Kniha Jména čísel, přibližující své zaměření podtitulem Jak se podařilo identifikovat 86 obětí jednoho nacistického zločinu, je dílem německého novináře a historika jménem Hans-Joachim Lang. Hans-Joachim Lang vystudoval v Tübingenu germanistiku, kulturologii a politologii. Od roku 1982 pracuje jako redaktor listu Schwäbisches Blatt, v roce 1989 získal cenu Wächterpreis der deutschen Tagespresse. Za svou knihu Die Namen der Numern (Jména čísel) dostal roku 2004 cenu Fondation Auschwitz v Bruselu a v roce 2008 mu lékařská fakulta univerzity v Tübingenu udělila Medaili Leonharta Fuchse. Nakladatelství Ikar, které titul Jména čísel v roce 2016 vydalo, publikovalo i další Langovu knihu Ženy z bloku 10: Lékařské pokusy v Osvětimi, jež se věnuje medicínským experimentům nacistických osvětimských doktorů na zhruba osmi stech židovských ženách.

Příběh, jímž se Hans-Joachim Lang ve své knize zabývá, začíná zavražděním dvaceti devíti žen a padesáti sedmi mužů (šlo většinou o osoby židovského původu nebo přímo o Židy) příslušníky SS v srpnu roku 1943 v plynové komoře koncentračního tábora Natzweiler-Struthof. Rozkaz k tomuto činu vyšel od vědecké instituce SS Ahnenerbe (Dědictví předků), jež chtěla vytvořit na Říšské univerzitě ve Štrasburku antropologickou sbírku koster zavražděných. Tu měla v plánu vystavovat z propagandistických důvodů veřejnosti.

Osoby, jež měly tomuto těžko pochopitelnému účelu sloužit, byly pečlivě vybírány antropology Hansem Fleischhackerem a Brunem Begerem dle jistých kritérií, majících v souladu s nacistickou rasistickou ideologií prokázat znaky údajné židovské rasy. Jelikož zainteresované osoby dospěly k názoru, že výstavu nelze realizovat hned po vraždách, těla obětí byla zakonzervována a uložena ve sklepě Anatomického ústavu štrasburské univerzity. Díky překotnému vývoji událostí na konci války se nacistům nepodařilo zahladit stopy po tomto zločinu, což později umožnilo identifikaci obětí.

Jména osmdesáti šesti osob zůstávala dlouhou dobu velkou neznámou, dokud se sám Hans-Joachim Lang nepustil roku 1998 do pátrání v archivech. Díky tajným záznamům Henryho Henrypierra, zřízence Anatomického ústavu, který pojal podezření o nepřirozenosti úmrtí obětí (všechny měly na levých pažích vytetována čísla, jež si Henrypierre opsal), mohlo začít nelehké pátrání po identitě obětí. Až konkrétní jména dala zavražděným osobnost a minulost. Bylo dokonce možné vypátrat jejich rodiny a získat od nich informace o tom, jak oběti žily (na konec knihy autor zařadil stručný „medailonek“ každé z nich).

Publikací, jejichž spojujícím tématem je holocaust, bylo (a bude) vydáno nespočet, je tedy velmi obtížné najít téma, jež by bylo přínosné, originální a současně i čtenářsky atraktivní. Historikovi Langovi se to však nepochybně podařilo. Jeho kniha Jména čísel detailně seznamuje čtenáře s méně známým případem z takřka nekonečného seznamu nacistických zločinů, a to vraždami, jež měly posloužit účelům pochybné vědy. Čtenářům jsou poskytnuty důkazy o pokusu prokázat na anatomii pečlivě vybraných osob zvrácenou a logiku postrádající myšlenku, že nějaká skupina osob by mohla být podřízena jiné pouze na základě svého genetického původu.

Kniha je psána velmi poutavým způsobem, podtrhujícím zajímavost samotného tématu. Autor se pustil do podrobného výzkumu pramenů a literatury, o čemž svědčí jejich seznam uvedený v závěru titulu. Svou snahou dát osobnost, minulost a rodinu anonymním ostatkům má Hans-Joachim Lang nejen potenciál podnítit další podobné výzkumy, ale rovněž vzbuzuje zájem o tuto temnou kapitolu minulosti v myslích širokého okruhu čtenářů, počátkem jejichž zájmu může být právě zaujetí poutavým námětem jeho knihy.

Související knihy

Lang, Hans Joachim

Ikar, 2016