Knihu Náboj: Aktivování deseti lidských pohonných sil, které vás naplní životem, kterou napsal Brendon Burchard, vydalo nakladatelství Synergie.

Kapitola první

VEN Z TEMNOTY

JAKO STUDENT A KOUČ ÚSPĚCHU jsem měl během posledních patnácti let to štěstí vidět dramatické změny, kterých jsou lidé schopni dosáhnout  tím, že si jednoduše  zvolí vymanit se z šedého průměru a nenaplněné existence bez zájmu. Také jsem viděl lidi, kteří už žili šťastný život, a přesto ještě zesílili svou radost a uspokojení na úroveň, jakou si ani nedokázali představit. Ať už jste na této stupnici kdekoli, spíš dříve než později vám to pomůže uvědomit si, jaký žijete život a jaký jste typ člověka, který vás k takovému životu přivedl. S tímto na zřeteli začneme prozkoumávat tři velmi odlišné způsoby života.

Tři životy

Nabitý život je velmi odlišný než ten, jaký vede většina lidí. Není to proto, že by byl nedosažitelný, ale spíš proto, že málokdo přemýšlí o své dlouhodobé energii (nebo ji strategicky plánuje) a zájmu v životě – čemuž budeme říkat „míra náboje“. Většina lidí o svém životě takto nepřemýšlí, protože jednoduše jen zkoušejí sebrat dostatek energie na to, aby zvládli své náročné a vyčerpávající dny. Potácí se od jednoho týdne k dalšímu a snaží se přežít do víkendu, kdy se sesunou na gauč nebo konečně dělají to, co opravdu chtějí. Často nechápou, že právě náročnost našeho života nám zvláštně zamlžuje to, co je reálné nebo možné. Když nejsme schopni vidět za svůj diář, je těžké vidět kumulativní realitu toho, kým jsme se stali a kam míříme.

Někdy je užitečné se jen tak zastavit ve všem tom šílenství, vzhlédnout od vší práce a od monitoru  počítače a zeptat se sebe samých na celkovou kvalitu našeho života. Měli bychom posoudit míru našeho vlastního náboje a položit si otázku, jak moc jsme opravdu nadšení z naší současné reality a z budoucnosti.

Pocítit náboj znamená cítit se plní zájmu, energie a nadšení, a já jsem si jistý, že tohle chce každý. Naše míra náboje má dvě vlastnosti: kvalitu a intenzitu. Kvalita emočního náboje, který v životě máme, může být pozitivní nebo negativní a může mít nízkou intenzitu (lehké hučení) nebo vysokou intenzitu (nastartovaná na nejvyšší obrátky). Takže ideální by bylo, abychom v životě všichni měli dostatečně intenzivní a pozitivní náboj. Ale máte ho? Je kvalita a intenzita náboje, který v současnosti každý den pociťujete, taková, jakou jste si přáli? Má náboj, který vkládáte do své práce, kvalitu a intenzitu, která inspiruje vás i ostatní? Má náboj, který dáváte svému životnímu partnerovi a dětem, kvalitu a intenzitu, jež spolehlivě vyjadřuje zbožňování a lásku, kterou k nim cítíte?

Po patnácti letech studia lidské kondice jsem došel k tomu, že lidé obvykle žijí jeden ze tří typů života. I vy právě teď žijete jeden z těchto tří životů a můžete si zvolit, jestli se ho budete držet, zesílíte ho, nebo ho úplně změníte. Vydejme se na okružní cestu okolo všech tří typů, abychom lépe rozlišovali Nabitý život od ostatních, a pak se pustíme do jeho strategického vytváření.

Život v kleci

Mnoho  lidí žije svůj život v kleci minulosti  nebo je svazuje to, že jen něco očekávají od druhých. Nikdy se opravdu neodvážili do neznáma  ani se nepokusili prolomit  hranice, které si sami nastavili nebo jim je nastavil někdo jiný. Nechali totiž svou minulost nebo druhé lidi, aby jim diktovali, kdo jsou, a jejich identita je lapena ve svěrací kazajce omezených možností. To svazuje jejich životní zkušenosti a každodenní  myšlenky, pocity i chování. Obecně se cítí připoutáni  k místu, kde se nachází, svázáni zkušenostmi,  které nepřekonali,  ovládáni včerejšími výsledky a vyděšení z toho, že by zklamali své vzory – vzory, které dost možná existují jen v jejich mysli. Často cítí, že svět je zatlačil do určité formy bytí, nedá jim uniknout a přisuzuje jim falešné nebo nespravedlivé nálepky, očekávání a domněnky.

