Není výlet jako výlet. Může se stát, že v nás někdy zůstávají jiné vzpomínky než jen zeměpisné poznání. Přesto mohou být velmi silné a náš život obohatí.
„Hurá, jedeme na výlet!“ křičím nadšeně. Poskakuju po pokoji. Svým bláznovstvím strhnu manžela. Začne mne osahávat na správných místech. Padneme na zem a je nám krásně.
„Víš co? Vezmeme známé, co ty na to? Mirču a Járu. Ukážeme jim krásy Moravy,“ navrhuju, když se slastně protahujeme.
„Jsem pro. Určitě neznají hrady a nádheru buchlovských kopců.“
Známí dorazili už odpoledne.
Manžel dělá výborného tataráčka. Popíjíme Rulandské šedé. Je to slast. S přáteli je opravdu legrace. Sedíme do noci. Jen manžel moc nepije, bude řídit.
Vyrážíme časně.
Nálada je skvělá.
Navštívíme hrad Pernštejn.
Manžel vysvětluje, kde všude točili. Kam se všude dostal.
„Je to pravda. Pozval mě sem. Bylo napínavé v noci tajně prolézt celý hrad. Jednou jsme jim málem vlezli do záběru,“ dávám k dobru obrovský zážitek.
„Připadalo nám, jako kdyby ten hrad byl taky trošku náš,“ svítí mi očka lumpárnou.
„Jo, to bylo dobrý,“ pochvaluje si manžel.
Pak jedeme přes Brno, kde zveme známé na oběd.
Lehce unavení, dobře najedení a ve výborné náladě pokračujeme v cestě. Míříme do buchlovských kopců.
Míjíme obec Zástřizly, jedeme na hrad Buchlov.
Ještě před návštěvou hradu se zastavujeme v kopcích. Chceme se trošku projít.
„Jdeme na houby,“ navrhuju.
Manžel se přidává.
„My se rozhlédneme tady kolem auta,“ navrhuje Mirča.
„Fajn, hlídejte náš kempinkový vůz,“ říkám s úsměvem. „Kdybyste chtěli jít někam dál, určitě ho zamkněte,“ dávám Mirče klíčky do ruky.
Vyrážíme z kopce dolů.
Bedlivě prohlížíme každou možnou kupičku, jestli se tam neschovává hříbek.
Asi po hodině hledání máme dva hříbky, bedlu, dvě lišky a jednoho kozáka.
„Úlovek není moc velký,“ říkám, „ale na houbovou omáčku to stačí. Mám v ledničce všechno, co potřebuju. Uvařím to bleskově, k tomu brambory, pochutnáme si.“
„Už mám docela hlad,“ přiznává manžel.
Vracíme se k našemu kempinkovému autíčku. Stále ještě bedlivě hledáme houby.
Najednou strnu: „Podívej,“ vykoktám. „Co se to děje?“
Manžel zjistí, kam koukám.
Pak dá prst na ústa.
Pomalu ustupuje.
Začíná mi celá situace docházet.
Usmívám se. Taky couvám. Potichu, aby nebylo slyšet praskající větvičky.
Upřeně se přitom dívám na auto.
Nemohu uvěřit svým očím.
Celé se rytmicky houpá v pravidelných poměrně rychlých intervalech.
Jakmile jsme se oba dostali za první větší keřík, manžel se na mne vrhá. Strhává z nás obou oblečení.
Vášnivě se líbáme.
Milujeme se tak nádherně, že na své milostné chvíle v buchlovských lesích nikdy nezapomeneme.
Po delší době se vracíme k autu. Už se nehoupe. Klepeme.
„To je dost, že jdete,“ vítá nás usměvavá Mirča. „Už jsme vás chtěli jít hledat,“ směje se.
„Trošku nás hledání hub zdrželo. Moc nerostou. Dalo práci najít tenhle skromný úlovek,“ vyprávím nevinně.
„Paráda, uděláme smaženici,“ říká Mirča.
„Nevím, jestli to bude stačit pro čtyři. Můžu uvařit houbovku,“ navrhuju.
Nakonec jsme houby usušili.
Z prohlídky Buchlova si nic moc nepamatujeme. Jen to, že je z něj nádherný výhled.
V Buchlovicích je vinárna. Večeře byla výborná.
„Co kdybychom si dali ještě trochu vína před spaním?“ navrhuju.
Ve čtyřech nám sedmička nedala žádnou práci.
