Hned na úvod si musíme něco ujasnit: tato planeta je planetou parazitů a parazitický způsob života je nejrozšířenější životní strategií na Zemi. Přesto se zdá, že jsou paraziti vzácní, ale to je tím, že žijí skrytě v tělech svých hostitelů. Proč nás paraziti tak moc zajímají? Proč se lidé parazitů bojí? A existuje vůbec důvod mít z parazitů strach? Na tyto a další otázky odpovídá tato kniha. Představuje lidské i zvířecí parazity a způsob jejich života z různých úhlů, od lékařského a veterinárního přes biologický až po historický a umělecký. Život ohrožující paraziti se na našem území vyskytují vzácně, ti méně nebezpeční jsou však stále běžní a mít vlastního cizopasníka není žádná vzácnost: většina dětí se nakazí vešmi a i roupi jsou v dětských kolektivech častí, přibližně pětina populace je infikována prvokem toxoplasmou. V tropech a subtropech jsou paraziti dodnes velmi vážným zdravotním problémem, na druhé straně se uvažuje i o jejich pozitivním přínosu pro naše zdraví a imunitu, a dokonce se používají k léčbě. Máme se jich tedy bát? Nepřeceňujeme je nebo nepodceňujeme? Nejdůležitější je náležitá informovanost a právě o tom je tato kniha. O parazitech… a lidech, samozřejmě.

O parazitech a lidech

Autoři: Jan Votýpka, Iva Kolářová, Petr Horák a kol.

Počet stran: 348
Vazba: vázaná
Formát: 166×238 mm
ISBN: 978-80-7553-350-0
Doporučená cena: 399 Kč

Knihu O parazitech a lidech vydalo nakladatelství Triton.

Ukázka z knihy

Všechny obyvatele Země můžeme zjednodušeně rozdělit do dvou značně odlišných skupin. Tou první jsou malá prokaryota, zjednodušeně řečeno bakterie, které se vyvinuly jako první. Druhá skupina, která se objevila mnohem později, jsou o poznání větší eukaryota a patří k nim všechno ostatní, od jednobuněčných prvoků a řas přes rostliny až po živočichy. Zajímavé však je, že všechna současná eukaryota mají ve svých relativně velkých buňkách i zjednodušené malé buňky prokaryot, které patří k buněčným organelám dvou typů – k plastidům a mitochondriím. A proč vůbec mají vyspělejší eukaryotní organismy ve svých buňkách malá a primitivní prokaryota? Protože by bez nich nepřežily, nebo by se jim alespoň nežilo tak dobře. Plastidy, díky nimž jsou rostliny zelené, totiž zajišťují fotosyntézu. Mitochondrie zase zabezpečují dýchání, a proto je najdeme skoro ve všech organismech na Zemi. Všechna současná eukaryota tedy vznikla tak, že si kdysi dávno ochočila prokaryota. Předchůdci plastidů, bakteriální sinice, byli pravděpodobně „násilně“ uloveni a zotročeni předchůdci řas a posléze i zelených rostlin. Avšak u mitochondrií byla pravděpodobně cesta současného soužití spíše opačná. Lze předpokládat, že takzvané alfa-proteobakterie, z nichž se současné mitochondrie vyvinuly, vstoupily do buněk prvotních eukaryot jako paraziti, a to proti vůli buněk hostitelských. Avšak během evoluce se zlí paraziti změnili v hodné a velice užitečné mitochondrie, bez nichž by byl život eukaryot neskonale složitější. (str. 207)

Přečtěte si celou ukázku.

Nakladatelství Triton působí na českém knižním trhu již od roku 1991 a počtem vydaných titulů se každoročně řadí mezi 6–10 největších knižních nakladatelství v republice. Specializuje se především na knihy odborné lékařské, psychologické, filosofické, historické a pedagogické, jakož i na učebnice pro VŠ studenty, beletrii, sci-fi a literaturu faktu.

Související knihy

Votýpka, Jan - Kolářová, Iva - Horák, Petr

Triton, 2018