. Asi přemisťujou koupelnu na záchod a kuchyň do obýváku, nebo naopak, protože jinak by ta apokalypsa nemohla trvat tak dlouho. Ven už vynosili tuny sutě. Myslím, že bouraj i nosný zdi. Je jen otázka času, kdy jim spadne na hlavu garsonka nad nima. Mezonetový byty jsou holt v módě.
Dneska ráno se Ukrajinci dokonce pustili do zdi, co sousedí přímo s mým bytem. V kafi se mi udělaly kolečka, jak se všechno začalo třást. Tipuju to na třetí stupeň Rychterovy šály, nebo jak se to měření zemětřesení jmenuje. Nejdřív se mě zmocnila apatie. Jen jsem si připravil chleba a sůl, abych ty nabušence mohl uvítat, až tu zeď probouraj, a čekal. Pak se to ale ve mně zlomilo a já se rozhodl konat. Bylo mi jasný, že zastavit je nedokážu, na to nemám odvahu ani munici, mohl jsem jim ale znepříjemnit život podvratnou diverzní činností. A na tu jsem se zaměřil.
Vypnu jim proud! uvažoval jsem v duchu. Sbíječky jsou na elektřinu, tak snad bude aspoň chvíli klid. Jističe máme hned na chodbě, o půl patra vejš. Stačí k nim nenápadně vyběhnout po schodech a vypařit se.
Přilepil jsem oko na kukátko u domovních dveří a čekal na moment, kdy bude na chodbě čistej vzduch. To samozřejmě myslím obrazně, protože v tom přívalu suti si o čistým vzduchu můžu nechat jenom zdát.
Z bytu se mi kupodivu podařilo vyplížit v ten nejvhodnější okamžik. Rychle jsem vyběhnul k jističům, vytipoval ten správnej, přehodil ho a dál sprintoval po schodech nahoru až na půdu ke strojovně výtahu, kde jsem se schoval za dveře. Byl to fofr, lasička by vedle mě vypadala jako lenochod.
Tetelil jsem se blahem a oddychoval. Pak mi ale došlo, že sbíječky rachotí vesele dál. Že by je měli na baterky? Nebo na benzín? Těžko. Spíš si berou proud od jiný partaje. Sabotáž selhala.
Ještě chvíli jsem počkal a pak pomalu a potupně vyrazil zpátky po schodišti dolů s nadějí, že si mě ani tentokrát nikdo nevšimne. Sbíječky ale přece jenom záhy ztichly a já na dálku zaznamenal na našem patře nezvyklý rojení lidí. Sousedka tam bědovala a lomila rukama jako v nějakým starým němým filmu. Měla k tomu důvod. Jejího manžela právě vynášeli Ukrajinci na nosítkách z bytu. Kolem něj kmitali sanitáři a marně se ho snažili vzkřísit. Naštěstí mou maličkost nikdo nezpozoroval, a tak jsem se vrátil na půdu a počkal, až se všechno přežene.
Teď sedím doma a snažím se vyčíst z lógru, kdy si pro mě přijdou, ale nechytám se. Asi kvůli tomu, že po instantní kávě žádnej lógr nezůstává. Už vím, co se stalo. Nejspíš ze mě bude vrah! V tom spěchu na chodbě jsem omylem přehodil špatnej jistič. Nešla přes něj šťáva do sbíječek, ale k dalšímu sousedovi na našem patře. A proud jsem mu nevypnul, ale zapnul, protože ho měl už vypnutej. Zrovna nastavoval starej kabel ve zdi a nechtěl přitom dostat ránu. Tohle přání se mu bohužel díky mně nesplnilo. Koplo ho to pořádně. Upadnul na zem i do bezvědomí. Teď leží v nemocnici a je to s ním dost nahnutý. A se mnou taky. Policajti si už určitě chystaj želízka.
Sbíječky dál příšerně řvou, celej barák se třese. Přitom konec tohohle pekla je v nedohlednu. Sousedka si totiž objednala u Ukrajinců výměnu elektroinstalace, aby udělala svýmu muži radost, kdyby to náhodou přežil. Jsem z toho na hlavu. Snad soud aspoň uzná, že jsem jednal ve stavu nepříčetnosti.


Jiří Růžička

ruzickaJiří Růžička (*1964) vystudoval strojní fakultu ČVUT. Moderoval v rádiích Evropa 2 a Kiss 98 a pracoval v Českém rozhlase jako redaktor i technik. Pro MF DNES napsal 250 sloupků. Jako scenárista má na kontě například animovanou pohádku Kozí příběh se sýrem, satirický pořad Stalo se České televize či první díl detektivní série Hříchy pro posluchače rozhlasu režiséra Dušana Kleina. Napsal dvě humoristické novely Na ocet (2013) a Šťastnej jako Blecha (2018).

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeŠťastnej jako blecha
Příběh muže, který spustil sametovou revoluci

Růžička, Jiří

XYZ

zobrazit info o knizeNa ocet
Edice do kabelky

Růžička, Jiří

Ikar, 2013

Napsat komentář