Fred Vargas je pseudonym francouzské historičky a archeoložky, která se stala světoznámou ne díky svojí profesi, ale tím, že se pustila na cestu zločinu. Tedy ne ona, ale její literární postavy v čele s hlavním hrdinou Jeanem Baptistou Adamsbergem. Ten již zaujal v prvním románě Muž s modrými kruhy; v českém překladu vyšlo zatím celkem jedenáct jeho případů. Neptunův trojzubec, který právě vydalo nakladatelství Argo v druhém vydání (1. vydání Garamond 2007), má v sérii pořadové číslo šest. Pokud jste tedy četli knihy V mrazivých časech či Když vyleze pavouk (prozatím poslední v sérii), berte to tak, že se vracíte v Adamsbergově životě proti proudu času.

Adamsberg a jeho tým získal pozvání na zkušenou do Kanady. V mrazivých podmínkách si mají nacvičit odběr stop DNA na místech činu. Jenže Danglard má hrůzu z létání a jeho šéf by se raději honil doma za přízrakem, který sleduje od svého dospívání: za mužem, který vraždí trojzubcem a vždy nechá na místě činu rovnou i „pachatele“ – do němoty zpitého člověka, který v ruce drží zbraň a má „okno“, tedy nepamatuje se, že by zločin spáchal, ale současně nevylučuje, že se ho dopustil.

V Kanadě jde všechno podle plánu a i cesta domů je bez problémů. Jenže po návratu do Paříže je Adamsberg povolán zpět: dívka, s níž si při pobytu za oceánem užil krátký románek, byla nalezena zavražděná a všechny stopy ukazují právě na něj. Adamsberg je zmatený: tu noc, kdy mělo ke zločinu dojít, měl totiž také „okno“!

Jestli něco nesnáším, tak je to situace, kdy hlavní hrdina-detektiv čelí obvinění ze spáchání zločinu. Nerada vidím svého hrdinu v úzkých. Je to jako přistihnout prezidenta v trenýrkách – tedy něco nepatřičného. Přesto to zkouší snad všichni autoři detektivních sérií a ani Fred Vargas mě této situace neušetřila. A zašla tak daleko, že Adamsberg sám si není do poslední chvíle jistý, zda je nevinný, a nebýt kolegů, kteří mu na zapřenou pomáhají očistit jméno, snad by si i v zoufalství sáhl na svůj život!

Fred Vargas píše příběhy plné tajemna a její hlavní hrdina často jedná velice iracionálně. Některé pasáže jsou jak vystřižené z nějaké fantasy knihy. Jenže se vždycky na konec ukáže, že ty zvláštní situace měly reálný důvod, který se většinou vyjeví až s nějakým odstupem. Například Adamsbergova víra, že stále vraždí stejný pachatel (již 55 let!), nota bene muž, který je šestnáct let po smrti, působí hodně nedůvěryhodně.

Musím říct, že romány francouzské historičky mám velice ráda, i když trošku vybočují z žánru klasické detektivky. Její znalost historie, ať již dějinné, tak mytologické či kulturní, vždy obohacují nějakým způsobem příběh. Čtenář si tak z něj může odnést mimo uspokojení z pohádkového závěru (zlo je potrestáno) i nějaké nové poznatky. Spojuje tak příjemné s užitečným: vstřebává únik od reality i vzdělání současně. A to je každopádně plus!

Samozřejmě někomu může vadit určitá rozvleklost, mě naopak těší – mohu si své svérázné hrdiny déle užívat a pohybovat se v prostředí, kam se sama asi hned tak nevydám: například v kanadské přírodě.

Chcete-li si užít cestování, aniž vytáhnete paty z domu, napínavé stíhání pachatele, zažívat pohádku (nejen, co se týče závěru – Adamsberg má také štěstí na pohádkově-hackerskou babičku), určitou mysticitu i humor v jednom, určitě si zvolte romány autorky ukryté pod pseudonymem Fred Vargas, a to zejména Neptunův trojzubec. Nezklamou!

Související knihy

Vargas, Fred

Argo, 2018