Poutě, jejichž tradice sahá do středověku a které byly poutníky konány buď coby úkon pokání za spáchané viny, či s úmyslem vyprosit si Boží požehnání, nebo z touhy navštívit posvátná místa, se v nedávné době dočkaly své renesance, znovuvzkříšení. Nemám na mysli pouze poutě mezinárodního rozměru, jakými jsou svatojakubská pouť do Santiaga de Compostela anebo pouť ke hrobu svatého Olafa v norském Trondheimu, ale též poutě lokální. Intence poutníků se různí: někteří se na cestu vydávají, aby uctili památku světce, s nímž je pouť svázána; jiní ji berou jako ozvláštnění své turistické trasy; další jdou s vidinou stánků s vuřty, cukrovou vatou a kolotoči; v neposlední řadě mezi poutníky náleží ti, kteří pociťují potřebu prožít pospolitost s druhými, či dokonce vnitřně s kultovním místem souznít, nalézt v něm svoji národní identitu. Bezesporu lze tento fenomén nalézt i v pouti směřující na Tetín, k místu, s nímž jsou počátky českých dějin a české státnosti neodmyslitelně svázány.

Autor fotky: Martin Majer

Je sobota 16. září. V Tetíně nad Berounkou se na prostranství před jedním ze tří tamějších kostelů, kostelem svaté Kateřiny, koná poutní bohoslužba k uctění památky první české křesťanské kněžny a světice Ludmily. Hlavním celebrantem mše je pražský světící biskup Václav Malý. Poutníci, věřící i nevěřící – dají-li se vůbec takto kategorizovat –, sedí či stojí na louce před oltářem, kolem nějž se vedle biskupa shromáždilo dalších šest kněží a jáhen. Nedílnou součástí mše je zpěv duchovních písní, doprovázený hrou na varhany (hraje Petr Krutský) a prokládaný rytmickými písněmi v podání tetínské scholy.

zleva: Václav Cílek, Martin Hrdlička; autor fotky: Martin Majer

Bohoslužba se blíží ke konci. Avšak před závěrečným požehnáním udíleným všem poutníkům požehná biskup Václav Malý knihu Tetín svaté Ludmily, s předstihem vydanou k ludmilskému výročí v roce 2021 nakladatelstvím Dokořán. Její téma je úzce svázáno jak se svatou Ludmilou, tak s Tetínem samotným. Kolektiv autorů – Václav Cílek, Martin Majer a Radoslava Schmelzová – jej uchopil co do obsahu, tak obrazové vybavenosti vskutku velkoryse. Kapitoly jsou věnovány jak dávné historii a legendám, tak dějinám nedávným, dále přinášejí poznatky získané z geologických i archeologických nálezů, mapují staré cesty i vypráví o tetínském pokladu. A to vše je doprovázeno fotografickou dokumentací a zkrášleno ilustracemi Renáty Fučíkové. Asi v tomto duchu před vlastním aktem požehnání představuje publikaci tetínský starosta pan Ing. Martin Hrdlička, který poté předává slovo jednomu z autorů díla, geologu a spisovateli Václavu Cílkovi. Dle něj se místo, na němž se právě nacházíme, neváže jen ke svaté Ludmile. Během více než tisícileté historie na něm došlo ke třem dějinným zlomovým situacím. První byl – jak všichni víme – příchod prvních Slovanů a pobývání kněžny Ludmily z rodu Přemyslovců na tetínském hradišti. Druhá – což je namnoze zapomenuto – je spjata s působením kněze a kronikáře Václava Hájka z Libočan (jeho příchod na Tetín je datován někdy po roce 1533), „bez jehož Kroniky české bychom neměli Libuši a Šemíka“; práci na své kronice pravděpodobně započal již zde. Konečně třetí zlom nalézá Václav Cílek v 19. století, jehož národnostně obrozenské hnutí v tomto pro české dějiny tak významném místě hledalo národní identitu, v něm spatřovalo symbol české národnosti.  A právě na tento fakt klade řečník velký důraz, v něm spatřuje důležitost pro současného člověka. Nám, kteří ztrácíme – nebo jsme již ztratili – svoji identitu, a to nejen jako příslušníci českého národa, ale i identitu lokální, je určena kniha Tetín svaté Ludmily.

biskup Václav Malý; autor fotky: Martin Majer

Biskup Václav Malý poté požehná nejen publikaci, ale udělí požehnání všem, kteří za svatou Ludmilou, jejím odkazem a za místem, z nějž prýští bohatství duchovní, kulturní i přírodní, přišli. Slavnostní bohoslužbu uzavírá chorál Svatý Václave.

Jím však pouť nekončí. Kromě krámků lákajících vůní opečených uzenin či voňavých sladkostí je možné zavítat ke stánku, kde si lze zakoupit publikaci Tetín svaté Ludmily a požádat zde přítomné autory o podpis. Zkrátka nepřijdou ani ti, kteří nevyhledávají kolotočové potěšení, ale zalíbení nalézají ve věcech vážnějších: na 14. hodinu je totiž ohlášena přednáška RNDr. Jiřího Grygara, ve které se bude zamýšlet nad otázkou vztahu víry a vědy. V podvečer je pak pro milovníky vážné hudby připraven varhanní a houslový koncert. Co však je z mého pohledu nejdůležitější, je skutečnost, že účastníme-li se putování, pouti, ať se na ni vydáváme s takovým či onakým cílem, můžeme prožít pocit sounáležitosti, pocit, že zde nalézáme své kořeny, svoji identitu.

Související knihy

st., Václav Cílek – Majer, Martin – Schmelzová, Radoslava

Dokořán, 2017