Od narození jsme lákáni pomocí cukru a biče k tomu, abychom udělali, co si ostatní přejí. Naši „manipulanti“ nebo pečovatelé po nás chtěli, abychom světu ukázali určitý pohled nebo identitu. Někdy nás jemně přiměli k tomu, abychom se chovali tak, jak chtěli oni, když nám nabízeli sladkosti lásky a přijetí. Jindy možná měli tvrdší ruku. Nakonec jsme naše chování a touhy nevyhnutelně přizpůsobili tak, abychom za ně dostávali odměny zvenčí. Po čase už bylo snadné přijmout tuto realitu za běžnou rutinu. Pokud se nám dostávalo pozornosti, péče a odměny, bytí v kleci mělo spoustu výhod.

Moriah, jedna moje klientka, se takhle cítila – lapena touhou získat uznání a lásku druhých. Když jsem ji začal vést, pořád si stěžovala: „Nikdo mi nerozumí nebo mi nedá šanci – jsem jen vězeň toho, co chtějí ostatní a co si o mně myslí.“ Navzdory těmto stížnostem nikdy nevystoupila z řady a neřekla nic o tom, kdo je nebo co v životě chce. Chodila do školy, kterou jí vybrali rodiče, dělala práci, o které si její přátelé mysleli, že je pro ni dobrá, a přestěhovala se do města, ve kterém vždycky chtěl žít její partner (a které tajně nesnášela). Pohybovala se, mluvila a jednala tak, jak si myslela, že chtějí ostatní, a nikdy si netroufla vystoupit ze svých zaběhlých zvyků, protože se bála selhání a toho, že ji ostatní odsoudí. Celá její existence byla projekcí přání druhých lidí a ona nikdy neměla dost síly na to, aby se podívala do zrcadla a zeptala se, co opravdu chce.

To je poslušný život jako ve vězení. V určitém  bodě jsme všichni pocítili jeho dusivý tlak. Na to, abychom se dostali ven, jsme se cítili uzamčení, ovládnutí a neklidní. Ne všichni jsme se osvobodili, a tady přichází opravdu smutná část: někteří lidé to neudělají nikdy.

Jsou jen dvě možnosti, jak se dostat z klece. Ta první přijde, když se nám život náhodou  nebo řízením osudu úplně převrátí naruby, naše pohodlná  realita je rozmetena  a klec se pro naše dobro rozbije a otevře. Druhý způsob, jak se dostat ven z klece, je z vlastní vůle, a to vyžaduje obrovské osobní úsilí. Stává se to tehdy, když se nakonec rozhodneme  podívat se za mříže našich zkušeností, formovaných strachem a touhou po přijetí, a uvědomíme si, že život je víc než jen být uvězněn v kleci někoho jiného. K tomu musíme udělat jednu věc, která vždy stojí za změnou osudu každého z nás: vědomě se rozhodnout pro nový obraz sebe sama i nový život a bojovat za to, abychom jej silou myšlenek a změnou chování realizovali.

Pohodlný život

Život mnohých z nás není tak strašný jako život v kleci. Díky práci, horlivosti a šťastným okolnostem mnozí z nás žijí to, čemu říkám pohodlný život. Jdeme podobnými  cestami k nezávislosti, příle- žitostem a svobodě. Máme domy, partnery, auta a děti. Cítíme se plni zájmu a vděční za svůj život. Víme, že jsme udělali nějaké kompromisy – tu trochu méně dobrodružství, tam víc hodin v kanceláři – ale věděli jsme, do čeho jdeme. Viděli jsme, že naši přátelé a vrstevníci kráčejí po podobné cestě a zdálo se, že jsou šťastní.

