Čtivě a přitom zasvěceně odhaluje islamolog a dlouholetý korespondent deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung z Blízkého východu pozadí vzniku a expanze tzv. Islámského státu v Sýrii a Iráku. Svou analýzu zasazuje do kontextu rozpadu státnosti v arabském světě a totálního selhání vládnoucích elit. Arabský svět se podle něj nachází v nejtěžší krizi od vpádu Mongolů ve 13. století. Většina arabských států ovládaných zkorumpovanými rodinnými klany či autoritativními panovníky, vystupujících navenek jako „demokraté“ či „nacionalisté“, ztratila v očích svých občanů jakoukoliv legitimitu. Jediným pojítkem a zdrojem identifikace občanů tak zůstal islám. Vnitrostátní konflikty se mění v náboženské války. Autor naznačuje neradostnou paralelu s třicetiletou válkou v Evropě a dospívá k závěru, že události v arabském světě budou mít na Evropu větší dopad než všechny ostatní události od druhé světové války.

Konečná stanice Islámský stát?

Autor: Rainer Hermann
Přeložili: Petr Kučera, Jiřina Kučerová

Počet stran: 116
Vazba: brožovaná
Formát: 150×210 mm
ISBN: 978-80-200-2607-1
Doporučená cena: 185 Kč

Knihu Konečná stanice Islámský stát? vydalo nakladatelství Academia
v edici 21. století.

Ukázka z knihy

Vznik Islámského státu (IS), respektive jeho předchůdce sahá až do roku 1999. Po celých patnáct let hrály v Iráku skupiny zmíněné v předchozí kapitole pod různými jmény vždy určitou roli. Nemělo by nás tedy překvapovat, že Islámský stát v roce 2014 – na první pohled jakoby z ničeho – vůbec vznikl. Překvapivá je spíše skutečnost, že se mu v roce 2014 podařilo za velmi krátkou dobu dobýt rozsáhlé části Sýrie a Iráku. Zčásti se dá jeho triumfální tažení vysvětlit vakuem, jehož vznik měla na svědomí syrská občanská válka a ší‘itská vláda v Bagdádu; rivalita mezi Saúdskou Arábií a Íránem pak přispěla k tomu, že toto vakuum i nadále přetrvává. Islámský stát důsledně využil příležitostí, jež mu z této situace plynuly. Dalšími důvody úspěchu Islámského státu jsou jeho přísná organizace a to, že na dobytých územích dokáže lidem zajistit cosi jako veřejné služby.
Na počátku Islámského státu stál Afghánistán. Jordánec Abú Mus‘ab az-Zarqáwí, jenž se narodil roku 1966 pod občanským jménem Ahmad Fadíl an-Nazál al-Chalajla, byl roku 1999 propuštěn po pětiletém trestu z jordánského vězení. Odsouzen byl za členství v teroristické skupině Baj‘at al-imám, založené na počátku devadesátých let palestinsko-jordánským ideologem džihádu Abú Muhammadem al-Maqdisím. Al-Maqdisí vstoupil ve známost v roce 1984 prohlášením, v němž označil Saúdskou Arábii za „bezbožný stát“. Al-Maqdisí a az-Zarqáwí spolu od roku 1992 úzce spolupracovali. Také al-Maqdisí byl roku 1999 propuštěn na svobodu v rámci amnestie u příležitosti nástupu ‘Abdalláha II. na královský trůn. Al-Maqdisí zůstal v Jordánsku a pochvalně hovořil o teroristických útocích z 11. září 2001. (str. 48–49)

Přečtěte si celou ukázku.

Rainer Hermann

Rainer Hermann, Dr. phil., (* 1956), německý žurnalista, který absolvoval ekonomii a islámská studia, má za sebou více než dvacetiletou zkušenost jako zahraniční korespondent, zejména v Istanbulu a Abú Dhabí. V současnosti žije ve Frankfurtu a píše pro deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Informace o autorovi byly čerpány ze stránek nakladatelství Academia.

Edice 21. století

Jak bude vypadat budoucnost za několik let? Bude svět stejný jako dnes, nebo úplně jiný? Dojde ke konci dějin, nebo ke střetu civilizací, nebo prostě dojde pitná voda? K hlavním tématům edice patří politologie, sociologie, ekologie, globalizace, ale bohužel také náboženský, politický a státní terorismus. Vyšly zde např. knihy: Arabský Orient za časů Ameriky, Tohle není deník, Filosofie zakázaného vědění, Tekutá láska, Tmel společnosti, Izrael a Palestina: přehodnocení, revize, vyvracení aj.

Informace o edici byly čerpány ze stránek nakladatelství Academia.

Související knihy

Hermann, Rainer

Academia, 2016