Čtení ke kávě: Erotická smršť (Hana Militká)

Erotická smršť

25.7.2017 Hana Militká 1 komentář

Život nás dokáže pěkně překvapit. Někdy mile, občas i svou horší stránkou. Kouzlo okamžiku v nás může zůstat po celý život. Erotika je úžasná záležitost. S ní život září jako duha všemi barvami, až oči přecházejí. Jen pozor na závrať…

Probouzím se celá zpocená. V polosnu slyším: „Na přechodu nemá chodec přednost před tramvají.“
Mám skutečně pocit, že mě porazila tramvaj. Přechod se už nemilosrdně blíží.
Dnes je premiéra. Po ní večírek. Oslava. Nikam se mi nechce. Ale musím. Dotáhneme to do zdárného konce. Zkoušení nebylo jednoduché. Problémy se hromadily.
Snad se mi udělá líp. Chtěla bych si dnes premiéru užít. Prázdniny se blíží. Určitě se mi za pár dní bude po divadle stýskat. Jako vždycky o prázdninách.
Premiéra se vydařila. Všichni se na mne usmívali. Nezvykle nadšeně se usmívali.
„Narozeniny už jsem měla, svátek mám až za dva měsíce. Že by mi to dnes výjimečně seklo, to si nemyslím. Ale člověk se vidí jinak.“ Usmívám se na všechny strany.
Večírek začíná. Sedím sama u stolu. Vyhlížím nějaké kolegy.
Najednou se přihrne naše hlavní hvězda: „Máš tady volno?“ pokládá na stůl láhev a dvě skleničky.
„Zatím jo. Ale možná přijde…“
„Moc rád si trošku užiju tvé společnosti,“ říká hvězda.
Vyvalím oči: „Já tvou taky,“ reaguju rozpačitě, aby řeč nestála.
Nalil. Rozpovídal se: „Jsem v tomhle divadle šťastnej. Moc rád tvořím pro zdejší publikum. Režiséři jsou kvalitní. To je základ naší profese. Hlavně se tady dělají kvalitní kusy.“
Přitakám. Popíjíme. Nálada se zvedá. Vyzve mě k tanci. Nejdřív jsem zaskočená. Pak se rozvlníme v rytmu valčíku.
„Krásně tančíš,“ šeptá mi do ouška.
„Bejvávalo,“ směju se.
„Nepůjdeme se na chvilku zchladit ven?“ navrhuje.
„Myslíš? Můžeme.“
Sotva za námi zapadly dveře, vášnivě mě chytil do náruče. Čirou náhodou jsme stáli v jednom divadelním výklenku, před kterým rostly keře. Nebylo nás odnikud vidět.
„Počkej, neblázni, co to děláš? S někým si mě pleteš! Mohla bych být tvá máma.“ Moje slova zanikla v jeho polibcích. Jsem v jednom ohni. Tohle se mi už léta nestalo. Že by byl na starší? Ani jsem si nevšimla.
Přece jen se vymaním z jeho náruče. Na poslední chvíli. Už chtěl přikročit k činu. Chvatně prchám dovnitř. Proti mně jde další hvězda divadla jen o pár let starší než ta první. Významně se na mne culí: „Můžu si přisednout?“
„Ano, jistě. Ale už půjdu domů. Je spousta hodin.“
„Doprovodím tě,“ rozhodl. Neptal se. Ani jsem neodporovala. „Co se to dnes s těmi mladými hochy děje? Asi skvrny na slunci.“
Chtěl jít na kafe. Po chvilce váhání jsem kývla. Byla to chyba. Neznásilnil mě. To nemůžu říct. Milovali jsme se krásně až do rána. Pak zmizel. Jako přelud.
Cítila jsem se mladá. Krásná. Neodolatelná. I v zrcadle jsem tak vypadala. Neuvěřitelné. Pár chvil v mladé náruči. S člověkem to udělá divy.
Zvesela jsem vstala. Vůbec žádná únava. „Ještě vydržím dost,“ říkám si spokojeně.
V divadle hýřím úsměvy na všechny strany. Nikdo můj úsměv neopětuje. Nechápu, co se děje. Nikomu jsem nic neprovedla. Nebo ano?
Na druhém konci chodby vidím obě naše hlavní hvězdy. Vesele jim zamávám. Vyrazím k nim. Ani jeden z nich nezareagoval na můj pozdrav. Sklopili hlavy. Vydali se jiným směrem.
Nic nechápu.
Přece se mi noc plná sexu nezdála. Ještě mě velmi příjemně bolí celé tělo. Jdu do své kanceláře.
Udělám si kafe.
Málem se spálím.
Listuju denním tiskem.
Upoutá mě oprava redakce. Omlouvají se, že včera uveřejnili nesprávně novou nastupující ředitelku činohry divadla. Zírám do novin. Jako nesprávné je napsané moje jméno.
Chce mi snad někdo namluvit, že se všichni ke mně včera chovali tak krásně, protože si mysleli…
To není možné!
Nebo snad ano?

