Autoři soustředí svoji pozornost k historickým a symbolickým „uzlovým bodům“, které jsou důležité jak pro vývoj polské společnosti, tak pro pozdější polskou historickou paměť. Text tak postihuje základní problémy a souvislosti historického vývoje jednotlivých období. Zvláštní pozornost je věnována úloze Polska v regionu a ve světě, regionální různorodosti, proměnám kolektivních identit a historické paměti, historickým formám státnosti, kulturnímu transferu a společenským strukturám.

Ukázka z knihy

Hnězdenský akt se vymykal dobovým zvyklostem zejména proto, že jej císař Ota III. vyhlásil daleko za hranicemi římsko-německé říše, v části Evropy, kterou tehdejší vzdělanci obecně pokládali za barbarskou. Snad vůbec nikdo si nedokázak představit, kde Hnězdno leží, jak vypadá a proč ve zdejším kostele spočinuly ostatky svatého Vojtěcha. Přes propast času se tak lze jen dohadovat, zda se v Hnězdně nacházela pohanská svatyně, kterou bylo nutno christianizovat, nebo se na zdejším pahorku, snad s obětišti s kamenným stolcem, scházeli zástupcové okolních rodinných klanů, aby nalézali  právo, a Boleslav Chrabrý si takto symbolicky přivlastnil výkon zeměpanské moci. (str.14–15)

Dějiny Polska

Autor: Tomasz Jurek a kol.

Počet stran: 692
Vazba: vázaná
Formát: 165×215 mm
ISBN: 978-80-7422-306-8
Doporučená cena: 599 Kč

Knihu Dějiny Polska vydalo Nakladatelství Lidové noviny.

O autorech

Prof. Tomasz Jurek (1962) je polský medievista, specializující se na dějiny Slezska. Pracuje v Instytucie Historii im. Tadeusza Manteuffla PAN.

Prof. PhDr. Miloš Řezník, Ph.D. (1970), profesor evropských regionálních dějin na Filozofické fakultě univerzity v Chemnitz a spolupředseda Česko-německé komise historiků. Zabývá se dějinami Polska a habsburské monarchie se zaměřením na dějiny kolektivních identit, historickou paměť a proměny elit.

Doc. PhDr. Jiří Friedl, Ph.D. (1976), vědecký pracovník Historického ústavu AV ČR. Věnuje se dějinám Polska a česko/československo-polských vztahů ve 20. století, výsledky svých výzkumů publikoval v řadě studií v České republice a Polsku.

Martin Wihoda vystudoval Gymnázium v Opavě a poté filozofickou fakultu Masarykovy univerzity. Od roku 1990 působil jako asistent a odborný asistent na Ústavu historie a muzeologie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě, od roku 1998 pracuje v Historickém ústavu filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. V roce 1999 získal titul Ph.D. a v roce 2005 se stal docentem pro obecné dějiny středověku. Absolvoval studium a vědecké pobyty v zahraničí (mj. Würzburg a Marburg).

Zdroj informací: Nakladatelství Lidové noviny

Nakladatelství Lidové noviny vzniklo v roce 1993 v deníku Lidové noviny. Tento původ do jisté míry předurčil vydavatelský směr NLN. Tituly a projekty mají převážně odborný, vzdělávací a informační charakter s důrazem na mimořádnou náročnost, kvalitu a novost obsahu i zpracování. Nakladatelství se cítí odpovědné za obsah textů, které připravuje, i za myšlenky, které svou prací podporuje. Je pro něj důležité správné a bohaté užívání českého jazyka a váží si toho, že s ním spolupracuje řada vynikajících odborníků.

Související knihy

Jurek, Tomasz – Wihoda, Martin – Friedl, Jiří – Řezník, Miloš

Nakladatelství Lidové noviny, 2017