Jméno mu dala řeka

Eric Arthur Blair se narodil 25. června 1903 v Motihari v Indii a zemřel 21. ledna 1950 v Londýně. Právě dnes tedy slaví své 109. narozeniny, a proto je nutností si tento den alespoň trochu připomenout.

George Orwell byl za svého života britským novinářem, esejistou a významným spisovatelem. Poslední jmenované povolání ho vyneslo na vrchol slávy.

Narodil se v Bengálsku do rodiny úředníka a do Anglie, přesněji do Oxfordshiru, se dostal hned zkraje svého života (přibližně kolem jednoho roku) se svou matkou. Otce zanechal v Indii a setkal se s ním až po mnoha letech. Nedaleko jeho nového bydliště tekla říčka, jež nesla název Orwell. Tak vzniklo jeho literární jméno, které se vrylo do paměti čtenářů po celém světě.

Vystudoval soukromou střední školu a Eton College, jednu z nejprestižnějších chlapeckých škol ve Velké Británii. Na této škole studoval i samotný princ William a mnoho významných britských státníků. Eton, městečko, kde se škola nachází, leží nedaleko královnina windorského paláce.

Spisovatelem a vojákem proti komunismu

Na vysokou školu však už nebyly peníze, a proto se vrátil do Indie, kde začal pracovat pro indickou imperialistickou policii v Britské Indii, v dnešní Barmě. Právě odtud pochází jeho nenávist k imperialismu a jeho příklon k levicovému smýšlení. Své zkušenosti s touto prací a první náznaky jeho názorů prezentuje v prvotině publikované v roce 1934 s názvem Barmské dny.

V roce 1927 se vrátil do Anglie a stal se novinářem. Působil také jako knižní recenzent pro Nový anglický týdeník a nějakou dobu pracoval i pro BBC. Vyhlášené byly jeho sloupky pro list Tribune s názvem „As I please“ a samozřejmě eseje, díky nimž je považován za jednoho z nejlepších anglických esejistů.

Pro svou další knihu sbíral podklady jako „tulák“, kdy se chtěl dostat mezi nejchudší obyvatele, a proto se na nějakou dobu stala jeho domovem ulice. Nasbíraný materiál pak zúročil ve své knize Na dně v Paříži a Londýně, poprvé vydané v roce 1933.

Svůj postoj k nedemokratickým politickým systémům dává veřejně najevo a čím dál více se z něj stává antifašista a socialista. A proto byly veškeré jeho knihy v Československu zakázány.

V druhé polovině 30. let minulého století se aktivně zapojuje do španělské občanské války. Bojoval jako dobrovolník na straně Dělnické strany marxistického sjednocení. Dokonce byl vážně zraněn poté, co ho střelili do krku. Jeho zážitky z opravdové války mu poskytly materiál pro knihu s názvem Hold Katalánsku.

Pět let předtím svou smrtí napsal svůj nejznámější román 1984. Zemřel na tuberkulózu, kvůli níž se neúčastnil druhé světové války.

Ve svých knihách se věnuje především nelidskému přístupu komunistického režimu a náboženství. On sám byl příslušníkem anglikánské církve. Přesto ve svém díle Farářova dcera církev kritizuje a názorově zastává levicový ateismus.

Farma zvířat a 1984

Farma zvířat a 1984 se zabývají především politickými otázkami točícími se kolem totalitárního režimu. Farma zvířat je psána formou bajek, ve kterých hlavní úlohu hrají zvířata. Ta vyvolají revoluci a z farmy, ve které žijí, vyženou všechny lidi. Jejich nadvláda se ale později zvrhne v tyranii.

Román 1984 opisuje ideologii tří mocností. Společnost je ovládána Stranou, která krutě potlačuje veškeré byť jen náznaky lidské individuality. V tomto díle silně kritizuje Stalinův režim v Sovětském svazu. Orwell zde ostře vystupuje proti veškerým monitorovacím zařízením, která napomáhají k omezování lidské svobody. Populární televizní show Big Brother je odkazem této knihy a přináší i stejné poselství – Velký bratr tě sleduje.

George Orwell je dalším z mnoha uznávaných spisovatelů, který se se svými příběhy dostal na seznam povinné četby. Pravdou však zůstává, že i mnoho čtenářů, kteří už povinnou četbu dávno na seznamu knih k přečtení nemají, se k jeho dílům stále vracejí. Proto doufejme, že na něho nezapomenou ani budoucí generace.

Foto: commons.wikimedia.org, autor: Branch of the National Union of Journalists (BNUJ), Wikipedia