Přinášíme vám ukázku z knihy Školnice Valerie v podezření,
kterou vydalo nakladatelství Grada.

Předmluva

Když se děti do školy netěší, nebo se dokonce bojí, je čas s tím něco udělat, stejně jako ve škole, kterou navštěvuje Martin a jeho kamarádi. Dříve bývala ve škole nuda, ale v novém školním roce o podivné události rozhodně není nouze. Ale kdo nebo co za tím vězí? Souvisí to snad s příchodem nové školnice? Martin, Šimon, Vojta a Pepík mají o čem přemýšlet. Pokud máte chuť, můžete se do pátrání pustit spolu s nimi.

Prázdniny končí

Jak už to tak bývá, prázdniny rychle utekly a přišel další školní rok. Některé děti se do školy mohly těšit. Byly v ní šťastné. To ovšem neplatilo o žácích jedné školy na okraji města. Jiné školy měly nějaké jméno po významné osobnosti. Třeba Základní škola Komenského nebo Masarykova základní škola. Škola na okraji města se jmenovala jen Pátá ZŠ. Děti, které ji navštěvovaly, dobře věděly proč. Nejčastějšími známkami byly totiž pětky. Učitelé se stále jen mračili, byli moc přísní a nikomu nic neodpouštěli. Nerozdávali bonbony a pochvaly jako na jiných školách. Pro děti měli připravené jen špatné známky a poznámky. Některé děti měly štěstí, protože je jejich rodiče mohli vozit někam jinam. Vůbec jim nevadilo, že to měly do školy daleko. Ostatní však školu změnit nemohli a nezbylo jim nic jiného než se smířit s tím, co mají.
Do této školy chodil taky Martin. Do první třídy se těšil. Ve školce se mu líbilo, a tak si myslel, že i ve škole to bude prima. Bohužel se zmýlil. Teď končily jeho první prázdniny a blížil se čas, kdy bude muset zase do školy. S koncem prázdnin na něho přišlo bolení hlavy i břicha. Udělal by cokoliv, jen aby už nemusel znovu do lavic. Dokonce chtěl přijít na nějaký vynález, který by dokázal zastavit čas. Nepodařilo se mu to.
„Za chvíli začne nový školní rok,“ připomněla Martinovi maminka.
Martin smutně přikývl, aby dal mamince najevo, že to moc dobře ví.
„Vyrostly ti nohy, musíme se podívat po nových přezůvkách. A nakoupíme přitom i další školní potřeby,“ oznámila mu maminka.
Po obědě vyrazili do města. Jeli autobusem, protože maminka neměla řidičák a tatínek se od nich i s autem odstěhoval už před dvěma lety. I když prošli snad všechny obchody s obuví, ani jedny bačkory Martinovi nepadly. Buď byly moc velké, nebo moc malé. Nebo měly holčičí vzory, které by si na sebe Martin nevzal za nic na světě.
„Nedá se nic dělat. První den to budeš muset vydržet bez bačkor a pak se zajedeme podívat ještě někam jinam,“ vzdychla maminka. Taky ji trápilo, že při nákupu nepochodili tak, jak by si přála.

Nová školnice

Druhého dne ráno už stál Martin s aktovkou na zádech před školou. Stejně jako ostatní spolužáci. Prvňáčci měli ještě úsměvy na tvářích, ale starším žákům už důvod k úsměvu scházel. Postávali před školou se sklopenými hlavami a litovali, že už jsou prázdniny fuč.
„Ahoj,“ pozdravil Martina Šimon. To byl jeho nejlepší kamarád. V první třídě spolu seděli v lavici a před prázdninami si slibovali, že spolu budou sedět i ve druhé. Celé prázdniny se neviděli, protože Šimon stále někam cestoval.
„Tak co?“ zeptal se Šimon.
„Vůbec se mi tam nechce,“ odpověděl Martin a pohrdavě pohodil hlavou směrem ke školní budově.
„Mně taky ne,“ přikývl Šimon.
Když zazvonilo, děti se nehrnuly dovnitř s veselým štěbetáním jako v jiných školách. Vzorně se seřadily do dvojic a bez jediného slova, pomalu a spořádaně procházely prosklenými dveřmi směrem k šatnám.