Pomalu se ukládáme v autě ke spánku.
„Přišli bychom z lesa dřív,“ nedá mi to.
„A co vás zdrželo?“
„Nechtěli jsme rušit,“ směju se.
„Nikoho byste nerušili.“
„No, asi jo.“
„Jak to myslíš?“ ptá se Mirča.
„Naše auto nás upozornilo. Nějak moc rytmicky se kývalo,“ směju se.
Přátelé chvilku předstírali, že netuší, jak je to možné.
Nakonec vyprskli smíchy a přiznali se.
Na houpající se auto vzpomínáme z celého výletu nejvíc.
Hrady ustoupily do pozadí krásných erotických zážitků.
Hana Militká
absolventka JAMU, pochází z Hradce Králové. V Brně studovala obor herectví v ročníku spolu s Miroslavem Donutilem, Pavlem Zedníčkem, Františkem Horáčkem, Svatoplukem Skopalem, Pavlem Trávníčkem a dalšími. Stala se členkou divadla Husa na provázku.
V roce 1981 odešla se svým manželem do Prahy.
Spolupracovala s režisérem Jurajem Herzem na filmu Zastihla mě noc a na seriálu Wolfgang, s Jurajem Jakubiskem na filmu Frankensteinova teta, Perinbaba, s Jaromilem Jirešem na filmu Lev s bílou hřívou, s Janem Svěrákem na filmu Kolja, s Jiřím Krejčíkem a dalšími. Pro švýcarskou televizi ztvárnila roli Mileny Jesenské v němčině ve filmu Wer war Kafka, režie Richard Dindo, a s Jaroslavem Soukupem točila seriál Policie Modrava.
Hostovala 31 let v Národním divadle.
Povídky z povětří vyšly v nakladatelství Krigl, stejně druhá tištěná kniha, detektivní román Záhadný šepot, i další detektivka Pronikavý smích.
Povídky z povětří byly vydány jako první elektronická
kniha Hany Militké začátkem února 2016, poté vyšly romány Vilma, Sára a na podzim Jiří. Před Vánoci vyšel Kapitán Bartoš Zasahuje 1 nazvaný Složitý případ. Začátkem roku 2017 se objevila kniha 13 povídek Pro Klub Knihomolů.
Druhý příběh detektivního románu Kapitán Bartoš Zasahuje 2 nazvaný Ledový žár se objevil na veřejnosti v březnu 2017, téhož roku v květnu se objevuje detektivní román Kapitán Bartoš Zasahuje 3 s podtitulem Přicházím s deštěm.
V červenci 2017 vychází nová detektivní série nazvaná Velké případy kpt. Černé - první díl s názvem Čas nedoběhneš.
V říjnu roku 2017 se objevuje čtvrtý detektivní román Kapitán Bartoš Zasahuje 4 s podtitulem Jednou mezi půlnocí.
V prosinci 2017 vychází pokračování série 13 povídek Pro Klub Knihomolů 2. Jedná se o povídky napsané pro magazín Klub knihomolů. Předmluvu vytvořila šéfredaktorka Alena Badinová.
Koncem ledna 2018 vychází elektronicky detektivní román ze série Případy kpt. Váchala nazvaný Vzrušený šepot. Tváří obálky je modelka Nikol Nejedlíková, foto Ariana Bernard. Předmluvu vytvořil herec Pavel Zedníček. Tištěná kniha byla vydaná zjara roku 2015 v nakladatelství Krigl pod názvem Záhadný šepot.
Druhý detektivní román ze série Velké případy kpt. Černé 2 nazvaný Nemilosrdná vášeň je netypický.
Román I Blázni chtějí žít I se objevuje v nabídce zjara roku 2018. Jedná se o napínavý román z hereckého a zpravodajského prostředí. Tváří obálky je Nikol Nejedlíková, foto Roman Albrecht.
Související knihy
Vražedný lovMilitká, Hana
Agentura KRIGL, 2017
Povídky z povětříMilitká, Hana
Agentura KRIGL, 2013
Záhadný šepotMilitká, Hana
Agentura KRIGL, 2015
Pronikavý smíchMilitká, Hana
Agentura KRIGL, 2016
Velmi pěkná citová a s citem napsaná povídka se mi moc líbila. Vyvolala vzpomínky na mládí, po letech vidíme, jak bylo krásné.Hodně úspěchů do dalšího psaní. Hodně zdraví a dávej na sebe pozor. Držím palce. Milada