A pak se vás jednoho dne někdo zeptá na váš život a vy sami sebe s překvapením slyšíte říkat: „No, mám se… ale jo… fajn.“

Problém nastává, když se vám někde vzadu v hlavě ozve: Je tohle to, co jsem opravdu chtěl(-a)? Neexistuje něco víc? Neudě- lal(-a) jsem moc kompromisů? Žiju svůj život, nebo život někoho jiného? Nejsem ve své podstatě tvořivější a víc sexy a spontánnější a ctižádostivější a zábavnější?

Náš mozek často reaguje na tento druh myšlení ostřím viny: Nevíš, jak to máš dobré. Měl(-a) bys být mnohem vděčnější. Ne- můžeš být prostě spokojenější s tím, co máš?

I když tohle jsou spíš zaběhnuté  koleje než klec, brzy se začneme cítit lapení v pasti. Nenechte se mýlit: pasti jsou mnohem, mnohem  pohodlnější a dveře k příležitosti mnohem  větší a přístupnější – otevřená brána k tomu, abychom získali víc, víc, víc. Ale i v pohodlí přichází neklidné nutkání.

Život se nejeví jako nesmyslný, ale záhadný. Říkáte si: Jak jsem skončil(-a) tady? Kam se poděly mé ambice, chuť a nadšení?

Zatímco já uvězněné v kleci svět vnímá jako děsivý, pohodlné já ho vnímá jako opotřebovaný.  Já uvězněné v kleci vnímá, že nemá žádný potenciál; pohodlné já se cítí omezené svým vlastním úspěchem. Já uvězněné v kleci cítí, že jeho rozhodnutí nemá žádnou váhu, a tak ani žádné neudělá; pohodlné já své rozhodnutí udělalo, sdělilo a počítalo s ním… ale teď přemýšlí, jestli je tento hlas správný a autentický.

Existuje ovšem jedna nesporná podobnost mezi klecí a pohodlným životem: ať už jsme lapeni v kleci nebo v pasti úspěchu, obojí vyžaduje víc barev, rozmanitosti, tvořivosti, svobody a propojení. Při obojím toužíme po Nabitém životě.

Nabitý život

Ten, kdo žije život v kleci, se ptá: Přežiju? Takže v centru jeho pozornosti je to, zda bude v bezpečí, nebo mu něco ublíží. Ten, kdo žije pohodlný život, se ptá: Budu přijímaný(-á) a uspěju? Takový člověk se soustředí na sounáležitost a uspokojení. Člověk, který žije Nabitý život, si říká: Žiji svou pravdu a realizuji svůj potenciál? Žiji inspirovaný život a inspiruji ostatní? Nuda a bezcílnost, které jsou vlastní pohodlnému  já, nejsou v emočním repertoáru  člověka s Nabitým životem, protože tito lidé cítí radost a smysl, když se ponoří do nových aktivit, které jsou zároveň výzvou. Zatímco pohodlnému já se život jeví jako záhadný, nabité já život vnímá jako magický a smysluplný. Pohodlné já vidí svět důvěrně známý, a tudíž fádní; nabité já vidí ten samý svět naplněný vzrušujícími a neomezenými možnostmi růstu a pokroku.

My, kdo žijeme plně Nabitý život, se kvůli životním pastem necítíme bez zájmu nebo neklidní. Neúčastníme se kolektivního pochodu za úspěchem – vytváříme svůj vlastní svět a vlastní definice toho, co znamená žít a uspět. Plně prožíváme a žijeme život, jaký chceme, a nedychtíme po životě ostatních lidí ani se za ním nehoníme.

Nejezdíme na tempomat; radujeme se z toho, že máme řízení i přítomnost  plně pod kontrolou, zlehka šlapeme na plyn, ať už se rozhodneme  jet plnou rychlostí nebo zpomalit, abychom si vychutnali krajinu.

Nejsme lapeni ve vyježděných kolejích rutiny starých a důvěrně známých vzorců; místo toho jsme ponořeni  do přítomnosti. Na rozdíl od těch, co žijí pohodlně, toužíme a hladovíme po výzvách, které rozšíří naše schopnosti.  Nezpochybňujeme svůj význam ani svou sílu; místo toho se soustředíme na vznešenou ctižádost přispět něčím světu, a k tomu v sobě probouzíme všechny své energie.

Když žijeme Nabitý život, nezajímá nás, jestli děláme vlny; staráme se o to, co je správné a smysluplné. Když se po cestě vyskytne nějaký rozpor nebo bolestné pocity, věnujeme jim svou plnou přítomnost  a péči – ale jdeme dál.

