Dovolte, abych vám pomohla k tomu, že na vás vaši blízcí budou vzpomínat s láskou, a ne se vztekem.
Margareta Magnussonová

Švédská knižní příručka Životní úklid vybízí čtenáře k činu již svým podtitulem Do hrobu si ten nepořádek přece nevezmete! Možná i díky své nadčasové tématice obletěla téměř celý svět a stala se úspěšným mezinárodním bestsellerem. U nás ji v 29. 3. 2018 vydalo nakladatelství Grada Publishing pod značkou Alferia.

Autorce Margaretě Magnussonové je, jak sama udává, něco mezi osmdesáti a stem. Narodila se ve Švédsku, je uznávanou umělkyní, má pět dětí, za svůj život se celkem sedmnáctkrát stěhovala a vyklidila několik pozůstalostí. Díky tomu má k tématu skutečně co říct a považuje za svou odpovědnost i povinnost podělit se o všechny zkušenosti týkající se životního úklidu.

Její kniha patří mezi ty útlejší a nachází se na pomezí mezi naučným a povídkovým stylem. Je protkána příběhy z Margaretina života – humornými, ale i vážnými situacemi, kterým musela čelit. Hlavní myšlenka knihy vychází ze švédského léty prověřeného trendu zvaného döstädning, kdy slovo dö znamená smrt a städning znamená úklid. Zatímco se obyčejně říká: „ukliď si po sobě“, v knize autorka staví čtenáře do podivné situace uklízení před sebou. Vlídně a s typickým skandinávským humorem nabádá ke zbavení se všech nadbytečných věcí před tím, než umřete. Rozdíl mezi obyčejným velkým úklidem a úklidem životním, jenž je v knize demonstrován, tkví zejména v množství času, který úklid zabere. Životní úklid totiž nespočívá v utírání prachu a čištění, nýbrž v trvalém způsobu organizace, která zaručí hladký průběh vašeho každodenního života.

Přestože by se mohlo zdát, že jde o nudné nebo dokonce smutné téma, kniha mě překvapila svou čtivostí a pozitivním laděním. Potěšily mě nápady, jak se dá kreativně vypořádat s věcmi, kterých si vážíte, ale už je nepotřebujete. Líbí se mi také praktičnost knihy. Autorka nabízí osvědčené návody, jak postupovat při vlastním životním úklidu, stěhování a v případě vyklízení pozůstalosti – vždy s důrazem na minimalismus. Zároveň se se čtenáři dělí o vzpomínky, které nemají být zapomenuty, a to včetně několika receptů z její rodné provincie. Knihu doplňuje vlastními veselými perokresbami, díky čemuž je dílo velmi osobité.

Co bych naopak vytkla – těžko říct, zda autorce, či vydavateli –, je chaotické uspořádání kapitol, které snižuje přehlednost nejen rejstříku, ale i celé knihy. Rejstřík samotný navíc vypadá, jako by patřil ke knize povídek (více než cokoliv jiného), protože nadpisy se svým stylem značně liší. Některé z nich budou čtenářům srozumitelné okamžitě  ̶  Kuchyň, Třídění, Knihy, Fotografie, … Problém nastává až u názvů typu Šťastlivci, Úděl žen, Drahocenný čas a pomoc rodičům, či Mělo-li to být tajemství, nechť to tak zůstane… V tomto ohledu je kniha nepřehledná.

Možná, že se vám dostala do ruky kniha Zázračný úklid od japonské „kouzelnice úklidu“ Marie Kondo. Vzhledem k popularitě obou knih bych chtěla provést drobné srovnání. Obě autorky radí čtenářům, ať rozdělí úklid podle kategorií (nikoli místností) a nechávají si pouze věci, které jim přináší radost. Obě rovněž hlásají, že úklid má být mimořádná, jednorázová záležitost. (Samozřejmě tím není myšlen běžný úklid, jakému učíme děti.) Marie Kondo je v oblasti úklidu profesionálka a lektorka speciálních kurzů, ve své knize poskytuje detailní návody. Je možná až příliš radikální, ostatně jak už Japonci bývají… Všechny nepotřebné věci rovnou vyhazuje. Také vnáší do uklízení duchovní aspekt s ohledem na meditaci, feng-šuej, přiznává věcem určitou energii, rozmlouvá s nimi a děkuje jim. Margareta Mangussonová sice není odbornice, ale sdílí mnohaleté zkušenosti a je spíše materiálního založení. I v jejích myšlenkách jde cítit úcta k věcem, zejména těm s historickou hodnotou (nejde však o nic duchovního). Vychází ze švédské tradice döstädningu, rozebírá téma pozůstalosti a odkazování, zabývá se myšlenkou „Co dobrého po sobě jednou zanechám?“. S věcmi nakládá s ohledem na jejich případné další využití pro druhé, z její knihy jde cítit láska ke vzpomínkám i trocha sentimentu. Životní úklid je zkrátka pokojným vyprávěním milé babičky. Přestože jsou obě knihy bezpochyby výborné, troufám si říct, že českému čtenáři bude svou filosofií bližší právě ta od Margarety Magnussonové.

Navzdory určité nepřehlednosti mám z knihy Životní úklid velmi dobrý dojem. Zvláště poté, co jsem si vyzkoušela autorčiny rady v praxi. Za pokusné králíky jsem si vybrala kuchyň a šatnu. Nechala jsem si pouze věci, které skutečně používám (a v případě oblečení pouze ty, které skutečně nosím). Náš domov opustilo množství pytlů oblečení a nádobí. A výsledek? Obrovská úleva! Ačkoliv jsem u mnoha věcí byla na vážkách, zda mi nebudou chybět, tento pocit se nedostavil. Řídit se touto knihou je velmi osvěžující a člověku se doma lépe dýchá. Ukazuje se, že kniha je bestsellerem po právu. A tak mi nezbývá, než ji vřele doporučit.

Životní úklid není smutný, začněte hned!

---

Zajímá vás ukázka z knihy? U nás si ji můžete přečíst!

Související knihy

Životní úklid
Do hrobu si ten nepořádek přeci nevezmete

Magnussonová, Margareta

Alferia, 2018