Se slavným fotografem se zájemci o podpis sešli v pražském Paláci knih Luxor v pátek 20. listopadu. Na prezentaci své zatím poslední knihy si Robert Vano přizval autorku koncepce tohoto titulu, paní Natalii A. Rollko a zástupce z nakladatelství Slovart, které tuto publikaci vydalo.

autorka koncepce knihy, Natalie A. Rollko

Zatímco autobiografie Někdy ráj mapovala spíše jeho soukromý život, kniha Fotka nemusí být ostrá, jež vznikla na základě rozhovorů, které za posledních pět let Vano udělal s někdejší šéfredaktorkou časopisu Československá fotografie Soňou Lechnerovou, je více zaměřená na jeho kariéru fotografa. Jak sám autor podotkl:

„Tahle knížka je spíše o fotce a málo o životě, oproti té předchozí, která byla naopak hodně o životě a málo o fotce.“

Robert Vano a Natalie A. Rollko

Vano dále uvedl, že v době, kdy začínal u legendárního fotografa Horsta P. Horsta mu jeho mistr řekl, že cílem fotografování je přenést na film a následně na papír přesně to, co vidíme. Člověk nevidí jen ostře, ale zaostřuje na různé osoby, předměty… Proto je přípustné, aby fotka nebyla ostrá.

„Zatímco každý fotí ostře, já si myslím, že v případě portrétů budou všechny dámy mezi třiceti a smrtí rády, když nebudou ostré. Všichni, co fotí ostré snímky, pak týden sedí u počítače a musí retušovat. To já nemusím.“

Robert Vano

Na otázku, co vedlo redakci časopisu převést rozhovory s Robertem Vanem do knižní podoby, odpověděla Natalie A. Rollko:

 „Robert je skvělý vypravěč. Je to člověk, který má ohromné zkušenosti. Je jeden z nejuznávanějších fotografů, jenž má nejen fotografům, ale i ostatním lidem co říct.“

Rollko se dále rozpovídala o vzniku knihy Fotka nemusí být ostrá.

„Rozhovory, které máte od začátku do konce nahrané, nemůžete jen tak umístit do knižní publikace. Musíte si vyhrát se stylistikou, slovíčky apod. Musíte celý text vyčistit, protože je jiné číst rozhovory v časopise, a jiné v knize. Najdete tam monology Roberta Vana, ze kterých se dozvíte o jeho životě, práci a o jeho kariéře. Jsou v ní obsažené nejen jeho myšlenky, ale také nádherný set pětadvaceti dosud nezveřejněných fotografií, které Robert vybral přímo pro tuto knihu.“

Natalie A. Rollko

Robert Vano přítomným sdělil, že nedávno dostal nabídku vyfotit traktory, a přestože se z finančního hlediska jednalo o lákavou nabídku, tak ji odmítl, protože se na takový typ snímků nespecializuje. Dodal, že by také nikdy nefotil politiky, protože jakmile vláda některé strany skončí, odchází celá garnitura, včetně fotografů. Politici a traktory nejsou jedinými tématy, které by věhlasný fotograf nefotil.

„Také neumím fotit architekturu a reportáž. Nefotil bych ani vesmírné nebo pasové fotografie.  Fotím jenom módu, hezké nahé kluky, zátiší a krajinky.“

Nová kniha Roberta Vana se zaměřuje na jeho kariéru fotografa.

K fotografování tulipánů se Robert Vano dostal přes jednu fanynku z Olomouce, která ho poprosila, zda by nenafotil zátiší, které od smrti pana Sudka u nás nikdo nedělá. Přes tuto příhodu se téma hovoru stočilo na otázku strážných andělů.

Kromě knihy se řešili i strážní andělé…

Fotograf se svěřil, že má dva strážné anděly, protože jeden by to prý nezvládl, což se dozvěděl během svého vystupování v slovenském pořadu Anjeli strážni. Také přiznal, že s nimi nejen mluví, ale občas jim i nadává.

„Dříve mi lidé dávali slona, ale je těžké něco chtít od slona. Pak mi jedna paní dala anděla, a od té doby je sbírám.“

Autor fanouškům osvětlil, co všechno v jeho nové publikaci naleznou.

„Každá kapitola je o něčem jiném a začíná fotkou, která prezentuje téma dané kapitoly. V knize uvádím spoustu rad, které mi předali starší fotografové. Nejlepší rada z nich je nikoho neposlouchat, hlavně ne své rodiče a učitele, jestliže nechcete skončit jako oni. Když jsem se asi ve dvaceti zeptal, kdy budu slavný, tak mi jeden pan fotograf řekl, že až po šedesátce. Ptal jsem se proč. Na to mi odvětil, že padesát procent úspěchu fotografa je, že se narodil v Paříži. Druhých padesát, že chodí na čas. Takže se snažím být v životě alespoň napůl úspěšný, a proto chodím všude včas. Další z tipů je, že se lidé musí uvolnit. Fotografování je o cvičení.“

kniha Fotka nemusí být ostrá

Druhý díl autobiografie známý fotograf zatím neplánuje. Se smíchem však dodal, že pokud by se dožil stovky, tak by tuto variantu ještě zvážil. Vano ještě dodal, že všechny své fotografické sny si splnil.

„Mám štěstí, že jsem toho nikdy moc nechtěl, a tak se všechny mé sny splnily. Chtěl jsem jenom být fotografem, nikdy jsem netoužil po tom mít manželku, děti, psa, bazalku, porsche, chatu, studio v Monte Carlu vedle princezny Stephanie, jak to mají ostatní lidé. To je pak neštěstí. Už Dalajláma říkal, že chcete-li mít problém, něco si kupte.“

Slavný fotograf prozradil, že se mu všechny jeho sny splnily.

Tímto výrokem svou prezentaci titulu Fotka nemusí být ostrá Robert Vano ukončil a přihlížející návštěvníci si mohli dojít za autorem pro podpis.

Vanova poslední publikace je mozaikou dvaadvaceti krátkých kapitol, jež se zabývají tématem fotografie z různých úhlů. Autor vzpomíná na některé příhody, které během focení zažil, ale také jasně vyjadřuje své názory a postoje k určitým odvětvím fotografie. Tato útlá knížečka o sto čtyřiačtyřiceti stranách potěší každého, kdo chce nahlédnout do profesního, i osobního života celosvětově známého fotografa, Roberta Vana, a ještě se od něj pár triků také přiučit.

Související knihy

Vano, Robert – Lechnerová, Soňa

Slovart, 2015