V groteskním postapokalyptickém románu SNUFF skloubil Viktor Pelevin jedinečnou společenskou satiru a trefnou karikaturu současného rozložení geopolitických sil. Damilola Karpov je bojový pilot-kameraman z Byzantia, gigantického bohatého města, které se vznáší nad zaostalou a barbarskou Urkajinou. Svými záběry se podílí na udržování neustálého válečného napětí a na utváření umělé reality. Vyprávěním o osudech dvou mladých ukrajinských Orků a jedné byzantinské kybernetické ženy se špičkovou umělou inteligencí nám Damilola odhaluje mozaiku společenských manipulací, mechanismy mediálního zotročení a deformaci dekadentní doby, kdy pornografie a smrt diváka nudí a filmy přerostly v náboženský obřad. Román obsahuje mnoho narážek na dnešní sociální a politické poměry v Rusku i na Západě a na pozadí jejich vzájemné nevraživosti nám klade otázky o souvislostech mezi válkami a médii, o povaze zábavního průmyslu, ale i o vztahu lidství a technologie.

SNUFF – Utopie

Autor: Viktor Pelevin
Přeložil: Libor Dvořák

Počet stran: 412
Vazba: vázaná
Formát: 160×236 mm
ISBN: 978-80-7363–777-4
Doporučená cena: 399 Kč

Knihu SNUFF vydalo nakladatelství Dokořán.

Ukázka z knihy

Když jsem své poznámky začínal psát, ještě jsem nevěděl, jak celý příběh skončí, a události jsou proto většinou vylíčeny tak, jak jsem je prožíval a chápal v okamžiku, kdy se odehrávaly – proto mé vyprávění tak často přechází do času přítomného. To všechno by se samozřejmě dalo opravit při redakci, ale já mám pocit, že takto má zpráva působí autentičtěji: jako by byl ten příběh vůlí mnoha osudů zaznamenán na chrámový celuloid.

Jednajícími postavami budou mladý Ork Grym a jeho přítelkyně Chloe. Okolnosti se přitom poskládaly tak, že jsem je po dlouhý čas pozoroval ze vzduchu a prakticky všechny jejich dialogy zaznamenal distančními mikrofony své Hennelore. Proto mám i možnost celý příběh vyprávět tak, jak ho viděl Grym, což můj úkol činí daleko zajímavějším, ale přitom to nikterak není na překážku hodnověrnosti mého líčení.

Tento pokus vnímat svět očima mladého Orka se leckomu může zdát nepřesvědčivý, zejména v té části, kde popisuju jeho pocity a myšlenky. Jistě – snaha civilizovaného člověka ponořit se do nejasných prožitků orkské duše může vypadat podezřele a falešně. Já se ale přece nesnažím vykreslit vnitřní portrét Orka ve vší jeho úplnosti. (str. 9, 10)

Přečtěte si celou ukázku, kterou pro vás nakladatelství připravilo.

O autorovi

Viktor Pelevin (* 1962) je jeden z nejčtenějších a nejpřekládanějších ruských autorů. Ve svých mnohovrstevnatých dílech propojuje narážky na život v postsovětském Rusku, populární kulturu, prvky science fiction a odkazy na východní náboženské směry, ale i aluze na ruské či sovětské literární klasiky. Jeho ironický styl a dovedná hra s mnoha žánry mu zajistily mnohá ocenění ze strany literárních kritiků i čtenářů. Viktor Pelevin jen velmi zřídka poskytuje rozhovory a nerad se ukazuje na veřejnosti, což dokonce vedlo ke zpochybňování jeho skutečné existence. Získal doktorát z elektromechanického inženýrství na Moskevském energetickém institutu, roku 1989 však byl přijat na Literární institut Maxima Gorkého a začal se živit jako novinář. Od 80. let publikoval povídky v literárních časopisech, věhlas si ale získal svými romány. V češtině dosud vyšlo: Čapajev @ Prázdnota (2001), Omon Ra (2002), Generation P (2002), Helma hrůzy (2006) a Svatá kniha vlkodlaka (2011).

Zdroj informací: nakladatelství Dokořán

Nakladatelství Dokořán vzniklo v roce 2001 a dosud vydalo více než 600 titulů, z nichž asi 1/3 tvoří překlady z angličtiny, francouzštiny, němčiny, holandštiny, čínštiny, italštiny, polštiny a ruštiny. Od počátku se zaměřuje na populárně˜-naučnou a odbornou literaturu s výběrovými přesahy do kvalitní beletrie a poezie. Snaží se vydávat tituly nejen zajímavé, ale i profesionálně vyrobené.

Související knihy

Pelevin, Viktor

Dokořán, 2016