Začátek je téměř idylický. Rodina s malou dcerkou se po několika letech strávených na ostrově Kréta vrací zpět do rodného Německa. Rodiče nabídli své dceři možnost bydlet s nimi, vnučka se nemůže dočkat babičky a dědy a i mladí manželé se na vícegenerační soužití těší. Martina a její manžel Jens hledají práci, malá Lena tráví čas u prarodičů, nikde žádné mráčky na obzoru…

Po několika měsících ale začínají pozvolna přicházet první problémy. Martinina matka má nějaké zdravotní problémy. No co, v určitém věku je to přece normální, každý starší člověk přece občas zakopne nebo něco zapomene. Postupem času začíná být dceři ale jasné, že tyto projevy nejsou běžné projevy stáří. Přichází série vyšetření a nakonec nemilosrdná diagnóza – demence.

Martina s Jensem se snaží rodičům pomáhat, hůř než samotná nemocná matka nese situaci její manžel. Nedokáže přijmout fakt, že z jeho dlouholeté manželky se stává cizí člověk, který ho nepoznává. I pro dceru je situace pomalu neúnosná – osoba, která vás vychovala, tu najednou není a místo ní je tu dementní žena se záchvaty agrese – jak se s tím vyrovnat? Rodina postupně přijímá nejrůznější pečovatelky, nemoc má ale dopad na všechny. Martina trpí díky narušené psychice různými fyzickými obtížemi, dcerka Lena má problémy ve škole, manželství Martiny a Jense prochází menšími krizemi… Nejhorší na tom je, že nikdo nevidí pověstné světýlko na konci tunelu.

Neutěšená situace trvá několik let, Martina s rodinou jsou nakonec nuceni přestěhovat se jinam, Martina čím dál častěji přemýšlí nad tím, že smrt by pro matku byla vlastně jediným vysvobozením. Když matka dostává zápal plic, odmítá dcera další léčbu. Drží svou matku za ruku, tráví s ní poslední hodiny života a přeje jí co nejklidnější přechod na druhý břeh…

„Když se chci zase nadechnout, vzlyknu a pak začnu nezadržitelně brečet. Nemůžu přestat. Oplakávám ji a sebe a všechny ty nesmyslné, kruté roky, které jsou teď konečně za námi.“

Kultem dnešní doby je mládí a zdraví. Když jsme mladí a zdraví, nechceme přemýšlet o stáří a nemoci. Ale stáří nebo nemoc dostihnou jednou každého z nás nebo z našich blízkých. Proto díky za autorčinu odvahu přijít s osobním příběhem! Knížka může být pro všechny, kteří se ocitli v podobné životní situaci, alespoň malým povzbuzením nebo připomenutím, že ať chceme nebo ne, nemoc a smrt budou vždy součástí našich životů.

Související knihy

Rosenberg, Martina

Portál, 2016