MgA. Hana Militká

MgA. Hana Militká vystudovala základní školu ve Svobodných Dvorech. Poté střední ekonomickou školu v Hradci Králové. V devatenácti letech vyhrála Wolkerův Prostějov v recitaci. Byla přijata na JAMU, obor herectví. V Brně na studiích si užila hodně legrace i hostování. Byla v ročníku s Nikou Brettschneiderovou, Marcelou Večeřovou, Evou Gorčicovou, Zdenou Moučkovou, Evou Lapešovou, Renatou Doleželovou, s Miroslavem Donutilem, Pavlem Zedníčkem, Františkem Horáčkem, Ivošem Hyršem, Svatoplukem Skopalem, Pavlem Trávníčkem a dalšími.
Stala se členkou Divadla na provázku. V roce 1981 odešla do Prahy. Hrála v několika filmech vynikajících režisérů. Spolupracovala se slavným režisérem Jurajem Herzem na filmu Zastihla mě noc, na seriálu Wolfgang. S Jurajem Jakubiskem na filmu Frankensteinova teta, Perinbaba, s Jaromilem Jirešem na filmu Lev s bílou hřívou, s Janem Svěrákem na filmu Kolja, s Pavlem Hášou na Povídkách Malostranských, s Jiřím Krejčíkem a dalšími. Pro švýcarskou televizi ztvárnila roli Mileny Jesenské v němčině ve filmu Wer war Kafka, režie Richard Dindo. Mezi divadelními režiséry byla vynikající spolupráce s Petrem Scherhauferem, Ivo Krobotem, Mirkem Krobotem, Evaldem Schormem, Janem Antonínem Pitínským, Zbyňkem Srbou. Nyní spolupracuje s režisérem a šéfredaktorem nakladatelství Krigl panem Jiřím Halberštátem jak na svých knihách, tak na vystoupeních u příležitosti křtů knížek, při každoročním setkání v klubu Golem, na různých slavnostních představeních. Hostuje v Národním divadle. Povídky z povětří vyšly zjara roku 2013, detektivní román Záhadný šepot spatřil světlo světa zjara 2015. O rok později vychází v nakladatelství Agentura Krigl detektivka Pronikavý smích, v roce 2017 v červnu je vydaná detektivka Vražedný lov. Povídky z povětří se objevily v nakladatelství E-knihy jedou Martina Koláčka jako první elektronická kniha Hany Militké začátkem února 2016, zjara vyšel napínavý román Vilma, v létě román Sára, na podzim román Jiří. Před Vánoci vyšel první díl nového detektivního seriálu Kapitán Bartoš Zasahuje 1 s podtitulem Složitý případ. Na přelomu roku vyšla e-kniha 13 povídek pro Klub Knihomolů. V březnu tohoto roku se objevila elektronická detektivka Kapitán Bartoš Zasahuje 2 s podtitulem Ledový žár, v květnu pak vyšla třetí detektivka ze série Kapitán Bartoš Zasahuje 3 s podtitulem Přicházím s deštěm.