První překvapení je čekalo hned za dveřmi. Místo starého a nevrlého školníka, kterému se pokaždé něco nelíbilo, tam stála krásná, milá, a hlavně usměvavá paní školnice.
„Dobrý den, děti, vítám vás v novém školním roce,“ hlaholila vesele.
Děti překvapeně odpovídaly, ale hned se po sobě nechápavě ohlížely. Něco takového nikdy předtím nezažily. Bývalý školník se mračil. Když někdo náhodou zapomněl pozdravit, hned na něho křičel: „Neumíš zdravit, darebáku?“ Přitom na pozdrav sám nikdy neodpovídal. A co teprve když někoho viděl nepřezutého. Hned ho vytahal za uši.
„Co tvoje přezůvky?“ zastavila nová školnice Martina, který procházel okolo.
Martin se začervenal. Čekal, že bude následovat trest jako od starého pana školníka.
„Myslím, že ti padnou,“ mrkla na něj a poslala ho dál k šatnám.
Martin nic nechápal. Došlo mu to, až když došel do šatny. K aktovce byl připnutý modrý pytlík. Odepnul ho a opatrně se do něj podíval.
„Co je? Vypadáš, jako kdybys nikdy neviděl bačkory,“ zasmál se Šimon.
„Já jsem bačkory neměl. Včera jsme je s mámou sháněli, ale žádné na mě nebyly. A teď se mi najednou objevily tyhle.“
Martin si je vyzkoušel a padly mu přesně.

————————————-

Mgr. Zuzana Pospíšilová

Zuzana Pospíšilová je dětská psycholožka, která pracuje ve Speciálně pedagogickém centru pro děti s mentálním postižením v Ostravě. Dříve pracovala v dětském rehabilitačním stacionáři, převážně s dětmi s organickým poškozením CNS a pohybovým postižením. V době studií se zabývala tématem rozvoje tvořivosti u dětí mladšího školního věku, nyní píše knihy pro děti. Přečtěte si ukázky z některých z nich, např. z knih Prázdninové pohádky, Pohádkové uspávanky,
Knihovnické pohádky, Záchranářské pohádky,
Hasičské pohádky, Prázdniny s drakem.

Informace o autorce a fotografie byly čerpány ze stránek nakladatelství Grada.

Zuzana Osako

Zuzana Osako je výtvarnice, kterou fascinuje móda, folklór a životní příběhy. V módním světě se objevila nejdříve jako modelka, později se věnovala oděvnímu designu a dnes je velmi úspěšnou a vyhledávanou módní ilustrátorkou. Její tvorba je ovlivněna Japonskem, kde pět let žila, studovala malbu japonskou tuší a vedla výtvarnou školičku Shanti pro rodiče a děti. Zuzana Osako miluje své rodné Slovácko, jehož tradice, folklór a krása jsou dalším inspiračním zdrojem jejího díla. Zuzanino umění zachytit atmosféru, náladu a skrytý příběh nachází v poslední době uplatnění i v knižní ilustraci pro děti, jíž se trojnásobná maminka a vášnivá čtenářka s láskou věnuje. Ilustrovala také knihu Zuzany Pospíšilové Andílkovo vánoční putování.

Knihy s logem Grada vycházejí v České republice již od roku 1991. Nabídka společnosti pokrývá široké spektrum odborné literatury z nejrůznějších oblastí lidské činnosti. Vydává např. tituly s právní tematikou, ekonomické, z oblasti financí a účetnictví, psychologické, zdravotnické, s počítačovou tematikou, o architektuře a stavebnictví atd. Značka BAMBOOK je určena všem dětským čtenářům. Nabídkou dětských knížek provází její maskot, pandí kluk Bambook, který seznamuje děti se světem čtení a příběhů.

Související knihy

Pospíšilová, Zuzana

Grada, 2017