Erika Fosterová znovu v akci

do-posledniho-dechu-perex
Je mezi prvními na místě činu, přesto nemá oprávnění pustit se do vyšetřování, protože vraždy nespadají do její kompetence. Mrtvola mladé dívky se stopami po mučení však Erice nedá spát. Rozhodne se zapomenout na všechny křivdy, aby mohla v čele „mordparty“ dopadnout vraha.

Již čtvrtý případ detektiva šéfinspektora Eriky Fosterové z pera britského autora Roberta Bryndzy se příznačně jmenuje Do posledního dechu a vydalo jej nakladatelství Cosmopolis.

Erika po rozřešení starého případu únosu malé holčičky, o němž vyprávěl předchozí příběh Temné hlubiny, stále pracuje mimo oddělení vražd. Když se shodou okolností  ocitne takřka jako první na místě, kde byla v kontejneru na směsný odpad objevena mrtvola mladé zohavené ženy, nezapře své instinkty a pustí se do vyšetřování. Když je vykázána do patřičných mezí, ví, že se nespokojí s přihlížením z dálky. A udělá vše proto, aby se na oddělení vražd mohla vrátit. I když to znamená spolknout uraženost a omluvit se těm, kteří jí ublížili.

„To máte sakra pravdu, že to nebylo povzbudivý. To video se líbilo padesáti tisícům lidí, a část z nich přidala i komentář. Tisíce uživatelů na Twitteru,“ napodobil falzet zástupkyně komisaře. „V jakém světě to žijeme, když kdejaký obyčejný člověk, který sedí doma, natáčí porno nebo kupuje boty, vytváří veřejné mínění? A co je horšího, formuje názor našich nadřízených! To je deformace reality!“ (str. 71)

Spolu s Petersonem, díky němuž pomalu zapomíná na zavražděného manžela Marka, s Mossovou a s dalšími kolegy se zakousne do případu, který velmi záhy začne vykazovat všechny známky sériového jednání. Atraktivní brunetky někdo nejprve kontaktuje prostřednictvím sociálních sítí, získá jejich důvěru a pak je vyláká na rande naslepo. Několik dní o nich nikdo nic neví, než se objeví zohavené, se stopami po mučení a hlavně zavražděné v některém z londýnských kontejnerů. Podaří se zastavit vraždící monstrum?

Robert Bryndza v románu Do posledního dechu velice názorně předvádí, jak je snadné se nechat zmanipulovat prostřednictvím sociálních médií. Stačí se vydávat za přitažlivého mladíka, rozhodit sítě a s polapenou rybkou pak udělat krátký proces. Nepomůže ani její ostražitost, ani plánované rande v hospodě plné lidí – šikovný padouch dovedně kličkuje před pohledy všech i mimo dozor kamer. Jediné, co ho může zastavit, je zřejmě náhoda, neboť on sám chyby nedělá. Než však narazí na dívku, která je odhodlaná nebýt pasivní obětí, ale bojuje o svůj život do posledního dechu…

Autor tentokrát opět napsal příběh, který milovníkům thrillerů přijde k chuti. Nepostrádá gradované napětí, pohledy do zvráceného uvažovaní pachatele, vtipné dialogy na odlehčení atmosféry i trable s láskou nejen hlavní hrdinky. Ukazuje, že i ti, jež nenávidíme, mohou mít své utajené problémy. Takřka každý totiž má svoji třináctou komnatu; někomu způsobuje „jen“ vysoký tlak, zatímco jiného přivede k nenávisti a pomstě. A každý by si měl uvědomit, že jsme tu jen na krátko, stejně jako na to Eriku upozornil její přítel patolog:

„Ne, nechceš… Každý den pitvám lidi, kteří měli většinou celý svůj život před sebou. Pravděpodobně umřeli s přáním, aby bývali udělali některé věci jinak. Aby se chovali lépe, aby někoho víc milovali, aby se tolik nestresovali. Jdi za Jamesem. Zítra už můžeš být mrtvá a ležet na stole v pitevně.“ (str. 241)

Musím uznat, že Robert Bryndza psát opravdu umí. Nejen, že čtenáře doslova připoutá k četbě, ještě do knihy schovává naléhavá poselství:

„…Náš vrah pravděpodobně vůbec nemusel opustit svůj dům nebo pokoj, dokud se nerozhodl své oběti unést. Všechno o nich zjistil na internetu. Kam chodívají, co rády dělají, jejich zvyky. A lidi si neuvědomují, že tohle všechno zveřejňují. Kdyby k vám na ulici přistoupil někdo neznámý a chtěl vědět, kam jdete, jaké filmy se vám líbí, jestli jste vdaná, nebo svobodná, kam jste chodila do školy a kde pracujete, vyděsilo by vás to…“ (str. 341)

A i když svoje vyprávění rozprostírá na takřka čtyřech stech stránkách, máte chuť po jejich dočtení pokračovat dál. Získáte totiž pocit, že Erika je vaše kamarádka a současně ta, která se za vás bude rvát do posledního dechu, a chcete s ní prostě trávit volný čas. Nezbývá, než si přát, aby se překladatelka Kateřina Elisová činila a práce jí šla od ruky stejně jako tvůrci originálu. Nebo se zatím vrátit zpět k jejím předchozím případům nazvaným Dívka v ledu, Noční lov a Temné hlubiny.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeDo posledního dechu

Bryndza, Robert

Cosmopolis, 2018

Napsat komentář