Na první pohled by se zdálo, že lidé, kteří žijí Nabitý život, překonali všechny překážky a žije se jim skvěle. Ale to není tak docela pravda. Je to zkrátka o tom, že lidé s vysokým nábojem si cestu, po které kráčejí, užívají bez ohledu na to, jaké překážky si kladou; jsou hluboce nadšení z toho, že čelí výzvám života a vytvářejí svůj vlastní osud. Vědí, že události jsou v běhu, ale těší je, když utvářejí sami sebe a přetvářejí svou realitu. Na rozdíl od lidí, kteří žijí v kleci nebo pohodlný život, v tomto ohledu od reality nebo života neočekávají, že jim poskytne bezpečí nebo uspokojení. Namísto toho se těší na příležitost ke změně a růstu. Zaměřují se na službu a přispění světu. Jejich krédem je: Neptej se na to, co ti svět dává, ale raději na to, co ty dáváš světu.

Těm, co žijí v kleci nebo pohodlný život, se Nabitý život zdá jako nedosažitelná  hvězda na nebi, ohnivá energie, světlo na oběžné dráze. Prostě to vypadá, jako by Nabitý život poletoval nad potyčkami všedního dne, poháněný naprosto odlišnou energií a mířící k docela jinému cíli. A přesto lidé, kteří žijí Nabitý život, stojí zcela nohama na zemi a mnozí z nich dokonce sami kdysi žili život v kleci, pohodlný život nebo obojí. Protože častým rysem lidské povahy je, že člověk nejprve poslušně vyhoví, pak trvá na svém, ale stále spolupracuje nebo dělá kompromisy, až nakonec objeví volbu, volání, zralost a zvýšenou touhu po svobodě, vyjádření a přispění. Nabitý život nás vyzývá k tomu udělat vše, co považujeme za nezbytné, a prožívat život, jaký považujeme za nevyhnutelný. Spolu s ním přijdou i bezpečí, pohodlí a kompromisy, ale neklidné víření nás pudí k tomu, abychom stále hledali větší dobrodružství a smysl.

Když ho najdeme, Nabitý život se nepodobá ničemu, co jsme až dosud znali. Naplní nás nadšením tak trvalým, že jej neohrozí žádné okolnosti ani výzvy, jimž čelíme.

Seznamte  se s Nabitými

Když si uvědomíte, že vy sami žijete Nabitý život, všimnete si na sobě rovnoměrné, sebejisté, rostoucí a trvalé energie. Kromě zvýšené energie máte bezvýhradný  zájem o to, o co usilujete, a hmatatelné nadšení z vašeho života a budoucnosti.

Někteří lidé namítají, že ne každý může žít takový život. Ale proč ne? „Nabití“, tedy lidé, kteří žijí Nabitý život, se nerodí s žádným zvláštním ohnivým znamením nad hlavou. Neliší se od kohokoli jiného, jako jste vy nebo já. Pokud je tam nějaký rozdíl, pak v tom, že jinak jednají a vnímají svět i sami sebe. Jen málo z nich viní za svá rozhodnutí v dospělosti své dětství. Příliš se nad svou minulostí nerozčilují ani se na ni moc neupínají. Zdá se, že z přítomnosti  je nic nerozptyluje. A nebojí se budoucnosti nebo nevyhnutelných překážek, které jim život staví do cesty. V tomto směru se přece jen zdá, že se od ostatních liší.

Ale důvod, proč jsou Nabití lidé tak fascinující a silní, není jen jejich malé lpění na strachu  nebo negativních  aspektech života. Spíš je to jejich schopnost  šířit uzemněnou,  pozitivní a rovnoměrnou energii, zájem a nadšení v životě bez ohledu na situaci, ve které se nachází. To není vždy snadné. Od lidí, kteří žijí Nabitý život, neustále slýchám jednu věc, a to, že soustavně pracují na tom, aby si byli vědomi svých reakcí a své reality. Vědí, že musí pracovat na svém náboji, a také to dělají. Nabití lidé si nemyslí, že jejich vnitřní náboj je dar nebo „dané“ nastavení mysli či podstata osobnosti. (A mají pravdu: podle neurovědců nejsou mozek a osobnost dospělého člověka „nastavené“, ale spíše se neustále vyvíjejí a zrají na základě nových myšlenek, zkušeností a udržování kondice. To je nadějná zpráva pro každého, kdo věří tomu,  že v tom, aby žil Nabitý život, mu brání  jeho mozek nebo osobnost.)  Ukazuje se, že Nabití lidé jsou neuvěřitelně vnímaví vůči své vnitřní i vnější realitě a tvrdě pracují na tom, aby měli vlastnosti, o kterých každý zřejmě předpokládá, že už je mají.

