Získejte novou knihu Ivany Myškové

Ivana Myskova_Bila zvirata jsou velmi casto hlucha
Pět let od vydání prvotiny vyšla Ivaně Myškové nová kniha. Jedná se o soubor jedenácti povídek pojednávající o vnitřní hluchotě, která způsobuje nerovnováhu, o nesvobodě, fixních ideách, chybějící sebelásce, o strachu, štítivosti, o vinách a trestech.

Sbírka povídek

Jsou uvězněni ve svých životech jako jelení šíje ve zpuchřelé pneumatice, chřestí garnýžemi, rozkrajují hálky a budí žlabatky, sestrojují lapače času, a hlavně srdnatě pojídají nahnilá jablíčka pravdy. Ženy zaplavují muže tirádami a muži na ženy sesílají mlčení. Postavy této knihy jsou si dobře vědomy svých slabostí a za své viny očekávají spravedlivý trest. Nejsou vláčeny neblahými historickými událostmi, na pořádné drama si zadělají samy. Pořád se něčeho bojí, hodně se štítí a občas někoho nedopatřením zabijí. Snad by trocha sebelásky vedla ke šťastnějším koncům i začátkům. Ale jak ji do nich vpravit, aby ji nevyzvracely?

Bílá zvířata jsou velmi často hluchá

Autorka: Ivana Myšková

Počet stran: 208
Vazba: vázaná
Formát: 135×205 mm
ISBN: 978-80-7577-067-7
Doporučená cena: 269 Kč

 

 

Přečtěte si více o knize knize Bílá zvířata jsou velmi často hluchá, kterou do soutěže věnovalo  nakladatelství Host.

hostNakladatelství Host zaujímá v současnosti nepřehlédnutelné místo na českém knižním trhu. Vydává tradičně především kvalitní českou prózu a poezii, literární teorii i literaturu naučnou – publikace věnované zejména historii, sociologii, filmové vědě i dalším oborům. V posledních letech se výrazně rozšířila řada překladové beletrie, ale nově zde našla přístřeší například i prestižní edice Česká knižnice s výbory z děl českých klasiků.

Ukázka z knihy

Mladistvá hraběnka sedí v rokokovém křesílku v honosném sále s portréty předků, levou rukou přidržuje rám vyšívacího bubínku a pravou protahuje bělostnou kanavou jehlu s červenou nití. Za jejími zády postává služtička zhruba stejného věku a ve chvíli, kdy jehla projede tkaninou, opatrně ji z hraběnčiných prstů převezme a rozběhne se s jehlou a nití skrz otevřené dveře až do druhého sálu. V okamžiku, kdy se nit zadrhne a dívku nepustí dál, přibíhá zase zpátky k paní. Ví, že steh je hotov. Hraběnka z dívčiných prstů opět opatrně přebírá jehlu s nití a opět ji pomalu zasouvá do kanavy vedle předchozího stehu. Dívka napjatě vyčkává a pak opět velmi jemně uchopí špičku jehly s červenou nití a opět se s ní zvolna rozbíhá do druhého sálu. A pochopitelně se s ní opět vrací.
To všechno se ve stejném pořadí opakuje asi čtyřikrát, když tu hraběnka promluví: „Takhle to nikdy nevyšiju.“

Neváhejte se podívat na další ukázku.

Ohlasy na knihu

O souboru povídek Ivany Myškové stále platí slova, jimiž její prvotinu Nícení charakterizovala Alexandra Berková: Text, který může zklamat polykače příběhů, ale jejž je radost číst: nejvyšší jazyková vytříbenost, kultivovanost výrazu, brilantní surfování na špici verbální vlny. Druhá knížka má však navíc náboj, co nezklame ani ty „polykače“; autorčina „verbální vlna“ je dějotvorná. Tvoří tragikomické situace s erotickou podšívkou, aby vzápětí roznítila odpovědi na matoucí otázky. Nese vzkaz, že soucit povznáší a vede k obohacení.

- Antonín Bajaja

Čtenář si jistě všimne, že každou z jedenácti čísel povídkové sbírky Ivany Myškové předchází motto, pozoruhodný citát z nejrůznějších autorů. Spisovatelku jako by inspiroval k budování situací. Buduje je velmi vynalézavě. Souvislost s mottem se vynoří později a je vždy překvapivá. Tento typ prózy patří k uměleckému rodokmenu, jejž v české literatuře představují například Věra Linhartová nebo Jiří Kratochvil: oporou a průvodcem hravého tvůrčího procesu je vědomí, že jde o umělé dílo. Ivana Myšková si přitom počíná po svém. Vývoj situací řídí naléhavá, přímo posedlá fantazie: míří ke stále nečekanějším a vrývavě konkrétním detailům, k zážitkům a myšlenkám, které náhle zavoní nebo zapáchají „skutečným životem“. Vyprávění zní jednou humorně, ba groteskně, jindy účastně. Pokaždé mě zaskočilo jako úchvatné dobrodružství odehrávající se v lidském světě plném nepojmenovaných prohlubní. Vypovídá o současném člověku: o tom, co zvedá vypravěččina obraznost odněkud ze dna.

- Milan Uhde

O autorce

Ivana Myšková (* 1981) vystudovala Literární akademii v Praze. V letech 2007–2013 působila na stanici Vltava ČRo. Nyní je na volné noze. V roce 2007 debutovala rozhlasovou hrou Odpoledne s liliputem, o pět let později jí nakladatelství Fra vydalo prozaickou prvotinu Nícení.

Zdroj informací: nakladatelství Host

Vyhrajte knihu Bílá zvířata jsou velmi často hluchá

Ivana Myšková reaguje ve své nové knize na současnou společnost, ve které roste spotřeba antidepresiv. Bílá zvířata jsou základní metaforou knihy, ve které vystupují dle slov autorky velmi labilní a směšné postavy, které trpí vnitřním albinismem.

Ve spolupráci s nakladatelstvím Host vám přinášíme soutěž, ve které dva z vás mohou knihu Bílá zvířata jsou velmi často hluchá vyhrát. Stačí, když u soutěžní otázky vyberete jedinou správnou odpověď ze tří možností, a výhra může být vaše. Hodně štěstí!

Soutěž o knihu Bílá zvířata jsou velmi často hluchá
probíhá od 25. května do 8. června 2017.

Náš tip pro ty, kteří tuto soutěž ještě moc neznají: Netipujte na začátku soutěže příliš vysoko! Jednou denně můžete své tipy upravovat a zvýšit tak šanci na výhru.

Související soutěž

Soutěž o 2 knihy Bílá zvířata jsou velmi často hluchá

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeBílá zvířata jsou velmi často hluchá

Myšková, Ivana

Host, 2017

Získejte novou knihu Ivany Myškové - DISKUZE

Počet reakcí: 1
  1. Anicka59 Anicka59 napsal:

    Moc děkuji za tuto dnes doručenou knihu, kterou jsem vyhrála ve Vaší tipovací soutěži. Kniha došla v pořádku. Přeji krásný začínající týden všem v redakci!

Napsat komentář