Emil Zátopek je jméno, které dodnes okamžitě vyvolává různé asociace. Někteří jej obdivují za jeho výkony korunované olympijskými medailemi, druzí zase příliš nedůvěřují jeho charakteru – viz souhlas s odsouzením Milady Horákové, podání a následné odstoupení od žaloby na poslance Viléma Nového (kvůli křivému obvinění osobností za navádění k upálení Jana Palacha). Netradiční biografie nazvaná prostě Zátopek, která nyní vyšla ve spolupráci nakladatelství Argo a Paseka za podpory Českého olympijského výboru, se však více věnuje sportovní kariéře tohoto slovutného běžce dlouhých tratí a současně se snaží i nastínit nějaké jeho postoje, které dost možná čtenáři otevřou oči a ukáží, že v dané době nebylo nic černobílé.

Na libreto Jana Nováka (*1953), což je mimo jiné držitel ocenění Kniha roku 2005 za Zatím dobrý, vytvořil životopisný komiks hudebník a výtvarník Jaromír 99 (*1963) – autor komiksu i filmu Alois Nebel. Společně prostřednictvím obrázků s bublinami textu zpřístupnili nezapomenutelné okamžiky i těm, kteří se narodili po smrti fenomenálního závodníka. Vypráví Zátopkův život určitými datovanými „výseky“. Začínají v roce 1922 zmínkou o narození, zaznamenávají příhody raného dětství (1929), nástup do učení ve Zlíně (1937), počátky závodění za války, poválečný nástup do armády, netradiční tréninky i seznámení s Danou. A pochopitelně i chvíle největších Emilových úspěchů – tedy závody, při nichž získal ony olympijské medaile.

Jaromír 99, vlastním jménem Jaromír Švejdlík, má svůj nezaměnitelný výtvarný rukopis, který vás nenechá na pochybách, kdo že je tvůrcem. Postavy, jejichž výraz vyjadřuje jen několika čarami, výrazná hra světel a stínů, kterými dává svým obrázkům nejen plasticitu, ale i pohyb. Nemnoho použitých barev, tentokrát převládá kromě černé a bílé (znalci nechť mi odpustí mé laické názvy) také růžová a modrozelená. Obě barvy velmi světlé a současně velmi netradičně využívané pro velké plochy. Přesto každý snadno rozezná, co která kresba zachycuje.

Textu je v celé knize poskrovnu, hlavní slovo mají obrázky. Úplně chybí jakékoliv zdlouhavé úvodní či vložené průvodní slovo, autoři si zcela vystačí s tím málem, co skryli do bublin.

Musím říct, že jsem se na toto zpracování života slavného běžce velice těšila. A teď z něj mám trošku rozporuplné pocity. To, co Jan Novák a Jaromír 99 zachytili, jsem totiž z větší části znala. Jde o příhody, které velmi často zaznívají jak ze starých záznamů přímo z úst Emila Zátopka, či ze současných vzpomínek jeho ženy Dany, také olympijské medailistky. Takže nových informací je pro mne v knize velmi poskrovnu. Vyprávění totiž končí Emilovým vítězstvím na maratónské trati v Helsinkách v roce 1952. Moc mne proto mrzí, že autoři nezašli ve své biografii dál, nejlépe až k datu jeho úmrtí v roce 2000. Ale dost možná, že to už by bylo smutné vyprávění…

Pokud nebudete od knihy Zátopek očekávat víc, než co nabízí, tedy zdokumentování určitého výseku osudů slavného sportovce, pak ale určitě zklamáni nebudete. Jeho příběh budete moci navíc kdykoli převyprávět svým dětem a vnoučatům, kterým jméno Emil Zátopek asi již nic neříká. A to je třeba – nezapomínat na ty, kteří pro propagaci naší vlasti udělali více než snadno zapomenutelní a nahraditelní politici…

Související knihy

99, Jaromír – Novák, Jan

Argo, 2016