Po dvou letech od bestselleru Psychologie sériových vrahů přichází psychopatolog PhDr. Andrej Drbohlav s novou odbornou publikací, která se tentokrát zabývá fenoménem masových vražd.  Kniha Psychologie masových vrahů, s podtitulem Příběhy temné duše a nemocné společnosti vás s touto problematikou seznámí ze všech možných úhlů a nechybí ani známé i méně známé případy masových útoků. Stejně jako autorův předchozí počin vychází i tento titul v nakladatelství Grada.

Setkání s Andrejem Drbohlavem proběhlo ve středu 4. listopadu v pražském obchodním centru Quadrio. Autor přítomným nejprve prozradil, jak se k psaní další knihy o extrémních formách behaviorální patologie a psychopatologie dostal, protože po dokončení publikace o sériových vrazích nejprve žádný další titul s podobným zaměřením psát už nechtěl.

„Tehdy jsem se zařekl, že to stačilo, protože první kniha si vyžádala deset let sbírání informací a psaní. Je to vždycky úmorná práce plná velmi temných příběhů.“

Velký zájem ze strany čtenářů i nakladatele ho však přiměl na svou publikaci Psychologie sériových vrahů navázat a zabývat se „profilem, který jsme v Čechám donedávna prakticky vůbec neznali, ale který budeme v budoucnosti potkávat ve společnosti čím dál více,“ jak podotkl Drbohlav.

Na obranu tohoto názoru vzápětí uvedl, co ho k této prognóze přivedlo.

„Je to dáno určitou reálnou globální statistikou, nakažlivostí těchto jevů, stavem této společnosti a nezájmem lidí o své blízké. Bohužel je to i důsledkem stavu psychologické a psychiatrické péče.“

Protože mnohým nebylo jasné, v čem se masový vrah liší od sériového vraha, autor tyto rozdíly vysvětlil.

 „Masový vrah je zcela jiný člověk, než ten sériový. Jinak zraje, má jiné dětství, mívá jiné rodiče, jinak myslí, má zcela jiné fantazie, ale hlavně velmi často a velmi hluboce nenávidí společnost, lidi a zejména svůj vlastní život.“

Ke slovu se v průběhu podvečera dostal i kmotr publikace, klinický a forenzní psycholog Radek Ptáček.

„ Já s těmi psychopaty pracuji v reálné praxi a posoudil jsem jich už stovky. Musím říct, že je to svět, o kterém běžný člověk nemá vůbec tušení.  A právě pan doktor Drbohlav velmi kultivovaným způsobem tento svět otevírá a varuje, že to není věc, která se děje pouze ve filmech, ale probíhá mezi všemi lidmi.  Může se dít i v oblastech, které bychom měli jinak za čisté a naprosto nevinné, jako je prostředí velkých korporací, bank, světové politiky, ale třeba i škol. Tato kniha je naprosto úžasné dílo, které by si měl přečíst nejen každý člověk zajímající se o psychologii a příbuzná témata, ale také každý, který se pohybuje mezi lidmi.“

Oba odborníci přiznali, že plánují společnou knihu, jež se bude zabývat psychopatií v co nejširším záběru, a následně publikaci Psychologie masových vrahů pokřtili.

Na závěr křtu vyhradil autor prostor i pro dotazy diváků. Ty nejvíce zajímaly časté masové útoky na veřejných školách, podrobnější srovnání masových a sériových vrahů, jejich genderové zastoupení a způsob, jak je můžeme včas odhalit, pakliže je to vůbec možné. Drbohlav rovněž podotkl, jak nedostatečná je naše psychologická a psychiatrická praxe, převážně v případě ústavní péče.

„V ústavech jsou jedinci mnohdy se čtyřnásobnou nebo pětinásobnou ochrannou léčbou. Ve čtrnácti letech mají za sebou desítky loupežných přepadení, případně deset, dvanáct, patnáct znásilnění. To jsou všechno indikátory, že se do budoucna nic zásadně nezmění; problémový jedinec bude vyžadovat velkou kontrolu a vysoce rozvinutou terapii. A přesto se dopouštíme toho, že v den jejich osmnáctin je vypouštíme ven a následně v navazujících letech řešíme důsledky své neschopnosti zachovat se rázně. Udělat ten čistý radikální řez a být si schopen sám před sebou i před společností ospravedlnit, že ne každý je vyléčitelný a ne každý je napravitelný. Musíme přijmout tahle fakta. To je realita.“

Došlo i na otázku trestů a jejich dostatečnosti resp. nedostatečnosti, ale rovněž také špatně fungujících terapií, během nichž nedochází k začlenění delikventů do fungování společnosti, protože mnozí z nich nejsou vedeni k jakékoliv práci, či znalosti hodnoty peněz.

Diskuze se stočila taktéž na nepřipravenost škol na krizovou situaci, kdy studenti, ale ani jejich vyučující neví, jak v případě náhle nastalého chaosu jednat. Tuto tezi si Drbohlav ověřil v rámci svého malého experimentu, který na některých školách provedl.

 „Ve chvíli, kde se uměle se třídě vyvolala krizová situace, chaos, siréna apod., se děti nekoordinovaně rozutekly do všech koutů a učitelka o nich naprosto ztratila povědomí. Kdyby se v Českém prostředí stalo to, co zaznamenáváme v Americe každý čtvrtý den, tak se stane největším problémem toho trestného činu nepřipravenost. Ta nejvíce pomůže pachateli uskutečnit rozsah útoku, jak si ho naplánoval. Jsme velmi nepřipravení, ale málokdo chce o takových věcech slyšet, ať se s tím setkávám ve školství nebo u policie. Velmi často slýchám např. od policistů, že je to určitě fenomén, se kterým se budeme setkávat, ale že je na místě ho řešit, až se ním setkáme reálně. A tak se bohužel řada věcí v Čechách dělá.“

Jestliže vás tato tématika zaujala a rádi byste do mysli masových vrahů nahlédli, vřele vám Psychologii masových vrahů doporučuji. Přestože se jedná o odbornou publikaci, autor píše velmi čtivým způsobem, tudíž dokáže upoutat i laika. Toto téma se stává po celém světě čím dál aktuálnějším, proto neuškodí vědět, čemu bude muset čelit naše společnost možná velmi brzy.

Související knihy

Psychologie masových vrahů
Příběhy temné duše a nemocné společnosti

Drbohlav, Andrej

Grada, 2015

Psychologie sériových vrahů
200 skutečných případů brutálních činů sériových vrahů současnosti

Drbohlav, Andrej

Grada, 2013