Na malém, mu důvěrně známém, nádraží vystoupil z vlaku.
S rozzářenýma očima, šťastný jako děcko. Výlet se vydařil. Dojel tam i zpátky.
Bez úhon. To nedokáže každý.
Ale on to umí. Už jel přece tolikrát!
Výpravčí na peronu zapískal a nad podivínem s papírovou korunou na hlavě jen mávnul rukou: Aha, Jaroušek byl zase na cestě!
Drobný král se zastavil až na železničním mostě.
Opatrně si z hlavy sundal papírovou parádu, pak se srdečně rozesmál a zamával korunou směrem k železničáři.
Ten se ohlédnul, jestli se někdo náhodou nedívá. Malé nádraží ale zívalo nudou.
„Jediné dobrodružství jsou tady snad ty Jarušovy cesty,“ usoudil výpravčí a vysekl směrem k vladykovi hlubokou poklonu.
Král se naposledy zasmál, nasadil si na hlavu svoji korunu a vykročil.
Hned za mostem sešel na polní cestu.
Pásové stopy traktoru a zbytky uschlých klasů ho dovedly domů.
Na zámecké pěšince ho objevil Emil.
Slezl ze svého zahradního posedu a rozkřičel se na plné kolo: „Jeho výsost se nám vrátila! Kikiriki! Pan král je zpátky, hahahaha!“
Zámecké dveře zavrzaly a mezi vraty se objevila nazlobená tvář pečovatelky:
„Jaroušku, Jaroušku, celý den jsme tě hledali! To jsem si mohla myslet, že jsi byl zase na cestách!“
Drobný muž přešlapoval rozpačitě z nohy na nohu, v jeho očích ale stále hořely plamínky radosti.
Sestra pro sebe broukla: „Nevím, jak ten chlapíček vždycky dokáže zmizet, ale ty cesty mu prospívají.“
Smířlivě se navrátilce optala: „Nemáš hlad?“
Malý král zavrtěl hlavou a za hlasitého praskání starých dřevěných schodů  stoupal do prvního poschodí.
Velká ložnice už byla plná nocležníků.
Na zámku se chodilo brzo spát a taky se muselo brzo stávat.
Jaroušek zalehl do své koje, jedné ze třiceti, a pevně zavřel oči.
Chrápání, vzdychání, nářek.
Ale zítra přijde nový den. Den plný květin.
Jaroušek zatlačil hlavu do polštáře tak pevně, až se s ním všechno zatočilo.
Všude kolem voněly nádherné květy a klaněly se svému králi.
Probudil se až zvukem tažených těžkých závěsů.
Po snídani se začalo s prací. V kuchyni, na zahradě, či v malé dílně.
Zahrada byla plná ovocných stromů, zeleniny a pobíhajících slepic. V kuchyni se vařilo a zavařovalo. V dílně se šily plstěné pantofle.
Jen na Jarouškově stole bylo rozprostřeno bílé plátno.
Květ za květem se látka měnila v kvetoucí louku.
Lístek po lístku, stéblo za stéblem přemisťoval Jaroušek pomocí jehly a bavlnky živé obrazy z městského parku na plátěný ubrus.
Každý kousek byl unikát, zrovna jako jeho tvůrce.
Lidé žasli nad jeho prací a nechápali , kde se v něm bere ta představivost. Vždyť je mentálně zaostalý!
Jarouškovi bylo jedno, co si o něm kdo myslí. Měl své tajemství.
Před mnoha lety ho na zámek přivedly sestry Dominikánky.
Jedna z nich, sestra Isabela, objevila jeho talent pro vyšívání.
Navštívili tenkrát vlakem společně park nedalekého města a hned druhý den vyrostla na pantofli malá růže.
Místo plsti dostal Jaroušek plátno a šedou vlnu nahradily pestré bavlnky.
Každým rokem vykvétaly pod jeho rukama nové ubrusy, jejichž krása se nedala logicky vysvětlit.
Zámek byl opraven a přestaven.
Postižení chlapci vyrostli v muže. Jeden z nich byl květinovým králem.
Jsem ráda, že jsem ho poznala.

Od té doby už uběhlo mnoho vody. Vystudovala jsem speciální pedagogiku a přestěhovala se. Pracuji v chráněné dílně. Je to moderní budova s vrátnicí. Můj příchod a odchod zaznamenávají elektrické hodiny.
Stýská se mi po rozvrzaných zámeckých vratech, a když si povzdechnu, cítím v nose vůni Jarouškových květů!

Zuzana Zimmermannová

Zuzana Zimmermannová se narodila v Brně roku 1965. Na Karlově Univerzitě vystudovala dálkově speciální pedagogiku a přitom sbírala zkušenosti v práci s postiženými dětmi a dospělými. Roku 1991 založila česko-německou rodinu. Od té doby žije v Norimberku a pracuje jako vychovatelka ve chráněné dílně. Čas od času má hlavu plnou kvítí a pouští se do psaní. V Německu vyšly její pohádky Andy a lázeňské povídky z Norderney. V češtině vydala pohádku Babička teď bydlí v nebi a její poezie byla několikrát zveřejněna v antologii Posvícení a v Divokém vínu. V nakladatelství Brána jí v březnu vyšla kniha Objížďka, soubor humorných erotických povídek.

Související knihy

Zimmermannová, Zuzana

Brána, 2016