Autorem knihy Živá minulost s podtitulem Středověké tradice a představy o středověku je česko-německý historik židovského původu František Graus. František Graus prožil neradostný život. S rokem 1939 se mu uzavřely všechny možnosti dalšího studia. Následně se dostal do Terezína a do Osvětimi, kterou jako jeden z mála přežil. Jeho díla, k nimž patří například tituly Městská chudina v době předhusitské, Dějiny venkovského lidu v Čechách v době předhusitské a Český obchod se suknem ve 14. a počátkem 15. století, byla jak tematicky, tak časově neobyčejně široká. Týkala se především kulturních, sociálních a hospodářských dějin v raném i pozdním středověku. Ve svých studiích Graus mnohdy předjímal v budoucnosti populární historiografická témata. Ve druhé polovině dvacátého století patřil mezi nejvýznamnější české medievisty evropského formátu.

Nakladatelství Argo vydalo knihu Živá minulost v roce 2017 v edici Historické myšlení, kterou reprezentují základní historické práce přinášející ucelený a podnětný pohled na stěžejní problémy a události středověkých i moderních dějin. Jsou v ní zařazeny profilující práce nejvýznamnějších světových i českých historiků, které svými metodickými postupy nasměrovaly současnou historiografii. Dalšími příspěvky do této podnětné a záslužné ediční řady, na které si navíc můžete po otevření odkazů přečíst na našich stránkách recenze, jsou například tituly Hitlerův Mnichov, Dvě těla krále a Francouzský švindl svobody.

Průkopnická práce Živá minulost je završením Grausových výzkumů geneze raně středověkého státu, formování středověkých představ o počátku společnosti, etnogeneze kmenů a národů a vzniku tradic spojených s národními světci a zakladateli panovnických dynastií. Výzkum je pojat komparativním způsobem, autor srovnává vývoj v Čechách a říši (kde se prostřednictvím germánské mytologie vytvořily svébytné představy o původu a charakteru germánských kmenů a jejich vládců) s vývojem ve francouzském království, jenž se v mnoha ohledech ubíral jinými cestami. Hledáním počátku historického povědomí a kulturní paměti Graus předběhl dnes velmi moderní bádání o místech paměti.

Kniha je rozdělena na osm částí. Po první kapitole, která pod názvem „Tradice a historické vědomí“ rozebírá dosavadní (samozřejmě v době sepsání knihy) výzkum, metodologickou platformu práce a problémy, které se vyskytly při zpracování tématu, kniha pokračuje samotným výkladem, rozčleněným do kapitol o pověstech o genezi národů (rozebírá se mimo jiné pověst o trojském původu Franků i o původu Čechů), o svatých „národních“ patronech, středověkých „pre-nacionálních“ představách, o mytizaci dějin, objevu národního významu středověkých dějin (nelze nezmínit Janu z Arku a Barbarossu) a o středověké historické tradici ve Francii, Německu a Čechách.

Titul Živá minulost je svou odborností určen především v historii odborně vzdělaným čtenářům, ale jistě jej „zpracuje“ i čtenář bez odborného vzdělání s živým a soustavným zájmem o historii. Jde o velmi poutavé čtení, oživené zajímavými stylistickými obraty, jež přispívají k čtivosti textu. Autorovy teze jsou na jeho (a v jisté míře i na naši dobu) inovativní, jeho komparativní metoda umožňuje udělat si lepší obrázek o souvislostech v středověkých dějinách dotyčného prostoru.

Autorova erudice je zřejmá (nejen) z poznámkového aparátu, který je, co se rozsahu ve stranách týče, stejně objemný jako sama studie. Rozsáhlý poznámkový aparát je sice pro odbornou studii (zvláště pro takovým způsobem rozvrstvenou studii) nutný, ale pro čtenáře nepraktický, jelikož nutí únavným způsobem neustále komparovat de facto dva texty. Poznámkový aparát lze samozřejmě vynechat, což však čtenáře, přistupujícího ke knize z odborného zájmu, ochudí o zajímavé a podnětné informace. Právě uvedené však snad ani nelze nazvat výtkou, jelikož jde o drobnou obtíž nutně spojenou snad s každou snahou „přivzdělat“ se na odborném historickém titulu.

Knihu Živá minulost doporučuji jako téměř povinnou četbu všem zájemcům o středověké dějiny Evropy.

Související knihy

Živá minulost
Středověké tradice a představy o středověku

Graus, František

Argo, 2017