Knihu Manželský pakt od autorky Michelle Richmond
vydalo nakladatelství Domino v edici Napětí.

Proberu se v Cessně. Letadlo rozráží vzduch. Hlava mi třeští, na košili mám skvrny od  krve. Netuším, jak dlouhá doba uplynula. Pohlédnu na ruce, očekávám, že uvidím pouta, ale nikde nic. Jen běžný bezpečnostní pás kolem těla. Kdo mi ho zapnul? Nepamatuji se ani na to, jak jsem nastupoval do letadla.
Otevřenými dveřmi kabiny vidím pilotův zátylek. Na palubě není nikdo kromě nás dvou. Hory jsou pokryté sněhem, letadlo zápolí s větrem. Pilot sedí strnule, zdá se, že je soustředěný výhradně na palubní přístroje.
Zvednu ruku a dotknu se hlavy. Krev už uschla a proměnila se v lepkavou hmotu. Kručí mi v žaludku. Naposledy jsem jedl francouzský toust. Jak je to dlouho? Na vedlejším sedadle najdu vodu a sendvič zabalený ve voskovaném papíru. Otevřu láhev a napiji se.
Rozbalím sendvič – je se šunkou a švýcarským sýrem – a ukousnu si. Sakra! Čelist mě rozbolí tak, že ani nemůžu žvýkat. Poté, co jsem upadl na podlahu, mi zřejmě někdo zasadil ránu pěstí.
„Letíme domů?“ ptám se pilota.
„Záleží na tom, kde jste doma. Míříme do zálivu Half Moon Bay.“
„Nic vám o mně neřekli?“
„Křestní jméno, cíl letu, to je všechno. Jsem jenom taxikář, Jakeu.“
„Ale jste členem, ne?“
„Jistě,“ přisvědčí nezúčastněným tónem. „Věrnost manželce, loajalita k Paktu. Dokud nás smrt nerozdělí.“ Obrátí se ke mně jen na tak dlouho, aby mi pohledem dal jasně najevo, že se nemám dál vyptávat. Dotyčného jsem nikdy předtím neviděl.
Prorazíme vzduchovou kapsu tak prudce, až mi sendvič vyletí z ruky. Pilot nadává a zoufale tiskne tlačítka. Vykřikuje cosi na kontrolu letového provozu. Rychle ztrácíme výšku. Svírám opěrky a myslím na Alici, vybavuji si náš poslední rozhovor a lituji, že jsem neřekl spoustu věcí.
Pak letadlo najednou přestane klesat, znovu nabíráme výšku a zdá se, že je všechno v pořádku. Posbírám z podlahy kousky sendviče, zabalím je do papíru a položím na sedadlo vedle sebe.
„Omlouvám se za turbulenci,“ řekne pilot.
„Není to vaše vina. Poradil jste si dobře.“
Nad prosluněným Sacramentem se pilot konečně uvolní. Bavíme se o basketbalovém týmu Golden State Warriors a jejich překvapivých výsledcích v právě probíhající sezóně.
„Co je dnes za den?“ zeptám se.
„Čtvrtek.“
S úlevou sleduji z okna známé pobřeží, vděčně shlížím na malé letiště v zálivu
Half Moon Bay. Přistání proběhne hladce. Jakmile stroj dosedne na přistávací dráhu, pilot se ohlédne a prohodí: „Nehodláte si na tyhle výlety zvyknout, že ne?“
„Nic takového nemám v plánu.“
Vezmu tašku a vystoupím. Pilot nechá motory běžet a zavře dveře. Letadlo se prudce obrátí a znovu vzlétne.
Zamířím do letištní kavárny, objednám si horkou čokoládu a napíšu esemesku Alici. Nejspíš ji čeká ještě řada schůzek, je běžný pracovní den, dvě hodiny odpoledne. Nechci otravovat, ale vážně ji potřebuji vidět.
Přichází odpověď. Kde jsi?
Zpátky v HMB.
Vyrazím v 5.
Z Aliciny kanceláře je to do zálivu Half Moon Bay víc než dvacet mil. Píše o rušném provozu v centru, a tak si objednám jídlo, skoro všechno z levé části jídelního lístku. Kavárna je prázdná. Rázná servírka v dokonale vyžehlené uniformě nečinně postává. Při placení prohodí: „Pěkný den, Příteli.“
Vyjdu ven a posadím se na lavičku. Je chladno, padá mlha. Než se objeví Alicin ojetý jaguár, jsem celý promrzlý. Vstanu a zkontroluji, jestli mám všechno. Alice mezitím přistoupí k lavičce. Je oblečená do práce, ale podpatky vyměnila pro jízdu autem za tenisky. Černé vlasy jí v mlze zvlhly. Rty má tmavočervené. Uvažuju, jestli se nalíčila kvůli mně. Doufám, že ano.
Stoupne si na špičky a políbí mě. Teprve tehdy si uvědomím, jak zoufale mi chyběla. Pak ustoupí a přeměří si mě od hlavy k patě.
„Aspoň že jsi celý!“ Zvedne ruku a zlehka se dotkne mojí čelisti. „Co se stalo?“
„Přesně nevím.“
Obejmu ji.
„Tak proč tě předvolali?“
Tolik jí toho chci povědět, ale mám strach. Čím víc bude vědět, tím větší nebezpečí jí hrozí. A navíc, přiznejme si, že pravda ji rozběsní.
Co jen bych dal za možnost vrátit se na začátek – do doby před svatbou, před Finnegannem, do doby, než nám Pakt obrátil život naruby!

—————

Poodhalte více o příběhu díky další ukázce.

—————

O autorce

Michelle Richmond se narodila a vyrůstala v Alabamě, kde také vystudovala žurnalistiku a angličtinu. Nyní žije spolu s manželem a synem v Severní Kalifornii a kromě psaní se věnuje také akademické a vydavatelské činnosti. Je autorkou několika bestsellerů časopisu The New York Times – na svém kontě má již pět velmi vysoce hodnocených a cenami ověnčených románů a také dvě sbírky povídek. Její články, příběhy a povídky se pravidelně objevují v mnoha periodikách a antologiích, je také autorkou cestopisných okének a na kalifornské univerzitě vede mimo jiné i kurzy tvůrčího psaní.

Zdroj informací: nakladatelství Domino

Nakladatelství  DOMINO vzniklo v roce 1997. Od té doby vydává knihy mnoha žánrů a autory, kteří patří mezi světovou špičku. Základ přitom zůstává stejný: ve všech edicích se našim čtenářům snažíme nabídnout pouze takové knihy, které stojí za to číst. Mezi nejúspěšnější autory patří Jeffery Deaver, Robert Ludlum, Michael Connelly, Steve Berry, Martina Cole, Lisa Jackson, Caroline Kepnes, Mo Hayder, S. J. Bolton, Adele Parks, Tess Stimson, Lucy Dawson, Rowan Coleman.

Související knihy

Richmond, Michelle

Domino, 2017