Knihu Nenechte se vyrušit od autora Marco von Münchhausen
vydalo nakladatelství Portál v edici Psychologie.

Náš mozek se dokáže s plnou pozorností věnovat jen jedné věci

Když jsme se něco opravdu naučili a můžeme to provádět automaticky, aniž bychom se tím vědomě zabývali, předává naše (pomalu přemýšlející) vědomá řídicí centrála ve velkém mozku provádění této činnosti rychle uvažujícímu mezimozku. Proto můžeme řídit auto, čistit si zuby, umývat talíře, jíst a jen tak mimochodem provádět další podobné aktivity, aniž bychom jim věnovali vědomou pozornost.

Co už ale nejde, je vědomé a současné zvládání dvou navzájem si konkurujících motorických, optických nebo řečových výkonů. Nelze se zároveň soustředit na bod nahoře vpravo a dole vlevo nebo psát článek a přitom poslouchat zprávy.

Surfování na internetu při sledování televize mozek taktéž naprosto přetěžuje.

Když se budete dívat na Místo činu a přitom hledat na Googlu nový iPhone nebo cíl pro nadcházející dovolenou, budete si z filmu nakonec pamatovat jen zlomky.

Multitasking však není jen iluze. Snahy o multitasking jsou dokonce mnohonásobně škodlivé a stávají se „kletbou efektivity“:

• Multitasking má negativní vliv na schopnost soustředění, a dokonce ji poškozuje. Při neustálém přeskakování z jednoho úkolu na druhý se informační toky navzájem blokují. Tím stále více ztrácíme kognitivní kontrolu a snáze děláme chyby. Ustavičné přepínání tedy oslabuje naši schopnost soustředěného vnímání.
• Multitasking je pro mozek velice namáhavý. Daniel J. Levitin, profesor psychologie a neurovědy na McGillově univerzitě v Montrealu v Kanadě, to popisuje následovně: Přecházení od jedné činnosti ke druhé vede v předním mozku (takzvaném čelním laloku) ke zvýšenému spalování glukózy, což je palivo, které potřebujeme, abychom se dokázali soustředit. Doslova tedy spalujeme živiny, které jsou pro mozek nezbytné. Není divu, že nám rychle docházejí síly. Vždyť je to neurochemické vyčerpání!
• Multitasking není jen náročný, nýbrž i neefektivní. Na základě nižší výkonnosti toho nezvládneme víc, nýbrž méně, neodvádíme lepší, nýbrž kvalitativně horší práci. Mentální omezování v důsledku multitaskingu může snížit efektivní IQ o deset bodů a je dokonce silnější než mentální omezování, k němuž dochází účinkem kouření marihuany, jak zjistil Glenn Wilson z Gresham College v Londýně. Kat McGowanová dodává: Kdo během řízení automobilu telefonuje mobilním telefonem, ten se rozptyluje v podobné míře, jako by vypil dvě nebo tři sklenice alkoholu.
  Shrnutí: Multitasking dramaticky snižuje výkonnost.
• Multitasking má negativní vliv na učení a zhoršuje schopnost zapamatování – to v rámci jedné studie zjistil Russ Poldrack, neurovědec ze Stanfordovy univerzity. Dochází k tomu jednak proto, že mozek má potíže rozlišit důležité informace od nedůležitých, když se pokouší dělat dvě věci najednou. Druhou příčinou je fakt, že pokud člověk během učení provádí multitasking, nové informace se v mozku ukládají do špatné „přihrádky“. Když se studenti během učení dívají na televizi, ukládá se učivo ve striatu, což je oblast mozku, která je vyhrazená novým zážitkům, nikoli však faktům a myšlenkám. Bez televize se nové znalosti ukládají naopak v hipokampu, kde se kategorizují a organizují, takže jejich vyvolání je později snazší. Učit se před televizní obrazovkou je tedy do určité míry podvádění sebe samého a sebesabotáž.
• Multitasking negativně ovlivňuje kreativitu. Řešení problémů a nacházení inovativních myšlenek zpravidla vyžadují, abychom se po určitou dobu (pokud možno také bez přerušování) věnovali výhradně jedné záležitosti. Často je prospěšné, když přitom mozek může střídat soustředění s odlehčujícími odbočkami. V těchto okamžicích uvolnění, kdy se mohou myšlenky bez nátlaku pohybovat tím či oním směrem, kdy jsou možné asociace a nové kombinace myšlenek, často vyplují na povrch dobré nápady a řešení.
  Při pokusu zvládnout několik úkolů najednou k tomu však nedojde. Také Gloria Clarková, profesorka informatiky na Univerzitě v Irvine, dospěla ve svých studiích k jasnému výsledku: „Multitasking inovaci neprospívá.“
• Multitasking vede ke stresu a nervozitě, a jsme-li mu vystaveni trvale, způsobuje poškození zdraví, neboť je příčinou zvýšené produkce stresových hormonů adrenalinu a kortizolu, které mají zase negativní dopad na jasné myšlení, pokud jej přímo neznemožňují (více k tomu v kapitole 4). Lidé praktikující multitasking jsou postupně stále nervóznější. To potvrzuje i výzkumná zpráva o stresu vydaná Spolkovým ústavem pro pracovní lékařství a ochranu zdraví při práci: Více než polovina dotazovaných při multitaskingu pociťuje tlak, stres a negativní účinky na zdraví.

——————-

Další ukázky z knihy naleznete přímo na stránkách nakladatelství Portál.

——————-

O autorovi

Dr. Marco von Münchhausen je právník, kouč, konzultant a autor několika německých bestsellerů. Jeho knihy, přednášky a semináře se soustředí na různé aspekty úspěšného a naplněného života. Česky vyšla jeho kniha Princip barona Prášila (2012).

Zdroj informací: nakladatelství Portál

Portál byl založen v roce 1990 a dnes patří mezi dvacet největších nakladatelství v ČR. Vydává publikace z těchto oblastí: psychologie, pedagogika, sociální práce, média, populárně psychologická literatura, příručky pro rodiče, knihy her, knihy o zdravém životním stylu, rozhovory se zajímavými osobnostmi, knihy pro děti aj. Vydává také čtyři periodika: Psychologie dnes, Děti a my, Rodina a škola, Informatorium 3–8. Portál pořádá též odborné semináře pro pedagogy (akreditace MŠMT) a kurzy pro rodiče.

Související knihy

Münchhausen, Marco von

Portál, 2018