Knihu Péče o novorozence a kojence vydalo v edici Pro rodiče nakladatelství Grada.

 

Den porodu

Poté, co novorozené děťátko spatří světlo světa, je vhodné jej podržet necelou jednu minutu pod úrovní placenty, aby dostalo z placenty co největší množství krve – jde o tzv. pozdní podvaz pupečníku. Posléze je porodníkem nebo tatínkem přerušena pupeční šňůra. Následně je děťátko uloženo nahé „kůží na kůži“ na břicho maminky. Život začíná.

Těsný kontakt dítěte, tzv. bonding, působí na matku i dítě blahodárně. Pomáhá zapomenout na bolesti spojené s porodem.

Pro novorozence je matčino tělo přirozeným zdrojem tepla, nicméně suché pleny na přikrytí jsou vhodné. Po primárním kontaktu s matkou je novorozenec ošetřen sestrou. Základem jsou nové suché pleny či deka, dále ošetření pupečního pahýlu svorkou nebo krátkým podvazem gumičkou, konec pupečního pahýlu je sterilně překryt. Sestra novorozence důkladně označí a nechá v matčině náručí. Je- li matka unavená, uloží se dítě do výhřevného lůžka v její blízkosti nebo poblíž obou rodičů.

V následujících dvou hodinách se sestra s maminkou věnují prvnímu přiložení k prsu. Nic se ale nemá uspěchat. Pokud nemá miminko ještě dobře očištěné plíce a tzv. frká nebo trochu namáhavěji dýchá, nebývá přiložení úspěšné. Vyčkání na spontánní sání ručiček vede většinou k úspěšnému prvnímu přiložení. U zdravých miminek se to podaří během první hodiny života.

Vážení, měření a všechny další procedury, včetně ošetření očí a prvního lékařské vyšetření, je možné odložit a provést později. Ošetření očí dezinfekčními kapičkami se provádí z důvodů ochrany před bakteriální nákazou z rodidel matky.

Někdy již při ošetření na porodním sále odchází stolička, nazývaná smolka. Je to vazká, zelenočerná hmota obsahující zbytky buněk ze spolykané plodové vody a také sekrety, které se nahromadily v průběhu těhotenství ve střevě dítěte. Smolka by poprvé měla odejít nejpozději do 48 hodin. Některé děti se již na porodním sále i vyčurají. První moč by měla odejít do 24 hodin po porodu.

Obvykle po uplynutí prvních dvou hodin se matka i dítě převezou na oddělení šestinedělí. Miminko většinou na chvíli převezme dětská sestřička novorozeneckého oddělení. Tady přichází na řadu odstranění nečistot, které ulpěly na kůži dítěte během porodu, vykoupání a změření teploty v zadečku. Po opětovném zahřátí je miminko vráceno mamince přímo na pokoj do systému rooming in a pokračuje se v pravidelném přikládání k prsu dle libosti dítěte.

Nejpozději do šesti hodin po porodu se z důvodů prevence krvácivé nemoci podává novorozenci vitamin K v podobě injekce do stehýnka nebo kapek do pusinky.

Ne vždy však probíhá kolem porodu všechno hladce. Přizpůsobení se životu mimo matčinu dělohu je složitý děj a pro děťátko je velmi náročný, zvláště pak je-li nezralé nebo má-li nízkou porodní hmotnost. Nemějte, maminko, strach a dejte mu víc času. Určitě to zvládne!

První den

Hned od porodu učí zdravotní sestra matku správně přikládat novorozence k prsu. Není to role jednoduchá – ani pro matku, ani pro sestru. Je dobré zúčastnit se v průběhu těhotenství kurzů předporodní přípravy, kde školené sestry předají budoucím maminkám s předstihem mnoho cenných rad a zkušeností.