Tady je sedm nejčastějších vlastností Nabitých lidí, které jsem objevil:

1.  Nabití lidé jsou v každém okamžiku otevření a zvídaví.

Nabití lidé o své minulosti vědí, ale nejsou jí pohlceni a jsou si vědomi přítomného okamžiku  a přijímají jej. O svět, který se před nimi otevře, se obvykle zajímají s velkou zvědavostí, spontánností a flexibilitou. Nespěchají s posuzováním, co věci znamenají, ani sami sebe nesvazují předpokladem, jak by se věci „měly“ vyvinout. S touto plnou paletou vnímání bývají trpělivější a tolerantnější, více přijímají to, co jim přijde do cesty, a kreativně přistupují k dané situaci. Cítí, že cesta je stejně důležitá jako cíl, takže dbají na to, aby byli ponoření do přítomnosti  a plní zájmu o ni.

2.  Nabití lidé jsou orientovaní na budoucnost.

Díky své schopnosti být přítomni v každém okamžiku mají Nabití lidé velké vize a ambice. Jejich vize budoucnosti jsou velmi promyšlené a oni sami se aktivně snaží proměnit je ve skutečnost. Nabití lidé jsou optimističtí, co se týká jejich budoucnosti, a tento optimismus funguje jako magnet, jímž si svou vysněnou budoucnost  přitahují. Ze své budoucnosti jsou upřímně nadšení a cítí sílu udělat kroky nutné k tomu, aby své sny přeměnili v realitu. Problémy v přítomnosti vidí jako řešitelné, a tedy se snaží je řešit a udělat z budoucího světa lepší místo.

3.  Nabití lidé vyhledávají náročné úkoly.

Mnoho  ze vzrušení pro život, které Nabití lidé zažívají, pochází z jejich aktivního hledání nových výzev. Jak se dozvíte v následujících kapitolách, nová výzva je něco jako bonbon pro mozek, který v něm aktivuje centra potěšení a mozkové hormony. Lidé s Nabitým životem touží dosáhnout další mety, vyjádřit a realizovat sami sebe, a vědí, že k tomu potřebují náročné úkoly. Nabití lidé jsou připraveni na cokoli, co jim život přinese, protože jsou přesvědčení, že obstojí v jakékoli situaci. To jim umožňuje užít si a zvládat s hravostí nejistý a bouřlivý proces růstu.

4.  Nabití lidé mají hluboký zájem o ostatní a jsou s nimi věrně spojení.

Jednoduše řečeno, Nabití lidé milují ostatní lidi. Ostatní lidé je hluboce zajímají a oni je respektují. Ptají se jich na spoustu otázek a opravdu  naslouchají jejich snům, strachům i denní realitě.

V sociálním kontaktu  nejsou jen přelétavými motýly. Spíš naopak, mají tendenci upřeně se soustředit na druhé, žijí v opravdové  interakci  s druhými  lidmi a mají hluboké a smysluplné vztahy se svými přáteli a rodinami. I když jsou obecně považováni  za otevřenější  a společenštější než ostatní  lidé, umí promyšleně  konverzovat a mají málo povrchních  vztahů. Každý vztah v životě vidí jako příležitost  k propojení,  učení se, růstu  a sdílení kousku sebe. Nabití lidé tvrdí, že vztahy s ostatními lidmi jsou často nejdůležitější věcí v jejich životě; vztahy jsou chápány  jako klíčový prostředek  k zájmu o život a k tomu, aby si jej užili.

