Ukázka z knihy Manželé, kteří ukradli atomovou bombu

manzele-kteri-ukradli-atomovou-bombu
Kontroverzní případ Julia a Ethel Rosenbergových, popravených roku 1953 za špionáž a předání klíčových informací o výrobě atomové bomby Sovětskému svazu, zaujal mj. také Waltera a Miriam Schneirovy. Ti o něm napsali jedinečnou knihu.

Přinášíme vám ukázku z knihy Manželé, kteří ukradli atomovou bombu,
již vydalo nakladatelství Cosmopolis.

 

Julius a Ethel Rosenbergovi, obskurní dělnický pár, se stal středem pozornosti v létě 1950, po svém zatčení a obvinění, že byli součástí spiknutí vynášejícího do Sovětského svazu tajné vojenské a bezpečnostní informace. Když si pro ně přišli, žili Rosenbergovi se svými dvěma syny v třípokojovém bytě na newyorském Lower East Side. Jako spousta jiných, kteří vyrostli za hospodářské krize, věřili, že lékem na ekonomické strádání, které viděli všude kolem, je socialismus, a tak se Julius stal členem komunistické strany. Téhož léta také zatkli a označili za Rosenbergova spoluspiklence bývalého Juliova spolužáka z newyorské City College (City College of New York – CCNY). Všichni obvinění prohlásili, že jsou nevinní.
Proces Spojené státy versus Rosenbergovi a Sobell začal 6. března 1951 u federálního soudu v New Yorku na náměstí Foley Square. Venku, kolem impozantní neoklasicistní budovy s vysokými korintskými sloupy, houstla atmosféra studené války: američtí vojáci umírali v Koreji, senátor Joseph R. McCarthy vyhlásil křížovou výpravu proti komunistům ve státní správě a nedávný test sovětské atomové bomby ukázal, že americká města jsou proti takovému útoku, který srovnal se zemí Hirošimu a Nagasaki, bezbranná. Hlavní prokurátor Irving Saypol ve své úvodní řeči podtrhl, v čem je tento případ tak důležitý: obvinil Rosenbergovy z toho, že dokázali „ukrást… jedinou zbraň, která mohla být klíčem k přežití tohoto národa a prostředkem k zajištění světového míru, a sice atomovou bombu“. Soudní síň nemohlo nic izolovat před tehdejším strachem či animozitami.
Nebylo žádným překvapením, že porota hlasovala pro „vinni“. Sobella odsoudil soudce Irving R. Kaufman k třiceti letům vězení za to, že vydal technické informace nesouvisející s atomovým výzkumem. Rosenbergovi dostali trest smrti. Když soudce Kaufman vyhlašoval nad Rosenbergovými rozsudek, prohlásil, že tím, že vydali atomovou bombu do rukou nepřítele ve studené válce o mnoho let dřív, než by ji byl jinak získal, „nepochybně pozměnili vývoj dějin, a to ke škodě naší země“.
Závažnost jejich údajného zločinu plus přísný trest rozpoutaly širokou diskusi a masové protesty. Lidé z mnoha koutů světa vznášeli k průběhu procesu vážné pochybnosti. Skutečně existuje jedinečné a samostatné „tajemství“ atomové bomby? A pokud ano, bylo možné, aby ho lidé bez vědeckého vzdělání „ukradli“? Mohla vůbec porota vynést spravedlivý a nezaujatý verdikt v procesu s politickými radikály v době, kdy Spojené státy bojují ve válce proti komunistické severní Koreji a Číně a kdy jsou protikomunistické nálady v celé zemi na svém vrcholu? Byl výsledek procesu nějak ovlivněn antisemitismem? Koneckonců Rosenbergovi a Sobell jsou Židé – stejně jako hlavní svědci prokuratury, dva z prokurátorů (Irving Saypol a jeho asistent Roy Cohn) i soudce –, ale v porotě žádní Židé nebyli. A nakonec tu byla otázka dvojího trestu smrti. Nebyl rozsudek nepřiměřený, zejména když ke krádeži atomových informací došlo v době, kdy bylo Rusko spojencem? Bílý dům zaplavilo asi 200 000 žádostí o milost, mezi nimi také od takových osobností jako Pablo Picasso, Jean-Paul Sartre, Albert Einstein, papež Pius XII či dcera Alfreda Dreyfuse nebo sestra Bartolomea Vanzettiho. Prezident Eisenhower však trest odmítl pozastavit. Ethel Rosenbergová (37) a Julius Rosenberg (35) byli popraveni na elektrickém křesle ve věznici Sing Sing v Ossiningu ve státě New York 19. června 1953. Sobell byl poslán do nejtvrdšího federálního žaláře: do věznice Alcatraz.

———————————–

Kdo byli manželé Rosenbergovi?

Julius Rosenberg se narodil v New Yorku v roce 1918 jako syn chudých židovských přistěhovalců z Polska. Už jako student se politicky angažoval, stejně jako jeho manželka Ethel, rozená Greenglassová. V roce 1942 vstoupili oba do tehdy ještě legální Komunistické strany, o rok později však opět vystoupili, pravděpodobně ze strachu z problémů v zaměstnání. Julius totiž v té době pracoval jako civilní pracovník americké armády, Ethel byla sekretářkou.
Poté co v srpnu 1949 ohlásil Sovětský svaz úspěšnou zkoušku atomové bomby, byl to pro Spojené státy šok. Úřady ihned začaly s vyšetřováním a FBI brzy odhalila únik tajných materiálů o výrobě jaderné zbraně přímo z Los Alamos v Novém Mexiku. Necelý rok po zahájení rozsudku byli manželé Rosenbergovi zatčeni.
Soudní proces, který začal 6. března 1951, vyvolal vlnu protestů, a přestože Rosenbergovi všechna obvinění popírali, skončil vynesením trestu smrti. Soudce Irving Kaufmann tehdy řekl:

„Považuji váš zločin za horší vraždy. Tím, že jste předali Rusům atomovou bombu o celé roky dříve, než ji mohli podle našich vědců sami vyrobit, zavinili jste podle mého názoru komunistickou agresi do Koreje. Svou zradou jste fakticky narušili chod dějin na úkor naší země.“

Informace byly čerpány z tiskové zprávy nakladatelství Cosmopolis.


Nakladatelství Cosmopolis vzniklo na jaře roku 2015 a je součástí zavedeného nakladatelského domu Grada. Logo značky v sobě zahrnuje hned několik významů: hřbety stojících knih, živoucí město a rytmus. Přináší tak svým čtenářům knihy z celého světa, zahraniční i českou beletrii všech žánrů, a současně drží prst na tepu doby. Pestrou skladbu žánrů (od detektivek a thrillerů přes humor až po čtení pro ženy) ilustruje také motto redakce: knihy všech barev.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeManželé, kteří ukradli atomovou bombu
Pravda o případu Julia a Ethel Rosenbergových

Schneir, Miriam – Schneir, Walte

Cosmopolis, 2016

Napsat komentář