Poprvé by mělo být zdravé dítě přiloženo k matčinu prsu do dvou hodin po porodu. V této době je totiž novorozenec na sání z prsu nejlépe připraven a jeho chování tomu i nasvědčuje – strká si do úst pěstičku, cucá si jazyk nebo košilku a vůbec všechno, co se k němu přiblíží a dotkne se jeho rtů nebo tvářičky. Dotykem obličeje a okolí úst se vyvolá hle­dací reflex – novorozenec otevře ústa a vystrčí jazyk. Hlavičkou točí ze strany na stranu a hledá prs. Bezprostředně po porodu to může být i v poloze na břiše. Najde po čichu – podle známé vůně plodové vody – bradavku matky, i kdyby se k ní musel doplazit. Nějakou dobu to trvá, ale nakonec se mu to podaří, zvláště když mu maminka se sestrou trochu pomůžou. Obejme jazykem stočeným do žlábku bradavku a prsní dvorec a stiskne je dásněmi. Dotykem citlivého sacího bodu, který má hlouběji v pusince, se vyvolá druhý reflex – reflex sací. Jazykem si vytlačí kapky mleziva do úst a polkne je – a to je třetí, polykací reflex. To vše dokáže zdravý novorozenec, aniž se něco učí.

Už několik týdnů před porodem je v prsu matky mlezivo (kolostrum). Je nažloutlé barvy a husté jako vaječný bílek. Nemusí ho být mnoho, ale stojí za to. Obsahuje totiž obranné látky a soli, které v tu chvíli dítě nejvíce potřebuje – připravuje se tím na vstup do světa plného nástrah v podobě bakterií a virů. Zásoby energie a vody má novorozenec ve svém těle připraveny na dva až tři dny. Většinou přesně tolik, kolik jich využije do doby, než se tvorba mléka zvýší. Dokrmování umělou výživou bývá zbytečné. Do celého procesu může zasahovat nepříznivě. Je lepší přírodě pouze pomáhat, ne ji přemáhat. Nejlepší je vyhovět potřebám dítěte, pozorovat je a řídit se jeho touhami. Novorozenec přece potřebuje hlavně tři věci: teplo, mateřské mléko a pečlivého citlivého pozorovatele. Jemnými signály vás na to dokáže upozornit. Abyste nepropásly ty chvíle, kdy netouží po nikom jiném – jen po vás, musíte s ním být pokud možno ve dne i v noci. Děťátko, které je trvale se svou matkou, je spokojenější, maminka se rychleji stává zkušenější a je to znát na jejích dovednostech, na tom, jak umí o dítě pečovat.

Když probíhá všechno správně, objeví se v prsech matky větší množství mléka možná už koncem druhého dne po porodu a zcela jistě pak třetí poporodní den. Čím častěji si matka dítě přikládá k prsům a čím čileji a aktivněji si dítě u prsu počíná, tím rychleji se mléko vytvoří. Jen malému počtu matek se mléko tvoří o den či dva později. Důležité ale je, aby vzájemná poloha matky a dítěte, způsob uchopení prsu a poloha bradavky v ústech dítěte byly správné a umožnily dítěti od prvního přiložení vypít většinu toho, co se v prsu vytvořilo. Bolest bradavky při přisátí dítěte téměř jistě znamená, že přiložení k prsu není správné a je třeba je opravit. Pokračování v kojení špatnou „technikou“ často znamená poškození bradavek. Bolest a strach při kojení pak vedou k omezování doby dítěte u prsu a k jeho nespokojenosti. Mléko zůstává v prsu nevypito a jeho další tvorba se snižuje. Mechanismus, který řídí tvorbu mléka tak, aby jeho množství a kvalita odpovídaly potřebám dítěte, je narušen a dříve nebo později vyústí v bludný kruh, končící skutečným nedostatkem mléka, nespokojeností a neklidem rodičů, neprospíváním dítěte, ukončením kojení a jeho nahrazením umělou výživou. A přece stačilo tak málo – naučit se správně kojit již od prvního přiložení dítěte k prsu.

---

Knihy s logem Grada vycházejí v České republice již od roku 1991. V její produkci jsou tituly s právní tématikou, knihy ekonomické, tituly z oblasti financí a účetnictví, manažerské tituly, psychologické, zdravotnické, knihy s počítačovou tematikou, o architektuře a stavebnictví, knihy technické z nejrůznějších oborů a profesí. Tuto pestrou škálu doplňuje i naučně odborná literatura, která nabízí řadu publikací s velkým záběrem pro denní praktický život.

Související knihy

Péče o novorozence a kojence
Maminčin domácí lékař, 4., přepracované vydání

Dokoupilová, Milena - Gregora, Martin

Grada, 2016