Knihu Vývoj batolete – Od jednoho roku do tří let napsali Martin Gregora a Jana Kropáčková a vydalo nakladatelství Grada.

Dítě ve věku 2–3 roky

O jídle dvouletých a tříletých dětí

Nezapomínejme na to, že si nás dítě bere za vzor! A to platí i při jídle. Je na nás, co dítěti připravíme k jídlu, co uvidí, že jíme my. Na něm nechme, kolik čeho sní, a pokud to jen trochu jde, nepodléhejme představě, že pokaždé musí sníst celou porci, jinak není něco v pořádku.

Nekořeněné, jen lehce ochucené jídlo, které dítě dobře rozžvýká, je samozřejmostí. Říká se, že je dobře, když se už v útlém věku, před druhým rokem, učí zacházet s příborem a umí se samo najíst. Znám však mnoho dětí, včetně toho svého, které tuto dovednost před druhým rokem ovládají jen problematicky. Nevadí. Důležité je nechat dětem prostor, aby to mohly zkoušet. Jídlo je i hra a objevování nových chutí. Na druhé straně bychom neměli podléhat rozmarům dítěte a snášet mu stále nové pokrmy, když ty předchozí odmítá, hrát divadlo jenom proto, aby něco snědlo. Všechno má své meze a svá pravidla.

Některá obecná doporučení k výživě batolete

• Dítě se má navyknout jíst často (čtyřikrát až šestkrát denně) v menších porcích.
• Den začíná snídaní!
• Zelenina a obilniny by měly tvořit základ jídel. Zajistí příjem energie, minerálů a vitaminů, ale i vlákniny. S vlákninou však opatrně. Vysoká spotřeba vlákniny může být problematická, zvláště u dětí do dvou let. Snižuje totiž vstřebávání vitaminů a minerálů a zatěžuje trávicí trakt dítěte.
• Ovoce je vhodnou součástí jídelníčku, zvláště ke svačině.
• Rostlinné tuky upřednostňujeme před živočišnými. Chléb se sádlem není ideální pokrm. Na druhé straně ale dítě potřebuje i kvalitní živočišný tuk. Pečivo s máslem nebo roztíratelným sýrem je chutné a zdravé.
• Maso je nejlepším zdrojem železa, ale i kvalitních živočišných bílkovin (hovězí, jehněčí, králičí, drůbeží). Dobrým bílkovinným zdrojem jsou také vejce. Při přípravě drůbeže se doporučuje odstranit z masa tučnou kůži.
• Mléko a mléčné výrobky jsou přirozeným zdrojem vápníku. Batole může pít plnotučné, od dvou let i polotučné kravské mléko nebo pokračovací batolecí mléka, která přesněji odpovídají potřebám dítěte tohoto věku, jsou obohacená o některé vitaminy a minerály. Množství vypitého mléka takto starého dítěte by nemělo být menší než 300–500 ml/den. Část mléčné porce mohou nahradit mléčné výrobky. Umělým mlékům dáváme přednost před kravským mlékem. Nejenže jsou umělé mléčné formule obohaceny o vitaminy, minerály a další látky, ale mají také upravenou bílkovinu a svým složením lépe vyhovují výživovým požadavkům.
• Z mléčných výrobků jsou zvláště vhodné zakysané produkty, jako je bílý jogurt, smetanový zákys, kefír apod.
• Odtučněná mléka a mléčné výrobky nejsou vhodné.
• Nejlepším nápojem je obyčejná voda. Minerální vody je třeba vzhledem k obsahu solí podávat s opatrností. Sladké čaje a džusy zpestřují jídelníček, ale neměly by být základem pitného režimu. Denně stačí sklenice džusu nebo čaje.
• Čerstvá šťáva vymačkaná z ovoce nebo zeleniny je vhodnou variantou pro děti, které normálně v jídelníčku tyto důležité složky potravy odmítají.
• Zavádění nových druhů potravin může být v každém věku spojené s rizikem alergické reakce, proto je dobré, stejně jako u kojence, zavádět nové druhy ovoce, zeleniny a jiné potraviny postupně, abychom rozpoznali případnou nesnášenlivost některé z nich.
• U batolat je vysoké riziko vdechnutí jídla a dušení. Dítě by mělo jíst v klidu. Oříšky, mandle, popcorn, kandované ovoce, ale i kousky syrové zeleniny jsou z hlediska vdechnutí velmi rizikové. Batole by je jíst nemělo.
• Dítě si samo o pití vždy neřekne. Měli bychom mu ho nabízet. Batole potřebuje kolem litru a půl tekutin za 24 hodin (je tím míněna veškerá voda obsažená v jídle a pití).

Jídelní dovednosti a zručnost dítěte podle věku

• 12 měsíců: Dítě už umí rozkousávat sousta. Dokáže vložit do úst nabranou lžíci, i když často obsah vybryndá, ještě než lžíce dorazí k ústům.
• 15 měsíců: Umí užít horní řezáky k čistění spodního rtu, zkouší jíst samostatně lžící.
• 18 měsíců: Sedí samostatně bez opory u stolu, umí jíst samostatně lžící. Dokáže polknout i pevná sousta (nakrájenou syrovou zeleninu, vařené maso).
• 24 měsíců: Olízne zbytky jídla ze rtů, pohyby jazyka již dobře ovládá. Umí jíst stravu smíšené konzistence (polkne tekutinu zeleninové polévky a současně rozkouše kousky zeleniny a masa v polévce). Umí také kousat se zavřenými ústy, jíst samostatně vidličkou.

Příklady jídelníčků

Dvouleté batole

Snídaně
Mléko, krajíček chleba nebo pečivo s máslem, zavařeninou či medem. Snídani může předcházet nebo doplňovat kojení či porce mléka.

