Peter May a David Lagercrantz toho mají více společného, než se na první pohled jeví. Oba se prokázali býti zdatnými autory napínavých příběhů s kriminální zápletkou, v dílech obou nalezneme dynamické duo a jejich romány nyní vycházejí i v brožovaném vydání.
Nakladatelství Host vydává především kvalitní českou a překladovou prózu, poezii, literární teorii i literaturu naučnou. Odborné publikace se zaměřují především na historii, sociologii, jazykovědu, osobnosti filmu i další obory. V posledních letech se velmi výrazně rozšířila řada překladové beletrie, severských kriminálních románů a thrillerů. Bylo to totiž právě nakladatelství Host, které přineslo českým čtenářům kriminální romány Stiega Larssona, Larse Keplera, Jussiho Adlera-Olsena či Henninga Mankella, jež se okamžitě staly bestsellery.
Agatha Christie napsala třicet tři detektivních příběhů, Arthur Conan Doyle celkem šedesát povídek. Příznivcům kvalitní literatury to však nestačí. Jejich literární modlitby jsou často vyslyšeny a knihy se i přes úmrtí autorů dočkají pokračování. Stejně je tomu i v případě Stiega Larssona, kterému se podařilo prodat na osmdesát milionů kopií románu s netradiční hrdinkou. Ačkoliv Larsson zamýšlel v příběhu Lisbeth pokračovat, život mu připravil jiný plán. Rozpálenou pochodeň tak převzal David Lagercrantz a přes četné kritiky, obavy, pochyby a neopodstatněné zatracování odvedl úctyhodnou práci. V Dívce v pavoučí síti se nám dostává lahodně komplikované zápletky, jež je rozmotána kým jiným, než Mikaelem a Lisbeth, miláčky čtenářů. Po stopách se s nimi nyní můžete vydat ve druhém brožovaném vydání, které vychází v nakladatelství Host.
Časopis Milénium má nové majitele a proslýchá se, že Mikael Blomkvist je vyhořelý a uvažuje o změně zaměstnání.
Pozdě v noci Blomkvistovi zavolá profesor Frans Balder, přední odborník na výzkum umělé inteligence. Balder mu sdělí, že pro něj má důležité informace a že se setkal s výbornou mladou hackerkou, která se podobá někomu, koho Blomkvist velice dobře zná. Mikael Blomkvist doufá v exkluzivní reportáž, kterou on i Milénium tak zoufale potřebují. Ovšem Lisbeth Salanderová má jako obvykle své vlastní plány. Nadešel čas, aby se jejich cesty ještě jednou zkřížily.
Autor původní série Milénium Stieg Larsson bohužel zemřel nedlouho před vydáním Mužů, kteří nenávidí ženy a obrovského úspěchu svého díla se již nedočkal. První díl byl publikován ve Švédsku v roce 2005 a zanedlouho se stal celosvětovým fenoménem. Trilogie vyšla v padesáti zemích světa a prodalo se jí přes osmdesát milionů výtisků, z toho jen v České republice přes čtyři sta tisíc. Milénium se dočkalo i úspěšných filmových zpracování – amerického a švédského.
Mikael se usmál a vzpomínal na jejich poslední setkání v Kaffebaru na ulici Svatého Pavla, a proto mu chvilku trvalo, než si uvědomil, že se její vzkaz skládá ze dvou otázek. První představovala spíš takové přátelské rýpnutí, na němž bylo mnoho pravdy: jeho reportáže v poslední době skutečně nepřekypovaly pronikavým intelektem ani originalitou. Stejně jako u mnoha dalších kolegů se jeho psaní stalo rutinou, ve svých článcích používal otřepané výrazy a floskule. Jenže s tím toho v tuhle chvíli moc nenadělá. (str. 130)
Dívka v pavoučí síti
Autor: David Lagercrantz
Přeložil: Azita Haidarová
Počet stran: 477
Vazba: brožovaná
Formát: 125×195 mm
ISBN: 978-80-7491-583-3
Doporučená cena: 229 Kč
Nahlédněte do ukázky a posuďte sami, jak dobrou práci David Lagercrantz odvedl.
