Český novinář Karel Hvížďala nedávno vydal knihu rozhovorů nazvanou Evropa, Rusko, teroristé a běženci mapující politické i společenské dění minulého roku. Vyzpovídal významné české osobnosti a myslitele žijící nejen u nás ale i po celé Evropě a z jejich rozhovorů vytvořil koláž, která dohromady skládá obraz dění loňského roku. Zůstává otázka, proč zrovna loňského roku? Opravdu byl tak převratný nebo se jednalo pouze o další rok, jenž přinesl několik nových katastrof, ale ve výsledku nic nezměnil? Jedna odpověď se nabízí sama, když Karel Hvížďala v úvodu nové knihy vyjmenovává všechny katastrofické události loňského roku:

Rozhovory mapují eskalující krize roku 2015, který rámují dva masakry v Paříži: 7. ledna byla vyvražděna část redakce Charlie Hebdo a v jeho okolí zhynulo celkem 12 lidí, v noci z 13. na 14. listopadu bylo při sériových útocích zabito 130 lidí. Evropská unie horko těžko zabránila finančnímu kolapsu Řecka a jeho odchodu z eurozóny, Británie začala vyhrožovat vystoupením z EU, pokud nedojde k reformám, po Maďarsku i Polsko ochromilo ústavní soud, zestátnilo veřejnoprávní média a všechny státy střední Evropy se odmítly adekvátně podílet na příjmu uprchlíků. V zahraničí musela EU spolu s NATO zasahovat v Íráků a Sýrii, stále se angažuje v Afghánistánu, Kosovu a operuje ve Středomoří. Pokoušela se vyjednat příměří na Ukrajině po anexi Krymu z roku 2014, obsazení a rozvrácení části Donbasu, odkud byl sestřelen ruskou raketou dopravní boeing malajsijské společnosti s 298 cestujícími. Na Rusko, které bylo oslabeno pádem ceny ropy, byly kvůli porušení celistvosti Ukrajiny uvaleny sankce. V Egyptě u letoviska Šarm aš-Šajch se zřítilo po útoku ruské letadlo s 224 lidmi na palubě, což byl důvod, proč se zapojilo do bombardování Sýrie, kde však podporuje hlavně Asádovu vládu. Ke všem zmiňovaným teroristickým útokům, kromě sestřeleného boeingu z Doněcka, se přihlásil tzv. Islámský stát či Al-Káida. Během roku 2015 přišlo do Evropy z rozvrácených území něco přes milion a půl běženců z Blízkého a Středního Východu a Maghrebu, jen Německo jich hlásilo na Silvestra 1,1 milionu. Příchod takového množství lidí má za následek proměnu biologického rasismu v kulturní rasismus a ohrožení demokracie vzrůstající podporou populistických a nacionálních stran, které volají po autoritativních vládách. K eskalaci napětí v roce 2015 přispělo i sestřelení ruského bombardéru Su-24 dne 24. listopadu, s kterým – po několikerém upozornění ze strany Turecka – Rusové opětovně narušili jejich hranici. V prosinci to byly zase varovné výstřely ruské lodi na turecké rybáře. Zdá se, že tento a další léta by mohla být pro naši existenci velmi důležitá, protože jak říká Jacques Rupnik, k vítězství je zapotřebí mít schopnost a vůli, ale oboje Evropě jako celku chybí a spoléhat na to, že všechny problémy za nás vyřeší Spojené státy, už nelze.

Zleva: Petr Fischer, Jiří Lábus, Karel Hvížďala, Petr Pithard, Miroslav Petříček, Vladimír Merta

Miroslav Petříček a Tomáš Glanc

Takový ochromující výčet děsivých událostí jako by opravdu nasvědčoval tomu, že rok 2015 byl něčím výjimečný. Lze ale posuzovat převratnost nějakého časového úseku jen podle počtu katastrof, které přinesl? Přinesou opravdu důsledky roku 2015 změnu do našich každodenních životů? Právě o tom a o mnohém dalším se diskutovalo 18. dubna 2016 v pražské Knihovně Václava Havla, kde byla nová kniha rozhovorů Karla Hvížďaly Evropa, Rusko, teroristé a běženci slavnostně pokřtěna. Kromě přednesení pochmurných slov z úvodu knihy, která jste měli příležitost si přečíst před malou chvílí a kterýmžto propůjčil svůj krásný, až nevhodně medově pohádkový hlas pan Jiří Lábus, a několika písniček, jež spolu se svou kytarou přivedl k životu pan Vladimír Merta, tvořila hlavní náplň večera diskuse. Té se, kromě moderátora, novináře Petra Fischera, zúčastnilo hned několik osobností, které Karel Hvížďala ve své knize vyzpovídal. V prvé řadě to byli pan profesor Miroslav Petříček, významný český filosof a žák Jana Patočky, Tomáš Glanc, český rusista momentálně působící na universitě v Curychu, Michael Romancov, český politolog zaměřující se na geopolitiku a Rusko, Luboš Dobrovský, český novinář, disident a bývalý ministr obrany, a samozřejmě i pan docent Petr Pithart, významný český politik a bývalý předseda vlády, který ke knize napsal doslov.

Otázka zlomovosti roku 2015 tvořila páteřní téma celého večera. Po září roku 2001 jsme slyšeli, jak se naše každodenní životy změní, jak svět zahajuje globální válku s terorismem. Podobná slova zazněla i loni po atentátech na redakci časopisu Charlie Hebdo. Změnilo se však pro nás něco?

Vladimír Merta se svou kytarou

Český národ se bojí uprchlické krize. Bojíme se, že přijde takové množství uprchlíků, které by mohlo ovlivnit náš způsob života. Reálně ale i kdyby k nám přicházelo desetkrát tolik uprchlíků, bylo by to pro naši zem bez problémů zvládnutelné množství a v celkovém obyvatelstvu zanedbatelné množství.

Loni na jaře jsme se báli krize na Ukrajině. Tamní válka s neoznačenými ruskými silami se zdála ohrožovat i náš svět, Ukrajina několik týdnů tvořila hlavní téma všech novinových článků. A nyní? Válka pořád pokračuje, ale my už o ní skoro neslyšíme.

Jsou tedy události, které nám média předkládají jako převratné a pro život každého z nás naprosto určující, opravdu tak významné? Šance, že zemřete při autonehodě jsou řádově vyšší, než že vás zabije terorista, neměli bychom se tedy spíše zajímat o zvyšování bezpečnosti na silnicích či o rozvoj zdravotnictví než o co nejúčinnější, v některých případech však až paranoidní, protiteroristická opatření?

Třeba právě na to nám odpoví kniha Evropa, Rusko, teroristé a běženci, která je dle závěrečných slov Petra Pitharta, jenž se stal kmotrem knihy, snad nejzdařilejší ze všech knih Karla Hvížďaly.

Související knihy

Hvížďala, Karel

Mladá fronta, 2016