5.  Nabití lidé se spoléhají sami na sebe.

Navzdory touze po spojení s ostatními  jsou Nabití lidé výjimečně nezávislí a soběstační. Drží se svých názorů; společnost na své cestě vítají, ale ne do takové míry, aby byli ochotni z ní sejít. Necítí se zodpovědní za to, aby všechny okolo udělali šťastnými, pokud by to znamenalo ustoupit z vlastních hodnot. Proto jsou občas nespravedlivě považováni za tvrdohlavé nebo nekonformní.  Ale skutečnost je taková, že jsou jednoduše dostatečně odvážní na to, aby sledovali vlastní směr, a dostatečně sebevědomí, aby na své cestě zkusili nové myšlenky, i když někdy chybují a na řadu věcí musejí přijít sami.

6. Nabité lidi vede tvořivost.

Tvůrčí vyjádření je důležitou součástí Nabitých lidí. Často si vybírají zaměstnání, kariéru, projekty, případy a příležitosti na základě toho, jestli při nich můžou být tvořiví a vyjádřit se. V jakékoli dané situaci mají Nabití lidé tendenci být tvůrci, umělci, designéry, vypravěči a vůdčími typy. Aktivně zapojují své tvůrčí stránky a nalaďují se na své vlastní jedinečné vyjádření. Jejich výrazný talent jim tedy umožňuje vyčnívat z davu. Mají také tendenci být nesmlouvaví ohledně svého stylu nebo náhledu a namísto toho jsou pyšní na svou odvahu a odhodlání sdílet svou práci.

7.  Nabití lidé jsou ti, co vytvářejí smysl.

Nabití lidé mají hluboký respekt vůči smyslu, kterým je každý den naplněný, a stejně hlubokou touhu vytvářet ve svém životě smysluplné momenty. Tím, že Nabití lidé hledají ve svém životě významný smysl, dokážou se vyhnout zbytečnému zabřednutí do detailů, které jiné lidi brzdí. Na- bití lidé plně přijímají „celkový obraz“; svůj život stráví tím, že usilují o dosažení cenných cílů, které se vážou k jejich touhám a smyslu života. Jak nás naučil Viktor Frankl, tito lidé vědí, že člověk opravdu hledá smysluplnou existenci. Skrze toto pochopení mají Nabití lidé velké nadání vědomě rozpoznat, co věci znamenají, a dokáží pozitivně interpretovat svoje životní úsilí a úspěchy. Nabití lidé také zkoušejí vytvořit s ostatními smysluplné chvíle a vzpomínky a často druhé lidi překvapí dárky, jedinečnými zážitky nebo jednoduše milými slovy lásky, obdivu a přijetí.

Takovýto popis Nabitých lidí může vyvolat dojem, jako by měli nějaký jedinečný dar nebo byli „vždycky takoví“. Ale znovu opakuji, že lidé žijící Nabitý život vám často řeknou,  že kdysi žili pohodlný život nebo život v kleci. Změna v jejich životě se udála, když se rozhodli změnit sami sebe. Cítili touhu mít ve svém životě víc života a pak na splnění této touhy pracovali. Vy se také v životě můžete cítit stejným způsobem plně nabití – svou vlastní vědomou volbou a neustálou činností. Ale jak začít?

Deset lidských pohonných sil

Pokud si budete vědomě vytvářet svůj ideální život, na co byste si měli dát pozor a na jaké páky byste mohli zatlačit, abyste jej soustavně zlepšovali a udržovali si vyšší hladinu energie, zájmu a nadšení? Na chvíli o tom popřemýšlejte. V nejlepších chvílích vašeho života byla jiskra. Cítili jste ji a nikdy jste na ni úplně nezapomněli.

Takže otázka zní, co tuto jiskru vyvolalo? Co to bylo, díky čemu jste se cítili tak plní života? Nebo ještě lépe – jak tuto jiskru proměníte v trvalý plamen a oheň v duši – v náboj uvnitř sebe samých, který nikdy nevyprchá?

Odpovědi na tyto otázky nespočívají v rychlých opatřeních nebo povrchních  přístupech,  které vám zaručí rychlý vzestup. To pro vás může udělat energetický nápoj, ale vy už víte, že ne nadlouho. Vytvoření Nabitého  života vyžaduje ponořit  se do hloubky sebe samých a aktivovat pohonné  síly, které z nás dělají lidi.

