Jen pět měsíců po pátém představilo v říjnu 2016 nakladatelství Mladá Fronta v knize Martina Goffy s názvem Dítě v mlze již šesté pokračování příhod policisty Miko Syrového.

Současného českého autora píšícího pod pseudonymem Martin Goffa jsme si představovali již dvakrát. Naposledy tomu bylo v recenzi knihy Plaváček vydané v květnu 2016 a před tím v recenzi sbírky příběhů Živý mrtvý a další policejní povídky vydané právě rok před dnes představovaným titulem.

Poslední z románů Martina Goffy přináší vzrušující střet soupeřů se stejným výcvikem, jen odlišnou motivací. Na jedné straně pachatel, bývalý policista, na straně druhé jeho kdysi kolegové. Všichni se srovnatelnými zkušenostmi, všichni se stejnými znalostmi. O tom, jak se asi cítí obě strany, je právě tato kniha. A samozřejmě nejenom o tom. Je i o tom, jak tenká hranice je občas mezi obětí a zločincem a jak je někdy těžké, ne-li přímo nemožné, zůstat nečinně stát a přihlížet, když se nám svět obrací v jediném neovlivnitelném okamžiku vzhůru nohama.

Zatímco minulý Plaváček se nesl spíše v temné rovině prošpikované vraždami, Dítě v mlze je příběhem zcela jiného druhu. Je zaměřen na otázky spojené s únosem malého chlapce. Na druhou stranu podobně jako v Plaváčkovi není ani zde kriminalista Miko Syrový ústřední postavou – spíš jen spojovacím článkem mezi dějovými liniemi ostatních postav. Do vyšetřování únosu vlastně ani oficiálně zapojen není. S postavou pachatele ho však pojí dlouholeté přátelství, byť na celé roky přerušené. Není tedy asi divu, že jeho úloha se v příběhu neomezí pouze na přihlížení. Znalci díla Martina Goffy možná zahlédnou jistou paralelu mezi postavou únosce a jedním z příběhů z povídkové sbírky Živý mrtvý.

Mnohem více než na prvek překvapení se tentokrát Martin Goffa zaměřil na vykreslení psychologie hlavních aktérů příběhu. Tomuto pojetí odpovídá i fakt, že pachatel i zločin jsou představeni hned na začátku, a čtenáři tak mohou sledovat souběžně postup vyšetřovatelů, stejně jako únoscův. Prvky překvapení a citlivě dávkované gradace jsou tak přesunuty do retrospektivních záblesků, aby přinesly emočně silná prozření a vysvětlení. Autor tak poměrně mistrně manipuluje s prvkem náklonnosti a odsouzení, balancuje tyto dvě emoce na ostré hraně sympatií a antipatií každého jednotlivého čtenáře. Řekl bych, že nejsilnější náboj příběhu stojí a padá se základními instinkty rodičovství. Jestli jsem na začátku tohoto odstavce naznačil, že překvapení není hlavním opěrným bodem této knihy, pak to ale v žádném případě neznamená, že by Martin Goffa nedotáhl příběh Dítěte v mlze ke gradujícímu konci bez pomoci dějových zvratů. Opak je jednoznačně pravdou.

Dvě stě dvacet jedna stránek je rozděleno do padesáti kapitol uvedených prologem a zakončených epilogem. Průměr necelých čtyř stránek na kapitolu tak dává tušit, že děj má rychlý spád a v ničem si nezadá s potenciálně filmovým pojetím. Koneckonců, sáhnout právě po Dítěti v mlze by nemusel být marný producentský počin.

Není velkým překvapením, že Dítě v mlze je knihou, jež snadno přečtete na posezení. Co už překvapením být může, i když jednoznačně příjemným, je autorovo literární zrání. Od Plaváčka ušel Martin Goffa nemalý kus cesty a všechny ty vypsané kilometry zhodnotil v brilantně vybalancované dávce vzrušení, napětí, špetky skrytého humoru, ale hlavně lidskosti. Lidskosti opět rozložené na obě strany policejní pásky. Lidskosti, jež nejednomu čtenáři vžene slzu do oka a jež možná připomene každému z nás, že život je spletitý a ne vždy spravedlivý. A že každý náš čin ovlivňuje zákonitě osudy ostatních, o jejichž existenci v danou chvíli ani nemusíme vědět. Možná je tedy na čase, více přemýšlet nejen o tom, čím si zpestřit volný čas, ale i jak a zda můžeme prospět ostatním. A to je poselství, jež už stojí za povšimnutí, nemyslíte?

Nerad se opakuji, ale jsou fakta, jež za repetici nepochybně stojí. A tak si na tomto místě dovolím připomenout, že česká literatura dostala v osobě tajemného Martina Goffy jasný jackpot. Není mnoho spisovatelů, našich či cizích, s nimiž bych se cítil potřebu setkat a potřást jim pravicí. Ale reálnému autorovi Dítěte v mlze bych tak učinil s největším potěšením.

Související knihy

Goffa, Martin

Mladá fronta, 2016