Dopolední svačina
Obdobná jako snídaně. Svačinu nebo snídani doplňte kouskem ovoce, sýra, tvarohu, jogurtu, tak aby byla strava pestrá a obsahovala nejen obiloviny, ale i ovoce a mléčné výrobky.

Oběd
Oběd by měl obsahovat maso (drůbeží, králičí, ne červené maso). U dětí do 18 měsíců 2 polévkové lžíce, u dětí do 3 let 3 polévkové lžíce. Maso můžeme nahradit vajíčkem, polovinou pro děti do 18 měsíců, jedním vejcem pro děti starší. Základní složkou obědů, ale i večeří jsou přílohy: rýže, zelenina, těstoviny, brambory.

Odpolední svačina
K odpolední svačině postačí kousek ovoce nebo syrová zelenina, ovocný dezert, mléčný výrobek nebo porce mléka.

Večeře
Večeři tvoří především kombinace příloh (kaše s ovocem nebo zeleninou, těstoviny, rýže, brambory, zelenina). Je vhodné ji doplnit mléčným výrobkem.

Kojené dítě může dostat napít během dne podle své potřeby. Vhodné je jídlo do ruky (houska, rohlík, měkká zelenina, ovoce) na procvičování žvýkání. K pití kdykoli během dne mimo mléko poslouží také voda (nebo v menším množství čaj, džus).

Tříleté dítě

Snídaně
Dětské cereálie s mlékem, pečivo s máslem, sýrem, zelenina nebo ovoce. (Cereální dětské pochoutky s mlékem bývají dosti sladké. Častá konzumace přináší tedy problém většího množství cukru ve stravě dítěte. Nicméně mohou být vhodnou variantou, která zajistí požadovaný denní příjem mléka pro dítě, jež ho jinak odmítá.)

Dopolední svačina
Mléčný výrobek, pečivo, ovoce nebo zelenina.

Oběd
Zeleninová polévka, maso, ryba nebo vejce, příloha (těstoviny, rýže, brambory), luštěniny, zelenina.

Odpolední svačina
Podobná jako dopolední, dle chuti dítěte.

Večeře
Rýže nebo těstoviny se zeleninou nebo s masem; sýrová, tvarohová či rybí pomazánka s pečivem a zeleninovým salátem nebo s ovocem.

Druhá večeře
Mléko, mléčný výrobek nebo ovoce či zelenina podle chuti dítěte.

Během dne podle žízně podáváme další tekutiny, především vodu.

A jak to bylo s jídlem u nás?

Lindino stravování je na samostatnou kapitolu. Celkově lze říci, že se naše Linda s jídlem polepšila. Není žádný cvalík, ale apetit má dobrý. Sice je ve výběru jídel dosti konzervativní, ale to děti bývají. Kupodivu jí stále tuze chutnají hotová „skleničková“ jídla. Co do těch skleniček výrobci dávají, je mi záhadou. Ochutnali jste je někdy? Nejsou slaná, jsou téměř bez chuti, a přitom dětem chutnají. Když maminka uvaří svíčkovou z čerstvého hovězího, zeleniny a smetany, tak ji ta potvůrka nepapá, protože má maličko jinou chuť než u babičky, i když je podle mého soudu chuťově výraznější než kdejaká sklenička. Jenže ty si, milá Lindo, neuvědomuješ, že tím maminku odrazuješ od vaření a že ani já, ani tvůj brácha se svíčkové zase nějaký čas nedočkáme. Bohužel. A to byla minimálně ochucená, abys ji mohla papat! Nevadí. Polévky, vývary, ty ti jedou, a zrovna ty od maminky. Alespoň tady není veskrze žádný problém. Ale jinak až na některé výjimky, jako byla právě ta svíčková, kterou maminka uvařila zrovna dneska na tvé druhé narozeniny, ochutnáš ráda každé jídlo, které máme na talíři.

To, že ti chutnají brambory i rýže, říct můžu. To, že velká slast jsou hranolky, to už bych měl raději zatajit. Nejíme je často, ale občas je jako přílohu máme, a i když nejsou solené ani na omastku, chutnají ti převelice. Z mléčných výrobků jíš pribináčky, kakaovou kaši a občas kousek nějakého sýra. Máš ráda chleba s máslem, a když je uvnitř slepených krajíců ještě i šunka, vytáhneš nejdřív to maso, ale pak sníš i chleba. Většinou necháš jen kousek kůrky.

Nucení do jídla je až na výjimky minulostí. Zvláště v cizím prostředí papáš překvapivě dobře a ochutnáš i jídla, která bys doma nevzala do pusy. Doma jablko nesníš, u tety nebo u babičky ano. A pak míváš také chuť na to, co zrovna není k sehnání. Dokud bylo na zahradě plno jahod, nechtěla jsi žádnou. Když zůstalo několik posledních, najednou ti zachutnaly a rozčilovala ses, že už nejsou další.

Dneska jsi jedla svůj druhý narozeninový dort. Vlastně to bylo repete. Jeden už jsi včera dostala u babičky. Dokonce ti na něm zapálila rachejtličku. Rozpatlala jsi ten dort lžičkou po stole, pak jsi kousek uloupla prstíkem a přinesla mi ochutnat. Co na tom, že kus polevy skončil na koberci. Byla jsi šťastná a ta tvoje radost byla nakažlivě krásná.

Knihy s logem Grada vycházejí v České republice již od roku 1991. Nabídka společnosti pokrývá široké spektrum odborné literatury z nejrůznějších oblastí lidské činnosti. Vydává např. tituly s právní tematikou, ekonomické, z oblasti financí a účetnictví, psychologické, zdravotnické, s počítačovou tematikou, o architektuře a stavebnictví atd.

Související knihy

Gregora, Martin – Kropáčková, Jana

Grada, 2016