Román švédského autora Jense Lapiduse (*1974) s názvem Pouze pro VIP není úplně klasickou detektivkou. Vydalo jej nakladatelství Kniha Zlín na konci loňského roku v sérii svých severských kriminálek, v nichž hraje prim norský Jo Nesbø. A stejně jako již zmíněný Nor, i Jens Lapidus jde při tvorbě svých románů svojí vlastní cestou. Jeho první trilogie Snabba cash (2006, Snadný prachy, Argo 2011), Aldrig fucka upp (2008) a Livet deluxe (2011) založila dokonce nový žánr Stockholm noir.

Kniha Pouze pro VIP opět těží z Lapidusovy právnické praxe, ale není tak „černá“ jako jeho předchozí dílo. Hlavními postavami příběhu jsou Emelie, právní koncipientka velké právnické firmy zabývající se obchodním právem, a čerstvě propuštěný trestanec Najdan, zvaný Teddy. Na Emeliina šéfa Magnuse Hassela se obrátil jeho bohatý přítel s delikátní záležitostí – někdo unesl jeho syna Philipa Schaleho. Nechtějí žádat o pomoc policii, protože by hrozil únik informací do médií s možnými fatálními následky. Zdá se, že stopy vedou do nechvalně známé uprchlické čtvrti, kde se právě Teddy dobře vyzná. Ale to není jediný důvod, proč jej Magnus u vyšetřování chce mít…

Nesourodá dvojice – mladá ambiciózní právní koncipientka a propuštěný kriminálník má před sebou těžký úkol. Jak bez policejní techniky najít uneseného muže? Pravda, zdatně jim pomáhá pracovník bezpečnostní agentury Jan, který dříve u policie pracoval, ale většinu práce musí odvést oni dva: dívka bez jakýchkoliv zkušeností se zločinem a muž postrádající schopnost zacházet s kýmkoliv v rukavičkách. A možná právě tato kombinace jim dává šanci, aby uspěli.

A také skýtá možnosti k vytvoření zajímavých ústředních postav, které, jak čtenář tuší, nechá autor působit i v dalších knihách. Napětí plynoucí z jejich rozdílnosti Jens Lapidus skvěle využil a dle mého s nimi rozhodně není hotový.

Moc se mi líbilo odkrývání všech vrstev zločinu v jinak vcelku banálním příběhu. Temná minulost všech zúčastněných vyplouvá na povrch a dává úplně jiný rozměr základní zápletce. Dějem líčeným z několika úhlů (Emelie, Teddy, Philip, Philipův otec) navíc prostupuje i kurzívou vyprávěný osm let starý příběh s nadpisem Pevný disk. Ovšem jak souvisí s hlavním dějem čtenář zjistí až v samotném závěru.

Jens Lapidus se zabývá nejen zločiny (nucená prostituce, pedofilie, únosy, vraždy, násilí všeho druhu), ale odkrývá i kořeny patologického jednání. Vynáší na světlo, co tají leckdy na první pohled obyčejné soužití v rodinách. Bohatá fasáda může ukrývat větší zlo, než si umíme představit.

Psychologie jednotlivých postav, překvapivé zvraty i vyvrcholení příběhu dělají z knihy Pouze pro VIP velice čtivou záležitost. Čtenář je vtahován do děje a stravován jím, přestože není v líčených reáliích doma a jména stockholmských čtvrtí jsou pro něj prostě jen jazykolamnou hádankou. Prostředí totiž není tím hlavním. Je jen kulisou, v níž se odehrává napínavý příběh, který by se zrovna tak mohl odbývat kdekoli jinde.

Jens Lapidus se svým přístupem ke stavbě románu i svým výběrem hlavních postav rozhodně vyčleňuje z davu severských autorů a zasluhuje si naši pozornost, proto budu netrpělivě vyhlížet jeho další knihu.

Detektivka Pouze pro VIP rozhodně není tím, čím napovídá její název, tedy knihou pro určitou sortu čtenářů, ale potěší všechny milovníky chytrých příběhů.

Související knihy

Lapidus, Jens

Kniha Zlín, 2015