Sama si uvědomila, že nedýchá. Ta představa ji dočista pohltila. Seděla na kameni, opírala se o kolena, na klíně svírala svůj skicák a přitom hleděla do dáli na třpytící se plochu oceánu. Pravý cíp zátoky ohraničoval vysoký zalesněný útes, který se táhl až k levému okraji. Jen v těchto místech byl sráz schůdný a vedla tudy úzká vyšlapaná stezka. Směrem k pláži se tmavá voda měnila v kouzelně tyrkysovou a jemný písek vybízel k lenošení s nataženýma nohama, které smáčely drobné vlny. Jenže byl konec září, a ačkoli se ještě pořád drželo teplo, oceán už dávno nebyl ke koupání.
Amy si roztouženě povzdechla. Milovala ho. Jeho vůni, zpěv šumící vody, všechny ty odstíny modré a tu nádhernou nekonečnost, kterou se pyšnil a po níž toužila. Kéž by se mohla proměnit v jeho vlny a rozplynout se do předalekých dálek a prostě jenom být.
Kosatky by se staly její součástí. Cítila by je, dávala by jim život a ony by dávaly život jí. Mohla by se jich dotknout. Mohla by s nimi plavat, užívat si všechnu tu pulsující svobodu. Místo toho tu každý den sedí a doufá. Spatřit je, byť jen na okamžik v jejich přirozeném prostředí, byl její největší sen. Spatřit je na vlastní oči a přenést jejich nádheru na papír. Říkalo se, že čas od času do zátoky připlouvají. Dovádějí a zpívají a možná jen prostě odpočívají. Amy by dala cokoli, aby je mohla spatřit.
Náhle se jí cosi otřelo o krk. Vytrhla se ze svého snění a ohlédla se. Na svahu zaševelily borovice a vysoká tráva. Vedle na kameni zahlédla slunit se ještěrku. Jinak byla sama. Přesto se jí zmocnil pocit, že tomu tak není.
Zničehonic jí naskočila husí kůže. O téhle zátoce se říkala ještě další věc. Povídačka. Strašidelná historka. I když vlastně nebyla ani tak strašidelná jako dojemná. Před pár lety do zátoky zavítal lachtan. Zalíbila se mu natolik, že se sem vracel skoro každý den. Byl to samotář a líbilo se mu vyhřívat se na kamenech nebo se válet na pláži. Chodívala prý za ním dívka. Spřátelili se a lachtan vždycky vesele štěkal, když ji viděl scházet ze svahu. Jednou dívka přišla za soumraku, seděla na pláži a plakala. Doběhl ji její přítel, se kterým se právě rozešla. On ji v hádce strčil a dívka upadla hlavou na kámen a rozbila si lebku. Lachtan se na mladíka vrhnul a vyhnal ho. Když dívku ráno našli, ležela na pláži těla dvě. Lachtan byl mrtvý. Prý se mu zastavilo srdce.
Amy ten příběh připadal neskutečně smutný. Mezi lidmi se od té doby povídalo, že duch toho lachtana ze zátoky nikdy neodešel. Za soumraku je prý slyšet jeho nářek, jako by volal svou milovanou přítelkyni.
Vstala a oprášila si kalhoty. Do tmy tu nikdy nezůstávala, ačkoli byla zvědavá, strašpytel v ní převládal natolik, aby se pokaždé včas zvedla a vydala domů. Nebyla si jistá, zda touží slyšet nářek mrtvého lachtana ve své oblíbené zátoce.
„Odcházíš?“
Leknutím málem vykřikla. Jak je možné, že ho neslyšela přicházet?
„Zecku! Ty mi chceš přivodit smrt!“
„Promiň,“ smál se a Amy si pomalu sedla zpátky na kámen. „Tak co, měla jsi dneska štěstí?“
Ukázala mu prázdný papír a ušklíbla se.
„No, každopádně jsi vytrvalá. Myslím, že bys to neměla vzdávat.“
„Nevzdám.“
Zeck se uculil. „Ty tu soutěž vyhraješ. Uvidíš.“
Amy se na něho zadívala. Vždycky ji povzbuzoval. Znali se skoro od batolat, a co pamatovala, vždycky ji povzbuzoval. Ještě nikdy se nestalo, že by od něho slyšela „vzdej to“. I teď jí fandil, i když se do té soutěže přihlásil taky. Tématem byl život v oceánu a výherce obdržel šek na dvacet tisíc dolarů, a co bylo pro Amy důležitější – jednodenní zájezd na pozorování kosatek na volné moře.
„Jak je na tom Samantha?“
Zeck zvážněl a posunul si brýle ke kořenu nosu. „Ještě se neprobrala. Prej je asi v kómatu.“
Amy na to nic neřekla. Neznala Samanthu zase tak dobře, aby umírala strachy, ale stejně se jí z toho svíral žaludek. Několikrát týdně ji potkávala na chodbě školy a pokaždé si vyměnily vzájemné „ahoj“. A teď už se možná nikdy nevzbudí. Našli ji ležet v parku s rozbitou hlavou. Nejdřív to vypadalo, že při ranním běhu zakopla a spadla, ale nedávno policie odhalila, že ji někdo praštil kamenem.
Amy z toho bylo špatně, jen na to pomyslela.
Zeck ji doprovodil domů. Celý večer si zkoušela nákresy kosatek z různých úhlů a v různých polohách. Snažila se zachytit jejich duši. Jednou četla esoterickou knihu od slavné autorky, která údajně mluví s anděly. Autorka tvrdila, že zvířata nemají duši. Amy si ale byla jistá, že je to lež. Každé zvíře má duši. Zvířata jsou stejně vnímavá a citlivá jako lidé. Mají duši. A mnohem čistší a krásnější než člověk.
Ozvalo se zaťukání na dveře. Dovnitř nakoukla máma. „Amy, já… chtěla bych s tebou mluvit.“
Amy okamžitě zpozorněla. Tenhle mámin výraz znala. „Co se děje?“
Máma za sebou pomalu zavřela dveře a nervózně sepjala ruce. „No, víš… jde o Zecka.“
„Co je s ním?“
„Nechci, aby ses s ním teď nějakou dobu vídala.“
Amy na ni zírala úplně bez dechu. Co to blábolí? „Cože? Jak to jako myslíš?“
„No tak, jak říkám. Poslyš… opravdu nerada o tom mluvím, ale… zkrátka, vypadá to, že Zeck byl poslední, kdo mluvil se Samanthou než… no, než ji někdo přepadl.“
„Co?? To ale… to přece…“ Amy se zajíkla. „To přece vůbec nic neznamená!“
„Možná ne, ale já si teď zkrátka nepřeju, aby ses s ním vídala. Dokud se to nevysvětlí.“
„Mami, Zecka znám skoro od narození!“
„Už jsem řekla, Amy.“

