Romantiky není nikdy dost a čtenářky si ji s chutí užijí nejen v létě. Obzvlášť dobře se čtou knihy o prvních láskách, přestože každý podvědomě tuší, že nekončí oním „žili šťastně až do smrti“. Takové knihy pro mladé dívky vrcholí většinou první pusou či překonáním nějaké ne příliš hluboké krize, aby i čtenářky stejně jako jejich hlavní hrdinky našly v sobě chuť bojovat za tu svou první lásku.

Do tohoto schématu plně zapadá novinka z nakladatelství Fragment americké autorky Robin Constantinové s názvem Léto, kdy jsme se potkali.

Hlavní hrdinkou je Cassidy Emmerichová, která má za sebou nepříliš vydařený rozchod s klukem. Naštěstí stačí, když se mu vyhne přes léto, protože po prázdninách on nastoupí na vysokou do jiného města a už se nebudou muset vídat. I proto volí jako řešení pobyt u svého táty a jeho nové rodiny na mořském pobřeží, tři a půl hodiny cesty vzdáleném. Má tam malého nevlastního brášku Huntera, který ji miluje. Dobře vychází i s tátovou manželkou, přesto v ní narůstá pocit, že útěk k nim nebyl nejlepším řešením…

Další ústřední postavou je Bryan Lakewood s diagnózou G822, paraplegie. Ač se tváří, že to má v hlavě všechno srovnané, přece jen se pořád bojí budoucnosti. Na jednu stranu se se svým postižením sžil, na druhou stranu má pořád strach se vrátit ke svému milovanému surfování. Možná mu obavy pomůže zahnat krocení klučičího oddílu na letním táboře.

Cass na stejný tábor nastoupí do kuchyňky, kde má s Tori připravovat tematické úkoly pro malé táborníky. A setkání s Bryanem je tudíž neodvratitelné. Pomůže jí sympaťák na vozíku zapomenout a oklepat se z nevydařeného vztahu?

I z krátké anotace je jasné, kam se děj bude ubírat. Vzhledem k tomu, že kniha má bezmála tři sta stran, lze i předpokládat, že v ní nepůjde jen o moment setkání, ale že autorka se svými hrdiny projde delší časový úsek. A skutečně tomu tak je. Jde opravdu o klasickou love story, v níž láska hory přenáší, nicméně nejde jen o ustrnulé vzdychání a plané toužení. Autorka se vztahu mladých lidí věnuje do hloubky a věrně zachycuje i táborovou atmosféru. Myslím, že se vydavatel přesně trefil do období, kdy knihu ke čtenářům poslat – totiž v druhé půli prázdnin, aby tak dal čtenářkám možnost si alespoň prostřednictvím románu prodloužit to krásné období letních táborových lásek.

Dost možná, že se bude kniha dobře číst i klukům, nenechají-li se faktem, že jde o „holčičí“ román, odradit. Robin Constantinová totiž střídá vyprávění příběhu z pohledu Cass a Bryana. Nelíčí dvakrát stejné momenty, ale jejich povídání na sebe plynule navazuje. Tím, že oba hrdinové nejsou neustále spolu, nechává autorka prostor i fantazii.

Věnuje se i psychologii ústředních postav. Naznačuje, že zranění duše mohou být stejně hluboká jako ta tělesná a že obé chce čas a porozumění. Cass byla slepá k možné nevěře svého prvního partnera, proto jí pravda tolik ublížila, Bry se zase nechal hloupě vyprovokovat a udělal chybu, která poznamenala celý jeho život. Snad právě jejich příklad pomůže čtenářům, aby i přes onu mladickou nutnost experimentovat zachovali v mezních situacích chladný rozum.

Léto, kdy jsme se potkali je příjemné čtení pro všechny teenagery, kteří mají chuť snít i se dobře bavit s oddechovou knihou.

Související knihy

Constantine, Robin

Fragment, 2016