Přinášíme vám ukázku z knihy Detektivové a narozeninový případ,
kterou vydalo nakladatelství Grada v edici Detektivové.

Chtělo by to další pátračku

Prázdniny skončily a děti se opět vrátily do školních lavic. Některé sice chtěly, aby prázdniny byly nekonečné, ale jiné už se do školy těšily. Ne kvůli učení, ale aby se mohly opět setkat s kamarády. Dan, Tadeáš, Kuba, Tomáš a Vašek na tom byli přesně tak. Během prázdnin se jim nepodařilo sejít. Tedy ne v plné sestavě své pátrací party s názvem DeTeKTiVové. Pokaždé někdo chyběl, protože o prázdninách se jezdí s rodiči na dovolenou a na tábory. Málokdo tráví celé prázdniny jen doma.
„Tak co dneska podnikneme?“ zeptal se Dan, když se konečně všichni sešli o velké přestávce na mezipatře. Tohle místo zvolili proto, že Kuba, Tom a Vašek měli třídy nahoře a Dan s Tadeášem dole, tak aby to bylo pro všechny stejně daleko, až zazvoní na hodinu a budou se muset rozprchnout.
„Chtělo by to nějakou další pátračku,“ odpověděl zasněně Tadeáš.
„Soukalový se prý ztratila svačina,“ hlásil hned Kuba.

Vašek se hlasitě rozesmál.
„Určitě ji zapomněla doma. Nebo jí to snědl Koplík. Ten nemá nikdy dost!“
Ostatní kluky to taky pobavilo. Tomáš pak ale zvážněl.
„Chtělo by to něco pořádnýho, jako minule!“
Všichni si okamžitě vzpomněli na pátrání po maminčině ztracené kabelce, falešných stěhovácích nebo ukradeném obrazu, který zmizel z muzea.
„Navrhuju zajít na policejní stanici a zeptat se nadstrážmistra Mrázka, jestli mu nemůžeme s něčím pomoct,“ hlásil se Tadeáš.
„Blbost,“ odbyl ho Dan. „Všichni dobře víme, že k rozdělanýmu případu nás nikdy nepustí. Musíme si něco najít sami!“
„Ale kde?“ zeptal se Kuba.
„Nebojte, určitě se zase něco objeví. Vždycky to tak bylo,“ snažil se kluky uklidňovat Vašek.
Nic víc už si nestihli říct, protože zazvonilo a oni se museli rychle vrátit zpátky do svých tříd. Než se rozprchli, slíbili si, že na sebe počkají před školou, aby se domluvili, kdy a kde se pustí do hledání nějakého detektivního případu.

Hodila by se!

Po dlouhých prázdninách se vyučování zdálo nekonečné. Obzvlášť, když se všichni těšili, že si užijí poslední zářijové sluníčko venku s kamarády.
Jako první byl před školou Kuba, protože mu vyučování končilo o hodinu dřív než ostatním. Sedl si na obrubník lemující čerstvě zastřižený trávník. Pan školník si na tom před začátkem školního roku dal opravdu záležet. Kuba si pomyslel, že kdyby tráva nebyla posekaná, mohl si dlouhou chvíli krátit hledáním čtyřlístků. Rozhodl se, že si najde jinou zábavu. Počítal, kolik dětí vyjde ze dveří školy, než se objeví někdo z jejich party.
„Padesát devět,“ řekl směrem k Vaškovi, který se dostavil jako první.
„Cože?“ nechápal Vašek.
„Ale nic,“ mávl rukou Kuba. Když viděl Vaškův nechápavě vyděšený pohled, raději mu to všechno vysvětlil.
„No jo, když člověk čeká skoro hodinu, asi mu z toho může přeskočit, viď?“ dobíral si Vašek Kubu.
Ten na to naštěstí nestihl zareagovat. Vzhledem k jeho horké hlavě a mistrovskému titulu v bojovém umění by tato situace nemusela zůstat bez následků. Za prosklenými dveřmi školní budovy se rýsovaly postavy ostatních kluků. Tomáš, Tadeáš a Dan se tam bavili s nějakou hezkou holkou.

Vaškovi i Kubovi to bylo líto. Chtěli vědět, co je ta kráska zač. Před školou se s klukama ale rozloučila a pak se vydala opačným směrem. Kuba s Vaškem na ni tak zírali, že se tomu Tomáš musel zasmát.
„Copak se ti stalo, brácho?“ zeptal se Kuby.
„Mně nic, ale co se stalo tobě? Odkdy se s tebou baví krásný holky?“ řekl na oplátku Kuba.
„To je Eva,“ vysvětlil Dan. „Spolužačka z vedlejší třídy,“ dodal ještě.
„Eva?“ zeptal se Vašek, ale byla to spíš jen řečnická otázka. Přemýšlel o něčem úplně jiném.
„Ta by se k nám hodila,“ oznámil klukům po chvíli ticha Tadeáš.
„Jako k nám všem?“ divil se Tomáš.
„Jako že by klidně mohla být v naší partě. Hodila by se do názvu naší party. A byla by hned vedle mě!“ zasnil se Tadeáš.
Kluci se uculovali, jen Kubovi to stále nedocházelo, a tak mu to brácha vysvětlil názorně. Vytáhl si svůj zápisník na domácí úkoly a názorně napsal: DeTeKTiVové. Pak perem ukázal na dvě písmena e.
„Aha,“ pochopil konečně Kuba. „Tak v tom případě bude tady,“ řekl a vyškubl Tomovi pero, aby jedno malé e přeškrtl a nahradil ho velkým E. DeTEKTivové.
Všichni čekali, že se Dan bude bouřit, ale jemu to bylo jedno.
„A už s tím souhlasila?“ zeptal se Vašek.
„Ještě o tom neví,“ odpověděl Tomáš.

——————————–——–

Prolistujte si celou ukázku.

——————————–——–

Mgr. Zuzana Pospíšilová

Zuzana Pospíšilová je dětská psycholožka, která pracuje ve Speciálně pedagogickém centru pro děti s mentálním postižením v Ostravě. Dříve pracovala v dětském rehabilitačním stacionáři, převážně s dětmi s organickým poškozením CNS a pohybovým postižením. V době studií se zabývala tématem rozvoje tvořivosti u dětí mladšího školního věku, nyní píše knihy pro děti. Přečtěte si ukázky z některých z nich, např. z knih Prázdninové pohádky, Pohádkové uspávanky, Jedeme do školy, Vyjmenovaná slova.

Informace o autorce byly čerpány ze stránek nakladatelství Grada.

Edice Detektivové

V této oblíbené knižní sérii pro děti od Zuzany Pospíšilové již vyšly díly Detektivové, Detektivové a zachráněné peníze (ukázka z knihy), Detektivové a podivné krádeže, Detektivové a falešní stěhováci, Detektivové a zloději kabelek a Detektivové a narozeninový případ.

Knihy s logem Grada vycházejí v České republice již od roku 1991. Nabídka společnosti pokrývá široké spektrum odborné literatury z nejrůznějších oblastí lidské činnosti. Vydává např. tituly s právní tematikou, ekonomické, z oblasti financí a účetnictví, psychologické, zdravotnické, s počítačovou tematikou, o architektuře a stavebnictví atd. Značka BAMBOOK je určena všem dětským čtenářům. Nabídkou dětských knížek provází její maskot, pandí kluk Bambook, který seznamuje děti se světem čtení a příběhů.

Související knihy

Pospíšilová, Zuzana

Grada, 2018