Nevynechejte ani naši recenziDívky v pavoučí síti.
David Lagercrantz
(* 1962) je švédský novinář a spisovatel, napsal několik úspěšných populárně-naučných knih i románů, z nichž se největšího ohlasu dočkal bestsellerový životopis Já jsem Zlatan Ibrahimović(2011). Této knihy, která podle recenzentů hloubkou svého vhledu do současné společnosti přesahuje žánr sportovní biografie, se ve Švédsku prodalo přes 700 tisíc výtisků, vyšla v patnácti zemích světa a dostala se do užší nominace na nejprestižnější švédskou knižní cenu Augustpriset.
V odlehčené, brožované verzi je k dostání také druhý díl z čínské série Petera Maye, jehož autorské schopnosti zaujímají více a více čtenářů po celém světě. Postavy knih rodáka z Glasgow nabývají tak živých charakteristik, že se po nich často čtenáři začne stýskat. Připočítejte k tomu napínavost a intenzitu děje a máte návod na úspěch. Výjimkou není ani román Čtvrtá oběť, jenž skrze nevyřešený vztah Margaret a Liho Jena nechává diváka v napětí a očekávaní dalšího dílu.
Margaret se opět ocitá v situaci, kdy musí zapojit své jedinečné schopnosti, tentokrát během vyšetřování série rituálních poprav v Pekingu. První tři oběti byly zdrogované, svázané, označené plakátem s přezdívkou a číslem, a profesionálně sťaté. Čtvrtá oběť byla popravena stejně, ale s tím rozdílem, že šlo o amerického diplomata čínského původu. Pro všechny je záhadou, proč se Jüan Tchao po několika desítkách let v Americe vrátil do Pekingu, proč se spokojil s nevýnosným úřednickým postem, proč si pronajal byt v ošuntělé části města – nebo proč zemřel stejně bizarním způsobem jako další tři Číňané.
Li s Margaret jsou pravdě na stopě, ale zároveň se tak nebezpečně přibližují i k vrahovi, který je připraven obětovat kohokoliv, aby svá tajemství uchránil.
Už s naprostou jistotou ví, že umře. Téměř cítí úlevu. Už žádné další dlouhé, osamělé noci a mučivé sny. Může konečně zapomenout na všechny temné pocity, které si nesl životem jako obří závaží na zádech a kvůli nimž se hrbil, potácel a prohýbal v kolenou. Přestože je smrt blízko, téměř na dosah ruky, strach úplně nezmizel. Jen ustoupil díky účinkům drogy a číhá za hranicí vědomí. (str. 9)
Čtvrtá oběť
Autor: Peter May
Přeložil: Filip Drlík
Počet stran: 408
Vazba: brožovaná
Formát: 125×195 mm
ISBN: 978-80-7491-647-2
Doporučená cena: 229 Kč
Pokud jste si nenašli na zmíněný thriller čas, můžete si zatím zalistovat alespoň v ukázce.
Tvorbou Petera Maye jsme se zabývali v recenzi knihy Výjimeční lidé.
Peter May
(*1951) se narodil v Glasgow, ale v současnosti žije ve Francii. Původně se živil jako novinář. Když ve dvaceti sedmi letech vydal první román The Reporter (1978), byl požádán, aby jej přepsal do podoby scénáře pro seriál BBC. Od té doby se věnuje televizní tvorbě. Je jedním z nejúspěšnějších a nejplodnějších televizních scenáristů. Má na kontě více než tisíc položek, včetně seriálů The Standard a Machair. Vedle toho také píše romány. Jeho tvorbu čeští čtenáři poznali v třídílné sérii ze Skotska – Skála, Muž z ostrova Lewis a Šachové figurky. V nakladatelství Host vyšla série jeho „čínských“ thrillerů (Pán ohně) a francouzská série s tajuplným názvem Akta Enzo.
Napsat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.