Na vrchol hory smrti

nick-conefrey-uvod
V krátkém čase vydává Nakladatelství Jota další beletrizované zpracování osudů mužů, kteří se pokoušeli zdolat jedny z nejnebezpečnějších a nejzákeřnějších vrcholů světa.

Po knize R. Messnera Pád nebes (podzim 2016) vychází titul Duchové K2. Na vrchol hory smrti, jehož autorem je britský spisovatel a filmař Mick Conefrey.

Je pátek 20. ledna 2017. Rtuť na teploměru zamrzla téměř na minus deseti stupních Celsia, na teplotě, které jsme v denním čase v pražských ulicích již dávno odvykli. Navíc ovzduší je místo kyslíkem nasycené prachem, byť svítí slunce a nic nenasvědčuje tomu, že bychom mohli „lapat po dechu“. Mráz a nedostatek kyslíku, to samé pociťovali ti, kteří usilovali zdolat K2. Mezi námi je však nebetyčný rozdíl, my se ploužíme malátní a apatičtí, s jediným cílem být doma v teple a pohodlí. Je hnala vpřed touha zdolat vrchol Hory smrti, a to i za cenu strádání, vyčerpání, riskování vlastního života.

Renata Růžová

Renata Růžová

Ve vyhřátých prostorách kavárny Paláce knih návštěvníci zaujímají svá místa, aby se prostřednictvím Micka Conefreyho nechali vtáhnout do mrazivého dobrodružství dobyvatelů K2, hory, která je co do obtížnosti výstupu mnohem náročnější než Mont Everest, byť je téměř o dvě stě padesát metrů nižší. Pan Conefrey v doprovodu překladatele knihy Jakuba Futera usedá za konferenční stolek. Moderování se ujímá paní Renata Růžová, která se svého úkolu – stejně jako při prezentaci předchozích edičních počinů nakladatelství Jota – zhošťuje se šarmem a profesionalitou. Nejprve auditoriu stručně představí Micka Conefreyho jakožto autora řady experimentálních dokumentů točených takměř po celém globu, mimo jiné i v nejvyšších horských masivech světa. Jedním z horolezeckých filmů byl dokument The Ghosts of K2, za nějž autor získal řadu mezinárodních ocenění. Na jeho základě s odstupem času napsal stejnojmennou knihu, která vyhrála National Outdoor Book Awards.

K této publikaci se vztahuje první moderátorčina otázka: „Jak dlouho kniha vznikala, bylo jednodušší ji psát poté, co byl natočen film?“

„Psal jsem ji dva roky. Ale tématu jsem se věnoval mnohem déle, asi deset let. Nicméně během té doby jsem se věnoval i jiným věcem.“

Mick Conefrey se přiznává, že jej strhují příběhy plné napětí, fascinují jej dramatické osudy výrazných osobností, jejich houževnatý zápas s nepředvídatelnými okolnostmi, překážkami. A toto všechno nalézá právě v horolezectví. Duchové K2 proto nejsou jedinou knihou horolezcům věnovanou; předcházely jí tituly Everest 1953, How to Climb Mont Blanc in a Skirt a The Adventurer’s Handbook. Pokud jde o K2, hora – dle autorových slov – je neskutečně krásná, z pohledu od Pákistánu připomíná pyramidu. Je však „krutá“, „vražedná“, „je těžké ji zvládnout, proto lidé zkoušející na ni vylézt jsou vystaveni extrémnímu tlaku“.

Renatu Růžovou zajímá, zda se sám ocitl v nebezpečné situaci, v takové, kdy mu mohlo jít i o život.

„Nejhrozivějším zážitkem bylo několik hodin, během nichž jsem se při natáčení na Špicberkách odloučil od filmařského týmu a nalézal se beze zbraně a bez ochrany v místech, kde se vyskytovali lední medvědi.“

Mick Conefrey, Jakub Futera

Mick Conefrey, Jakub Futera

„Chtěl byste se podělit také o zážitek, na nějž vzpomínáte rád?“ reaguje na filmařova slova moderátorka.

„Nejkrásnější okamžiky jsou ty, kdy se vyšťavení dostanete na vrchol hory a dál to už nejde,“ odpovídá Conefrey.

Zákonitě následuje dotaz směřující do budoucnosti: „Místo, kam byste rád zavítal, je v horách, nebo někde jinde?“

„Sním o tom jet do severní Indie, do hor, kde je Dalajláma. Rád se vracím do Indie a do Pákistánu pro jejich bohatou kulturu.“

Poté se paní Růžová obrací k publiku a dává mu prostor, aby i z jeho řad byly kladeny otázky. Jeden z přítomných hostů by rád věděl, zda rozvoj technologie ve filmu ovlivnil dokumentární tvorbu zabývající se horolezectvím.

„Nyní je to mnohem snadnější než před padesáti lety,“

porovnává Mick Conefrey tehdejší možnosti dokumentaristů s dnešními.

„Zařízení bylo velmi těžké, nebylo snadné jej ovládat. V současnosti se stírá rozdíl mezi amatérem a profesionálem, vše je mnohem rychlejší: dostat zprávu z hor trvalo dříve týdny, nyní je díky satelitu zpráva přenesena okamžitě.“

mick-conefrey-autogramiadaRozhovor nad tvorbou Micka Conefreyho končí moderátorčiným přáním, zda by na závěr mohl dát nějaké rady těm, kteří se chystají do hor. A ty zní: jít s dobrým týmem, mít dobré vybavení, ale nebýt jím posedlí, a neváhat jít do nějakého rizika, avšak ne do takového, kterého by člověk musel litovat.

Pak už nám zbývá jen nechat si podepsat knihu, zabalit se do hřejivých zimních kožichů, nadechnout se a vyjít na mrazivý, těžko stravitelný lednový vzduch. A těšit se, jak v teple domova usedneme do křesla a prohřáti horkým čajem se vnoříme do řádků knihy Duchové K2.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeDuchové K2
Na vrchol hory smrti

Conefrey, Mick

Jota, 2016

Napsat komentář