V prostorách zrekonstruované kavárny knihkupectví Academia jsme se za účelem přivítání obsáhlé a výpravné publikace, za níž stojí právě Miroslav Bárta, nesešli poprvé. Knize přišli popřát vše dobré hosté z rozličných akademických i politických okruhů. Vedle Miroslava Bárty usedli profesor Evžen Neústupný, doktor Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy, profesor Martin Kovář, prorektor téže univerzity, Jiří Padevět, ředitel nakladatelství Academia a Petr Gazdík, místopředseda Poslanecké sněmovny.

Jak by mohl název mylně napovídat, publikace rozhodně není pouze příběhem egyptského národa a techniky stavby monumentálních kolosů. Vypráví především příběh lidí, kteří civilizace tvoří. Ukazuje souvislosti, které jsou i na počátku jednadvacátého století stále platné. Sám doktor Tomáš Zima přirovnal naši současnou společnost k římské společnosti v době, kdy Řím byl pomyslným středem světa. I tehdejší lidé si, podobně jako my dnes, přestávali vážit hodnot a výdobytků, které jim jejich doba nabízela.

Tato knížka demonstruje určité zákonitosti civilizací, jak se vyvíjely. Myslím si, že tato kniha není pouze pro ty, kteří se historií intenzivně zabývají. Připomíná nám, abychom se z chyb našich předků poučili a vyvarovali se jich.

Neegyptology přítomnými na křtu byli jak prorektor Univerzity Karlovy, tak například místopředseda Politické sněmovny Petr Gazdík. I pro něj kniha představuje výzvu, neboť historický vývoj civilizace byl vždy úzce spjat s politikou a řízením států. Slova se ujal prorektor Univerzity Karlovy, profesor Martin Kovář.

Když jsem sem přicházel, tak jsem jako první zahlédl na polici knihu Géniové 20. století. Myslím si, že tato kniha nemůže být tvoje poslední, a byl bych rád, aby se mí potomci či vnuci dočetli v dalším vydání oné knihy i o tobě.

Nálepce génia se budou mnozí bezesporu bránit, nicméně přílišná skromnost může být i překážkou. Jsou to totiž právě angažovaní intelektuálové, k jejichž povinnostem by, kromě studia a odborného bádání, měla patřit i ochota prezentovat své výsledky a také vysvětlovat příčiny a možné následky aktuálních světových událostí. A to i přesto, že jsou tou částí společnosti, která se tak ráda přichyluje k demagogům vykřikujícím jednoduchá a bezobsažná hesla, mnohdy považováni za od reality odtržené jedince, jejichž pohled na danou problematiku vše jen komplikuje. Oč snazší je uvěřit heslům Kraj budu řídit jako firmu nebo Nepřizpůsobiví nám diktovat nebudou.

Je vždy vzrušující, když se vám do rukou dostane syrový text jednoho z vašich přátel. Nejde o to, že před vámi sedí významný český egyptolog, jako neegyptolog považuji za významnější fakt, že se jedná o velice aktuální promluvu k současnému světu.

Profesora Martina Kováře a Miroslava Bártu nepojí jen přátelství, ale také tvůrčí činnost. V roce 2012 ostatně společně získali Cenu rektora Univerzity Karlovy v Praze za tvůrčí počin roku – publikaci Kolaps a regenerace: Cesty civilizací a kultur, minulost, současnost a budoucnost komplexních společností.

Na závěr promluvil i kmotr knihy profesor Evžen Neústupný, u nějž Miroslav Bárta psal část své diplomové práce. Uvedl, že archeologie se paradoxně studuje proto, abychom se vyznali ve světě současném. Pokud se nejedná o pouhou sbírku nálezů, určitá angažovanost, kterou nacházíme právě v Příběhu civilizace, by se měla vždy vyskytovat.

Nadmíru intelektuálních poklon na adresu Miroslava Bárty odlehčil autor sám, když uvedl, že ne vše, co z úst hostů zaznělo, je nutně pravda. Vyjádřil také vděk profesorům Vernerovi a Neústupnému.

Panu profesorovi Neústupnému jsem chtěl původně knihu věnovat, ale vy ho neznáte. Tam hrozilo, že kdyby se mu to nelíbilo, tak bychom museli skartovat náklad. To jsem nechtěl riskovat.

Za podporu poděkoval také Martinu Kovářovi, s nímž přátelství navázal až v pozdějším věku, čímž vysvětlil přezdívku „dědek“, jíž se dotyční v průběhu večera častovali.

Můžeme v budoucnu očekávat další výpravu za původem egyptské civilizace?

Já jsem se touto knihou chtěl s tématem vypořádat a slibuji, že na toto téma dlouho nic nenapíšu.  Bylo to dost bolestivé a stálo mě to dost sil. Hodně se zde mluvilo o angažovanosti, a ačkoliv jsem ji původně jako angažovanou nezamýšlel, egyptologie vám umožňuje zkoumat časové řady. Sít, díky kterým se s časem vypořádáváme, je několik. Jedná se především o příběh člověka, který to na závěr vždy nějak dá. Jsem optimista, ale zároveň realista.

Když se před lety Miroslav Bárta rozhodl egyptskou civilizaci studovat, zjistil, že při podrobnějším pohledu na ni lze vypozorovat vztahy a charakteristiky, které doprovází všechny významné civilizace. Takto získané vztahy následně umožňují přicházet s různými syntézami.

Na základě knihy Příběh civilizace vznikne v blízké budoucnosti i film a stane se tak dalším médiem, skrze které se dostane k ještě širší veřejnosti. Jak ostatně uvedl Jiří Padevět, ředitel nakladatelství:

„Jsem přesvědčen, že právě lidé jako Mirek Bárta naši civilizaci drží a je jich moc potřeba. Bez nich bychom byli shlukem podivných bytostí.“

Související knihy

Příběh civilizace
Vzestup a pád stavitelů pyramid

Bárta, Miroslav

Academia, 2016