Při svém výzkumu a praxi jsem se vždycky snažil pochopit, jak aktivovat tyto pohonné síly způsobem, který vyvolává opravdovou a trvalou změnu a zájem v dnešním  chaotickém  světě. Vytvořil jsem koncept  Deseti lidských pohonných  sil, a když jsem ostatní učil, jak ho radikálně a strategicky využít k tomu, aby změnili svůj život, měl jsem obrovský úspěch. Dále jsem jim ukázal, jak tyto lidské pohonné síly využívat v dnešním kontextu – aktivovat základní pohonné síly, které jsme jako lidé cítili před nějakými padesáti lety – způsobem, díky kterému se v této změněné společnosti plné hojnosti budou cítit šťastní a plní energie.

Než se do toho pustíme, dovolte mi objasnit vám, co myslím „lidskými pohonnými silami“. O našich pohonných  silách přemýšlím jako o psychologických motivátorech, které jsou vázány spíš na to, co chceme, než na to, co potřebujeme. Nutně nemusíme mít nebo splnit žádný z prvků tohoto modelu. Ve dvacátém století psychologický směr, kterému se říkalo „teorie pohonných sil“, rozvinul myšlenku, že my všichni jsme se narodili s určitými tělesnými potřebami a že pokud tyto tělesné potřeby co nejdřív neuspokojíme,  zažíváme nežádoucí stavy napětí a negativních emocí. Když užívám slovo „pohonná síla“, vůbec nemám na mysli fyzickou nebo fyziologickou potřebu.  Vlastně si nemyslím, že kromě velmi omezeného počtu základních životních potřeb – jídla, vody, spánku, ochrany před živly a péče při narození  – máme nějaké další skutečné potřeby. Někteří lidé vnímají osobní růst nebo „realizaci“ jako lidskou potřebu, ale jak potom vysvětlíme to, že sousedi mají pětatřicetiletého  syna, který se nehne z gauče a nepustí se do světa? Další oblíbené vlastnosti a stavy jako morálka, láska, sebeúcta, respekt, víra a překonání sama sebe také nejsou opravdové potřeby. Silné, důležité a život posilující touhy? Ano. Ale otázka života a smrti? Většina z nich ne.

Zamyslete se nad jednou z prvních lidských pohonných  sil, touhou po řízení. Přirozeně všichni toužíme umět lépe řídit svůj život, protože větší kontrola může vést k větší spokojenosti. Ale pokud víc neřídíme, určitě se nesesypeme a neztratíme schopnost projevit zájem, fungovat a být výkonní. Tvůrčí vyjádření – další z pohonných sil, která je součástí tohoto konceptu – je něco, co také všichni chceme, i když mnozí umí žít a žijí i bez něj. Ano, bez něj nejsme tak šťastní, ale pořád můžeme fungovat. Řízení a tvůrčí vyjádření jsou věci, které chceme, ne věci, které potřebujeme k životu. To samé platí pro všechny ostatní pohonné síly, o kterých mluvím – jsme jimi řízeni, protože můžou vést a také vedou k lepší existenci, ale nutně je nepotřebujeme.

Proč tolik významových zmatků? Protože chci být od samého počátku přímý a upřímný. Jste řízeni deseti pohonnými  silami, které předkládám, ale žádný z těchto konceptů opravdu nepotřebujete – ani můj model a dokonce ani moji knihu – k tomu, abyste byli šťastní. Jedinou otázku ve vašem životě nevyřešíte, dokud nebudete mít víc řízení a tvůrčího vyjádření.

Koneckonců byste se právě v tuto chvíli mohli rozhodnout být šťastní bez toho, abyste měli čehokoli víc. Pokud se vám to podaří, můžete jednoduše zavřít oči a nechat se unášet ve stavu nirvány. To je síla lidské mysli. Je tu jen jeden problém: nevydrží to.

Jsem přesvědčený, že Deset lidských pohonných  sil je to, co v životě opravdu chcete, a pokud budete pracovat na jejich aktivování, vaše snahy povedou ke stavu zvýšené energie, zájmu a nadšení – ano, k pocitu štěstí, který vás jednoduše ohromí.

V první části této knihy se nejdříve budu zabývat prvními pěti pohonnými  silami lidské motivace, kterým říkám „základní pohonné síly“ – řízení, kompetence, shoda, péče a propojení. Jsou to klíčové pohonné síly, které přispívají k naší stabilitě ve smyslu nás samých a sociální příslušnosti.

