Na základě trilogie Metro vznikly počítačové hry. Sám jsi jejich hráč, takže to pro Tebe muselo být skoro splnění snu. Představoval sis při psaní knih, že by se z nich někdy mohly vyklubat hry?

(Archiv Euromedia Group)

Už nejsem hráč. To bylo tak před dvaceti lety. Každopádně mě to nikdy nenapadlo. Když byla kniha dopsána, říkal jsem si, že by to bylo snové, kdyby se knihy ujmul tým. Jsem s výsledkem velice spokojený, podílel jsem se na dialozích a ujistil jsem se, že to není jen uhozená střílečka. Přineslo mi to mnoho nových čtenářů.

Pozoroval jsi na zpětné vazbě, že hráči oceňují i tu hlubší stránku hry a nepovažují ji pouze za klasickou střílečku?

Lidé byli překvapení hloubkou a emotivním nábojem příběhu. Měnili jsme postavy, které všichni nesnášeli, v lidské bytosti s emocemi a strastmi. Prožívají ztrátu milovaných. Je zajímavé pozorovat, jak hráči začínají věřit, že tyto postavy nabývají reálných rozměrů.

Samozřejmě ale i v knihách je zapotřebí toho dobrodružného aspektu, který čtenáře udržuje v napětí. Myslím si, že v té době neexistovala hra, která by zašla tak hluboko do lidského nitra a vztahů, která by analyzovala společenské poměry. Teď se to začíná rozvíjet, často jsou ke hrám zváni oscaroví scénaristé.

Na postupné rozvíjení této trilogie jsi ale nebyl sám. Celý postapokalyptický projekt je kolekcí krátkých příběhů a novel, na kterých se podíleli čtenáři z celého světa.

(Archiv Euromedia Group)

Celkově tento projekt čítá sedmdesát knih. Všechny se odehrávají ve stejném prostředí jako moje knihy. Pocházejí z Itálie, Španělska, Polska a dalších států. Prvních dvacet knih jsem editoval sám, pak jsem zjistil, že se místo spisovatele stávám editorem. Práci jsem tak přenechal vydavatelům. Mám pouhé dvě stránky pravidel, kterými se autoři musí řídit. Nesmí vybočit z dané epochy, nesmí vysvětlit, co se stalo. Nechci tam elfy ani trpaslíky.

Více než polovina knih byla napsána úplnými začátečníky a tak tento projekt funguje také na bázi crowdsourcingu, kdy čtenáři přestávají být pouhými čtenáři, ale stávají se součásti světa, u kterého trávili hodiny. Je to poměrně unikátní mezinárodní experiment, když se nad tím člověk zamyslí. Pro každého znamená soudný den zcela jiný obraz. Italský katolík například popisuje svět, který je Bohem zapomenut.

Metro 2035 je závěrečným dílem trilogie. Plánuješ se přesunout do jiného světa?

(Archiv Euromedia Group)

První díl trilogie byl ohlédnutím za Ruskem roku 1900 a troskami říše. Zobrazuje pluralitu a nejistotu, kterou společnost zažívala a neustále zažívá. Druhý díl byl odbočkou. Závěrečný díl vše svazuje dohromady. Vrací se do ruské společnosti v současnosti. Stejný hrdina, stejná společnost, ale první a třetí knihu dělí autorsky deset let. Zrcadlí se v něm nevědomost toho, kdo jsme a proti komu bojujeme, strach z neznámého, touha po nezodpovědnosti. Bojíme se války, ale nejsme schopni žít ve smíru. Vše zmíněné tvoří současnou světovou politickou scénu. Cítil jsem, že první dvě knihy se velice liší, a potřeboval jsem je něčím provázat. Chtěl jsem se do příběhu vrátit a některé věci dovysvětlit. Byl jsem tenkrát dost mladý a naivní. A samozřejmě mi ten postapokalyptický svět také chyběl.

Co se budoucnosti týče, teď právě mám pocit, že jsem řekl vše, co jsem chtěl říci. Tato metafora je už vyčerpaná. Dvacet let v metru by už bylo neúnosných, je třeba vrátit se na povrch.

Související knihy

Glukhovsky, Dmitry

Knižní klub, 2016