 

… pokračování příště…

---

Michaela Burdová

Začala psát už v 16 letech a je autorkou 11 fantasy knih pro děti a mládež. Prodala už více jak 37 000 výtisků, získala ocenění v anketě SUK 2009 o nejoblíbenější dětskou knihu – 3. místo za Poselství jednorožců – Záchrana Lilandgarie, získala nominaci jako autorka na Zlatou knihu 2010 a stejně tak byla nominována i celá trilogie Poselství jednorožců. Stala se porotkyní v literární soutěži Hledá se autor bestselleru 2015 a píše o psaní do rubriky Profíci radí časopisu Pevnost. Její knihy se prodávají i v zahraničí. Kromě psaní se věnuje malování obrazů zvířat. Je vegetariánka a zapojuje se do ochrany zvířat.

Facebook: https://www.facebook.com/burdova.michaela/
Web: http://michaelaburdova.com

Související knihy

Volání sirény – Pomsta

Burdová, Michaela

Fragment, 2015

Volání sirény – Prokletí

Burdová, Michaela

Fragment, 2014

Poselství jednorožců – komplet

Burdová, Michaela

Fragment, 2013

Syn pekel - V moci démonů

Burdová, Michaela

Fragment, 2013

Syn pekel – Vlčí krev

Burdová, Michaela

Fragment, 2013

Záchrana Lilandgarie
Poselství jednorožců 3.

Burdová, Michaela

Fragment, 2009

Křišťály moci – Minotaurus

Burdová, Michaela

Fragment, 2012

Křišťály moci – Věž zkázy

Burdová, Michaela

Fragment, 2011

Křišťály moci – Hněv Pána ohně

Burdová, Michaela

Fragment, 2011

Křišťály moci – Zrada temného elfa

Burdová, Michaela

Fragment, 2010

Strážci dobra
Poselství jednorožců 1.

Burdová, Michaela

Fragment, 2011