Pokud dokážeme všechny tyto základní pohonné  síly trvaleji aktivovat a zesílit, náhle ucítíme pevnou půdu pod nohama a větší sociální propojení. To je docela dobrý recept na štěstí, ale nemůžeme si s ním vystačit. Aktivování prvních pěti pohonných  sil je něco podobného jako splnění našich základních potřeb v moderní společnosti: je to startovní čára, ale zdaleka to nestačí. Proto jim říkám základní pohonné síly – přirozeně je máme, ale vlastně nás jen udržují ve hře. Zajímavé to začne být při dalších pěti pohonných silách, kterým říkám „pohonné síly, které nás posouvají vpřed“ – změna, výzva, tvůrčí vyjádření, přispění a vědomí. Ve druhé části budu o těchto pohonných silách pojednávat a objasním vám, proč často nejvíc přispívají ke zvýšení pocitu štěstí v životě. I když pohonné síly, které nás posouvají vpřed, jsou síly vyššího řádu než těch prvních pět, všech deset je opravdu nezbytných a důležitých. Dovedete si představit, že jednu z těchto pohonných  sil ve svém životě neaktivujete? Když jakoukoli z nich vynecháte, vaše rovnice štěstí se rozbije na kousky. Pochopení a zvládnutí všech deseti lidských pohonných sil se zdá skličující, ale dobrá zpráva je, že tuhle knihu můžete číst znovu a znovu, dokud se vám to nepodaří.

Následující kapitoly, z nichž každá rozebírá jednu z deseti pohonných sil, od vás budou vyžadovat zvýšenou aktivitu. Hodně se zabývám tím, jak byste o každé pohonné  síle měli přemýšlet, ale na konci navrhuji jen tři specifické strategie, jichž můžete využít, abyste výrazně pokročili v aktivaci každé z těchto sil. Deset lidských pohonných sil, tři strategie, to je celkem třicet strategií. A nemusíte je využít všechny najednou. Můžete si jednoduše vybrat jednu, na kterou se zaměříte, a uvidíte, jak ovlivňuje váš život.

Na závěr této kapitoly i těch následujících bych vás rád povzbudil k sérii aktivit nazvaných Nabíjecí body a založených na dokončování vět. Jedná se o věty, které vás přimějí k zamyšlení a na které si odpovíte sami, poté co popřemýšlíte o konceptech v každé kapitole. Já věty začnu a vy je dokončíte. Doporučuji, abyste si v průběhu čtení knihy tyto věty zapsali do deníku. Pomůže vám to zamyslet se nad lekcemi a začlenit je do života.

NABÍJECÍ BODY

1. Pokud jsem se ve svém předchozím  životě cítil(-a) uvězněný(-á) v kleci nebo byl můj život příliš pohodlný, bylo to pravděpodobně  proto, že:
2. Pokud bych chtěl(-a) začít žít Nabitý život, musel(-a) bych:
3. Ze všech vlastností lidí, kteří žijí Nabitý život – otevřenost a zdravá zvědavost, orientace na budoucnost, vyhledávání výzev, hluboký zájem o ostatní, soběstačnost, kreativita, smysluplnost jejich slov i činů – bych chtěl(-a) lépe začlenit do svého života tuto.

---

Synergie Publishing SE je nakladatelství zaměřené na vydávání motivační literatury – takové, která ukazuje čtenářům cesty k plnějšímu, šťastnějšímu, ale i bohatšímu a odpovědnějšímu životu. Vydavatelství Synergie u nás jako vůbec první nabídlo knihkupcům tarotové a vykládací karty a i dnes s předstihem vydává publikace o zdravém životním stylu, ať už jde o moderně pojaté kuchařky, inspirující příběhy ze života, knihy o duchovním a osobnostním růstu určené speciálně pro muže nebo motivační knihy vhodné pro manažery, byznysmeny, zaměstnance, jejich šéfy, ale i aktivní ženy na mateřské dovolené.

Související knihy

Náboj
Aktivování deseti lidských pohonných sil, které vás naplní životem

Burchard, Brendon

Synergie Publishing SE, 2016