Tak jako se Waterloo stalo v obecném povědomí synonymem pro porážku, Lepanto – námořní bitva Osmanů s benátsko-španělsko-papežskou koalicí vystupující jako tak zvaná Svatá liga – vstoupilo do dějin jako „bod obratu“.

Byť se bojovalo na moři, nechyběli u toho ani čeští rytíři Řádu sv. Jana Jeruzalémského, johanité – pánové z Vartenberka a Házmburka. Byli to příslušníci tohoto řádu, kdo pár let před Lepantem obranou Malty zabrzdil osmanskou expanzi do západního Středomoří, kdo začal onen dlouhotrvající obrat od ústupu před militantním islámem k jeho zadržování, jež později přešlo v jeho zatlačování. Nikoli náhodou zdobí oltář kostela Panny Marie pod řetězem poblíž Karlova mostu v Praze obraz Karla Škréty věnovaný Lepantu. Je svědectvím o českém příspěvku v tomto „svatém boji“.

V zájmu všeho křesťanstva: Bitva u Lepanta 1571

Autor: Luboš Taraba

Počet stran: 272
Vazba: vázaná
Formát: 150×211 mm
ISBN: 978-80-7425-256-3
Doporučená cena: 269 Kč

Knihu V zájmu všeho křesťanstva vydalo nakladatelství Epocha v edici Polozapomenuté války.

Ukázka z knihy

VELKÝ TUREK

Večer sedmého lednového dne roku 1566 zahlédli obyvatelé Londýna na ztemnělé obloze hned dvě komety s dlouhými krvavými ohony. Zatímco si poddaní „panenské královny“ Alžběty kladli otázku, co toto znamení, od kterého nečekali nic dobrého, přinese, nad Vatikánem se objevil proužek bílého dýmu. „Habemus papam“, znělo Věčným městem. Katolický svět měl po devětadvaceti dnech od smrti Pia IV. nového Svatého otce. A ve srovnání s jeho předchůdci hodně jiného papeže. „Jen kůže a kosti“, vystihl vzhled jednašedesátiletého dominikána z Alessandrie, bývalého generálního inkvizitora Antonia Ghislieriho, který si zvolil jako pátý v pořadí jméno Pius, jeden z diplomatů ve Vatikánu. Tento vizionářský asketa, v mládí pasák ovcí, kterému stačilo k životu vajíčko a trocha zeleniny a jehož osobní majetek obnášel dvě košile a mnišské roucho, se cítil být předurčen stát se spasitelem „církve svaté“. Jak brzy dokázal, neváhal použít sílu a drakonické tresty, aby toho dosáhl. Vedle vyhánění Židů, vyhlazení protestantského Lutherova a Kalvínova býlí či nápravy upadlých mravů se hodlal vypořádat především s „nejkrutějším nepřítelem božího jména“. Jeho snem bylo, „aby byl Turek úplně zničen a doražen“. (str. 9–10)

 Pius V.

Edice Polozapomenuté války

Zaujala vás ukázka? Máte rádi knížky s válečnou tematikou? Edice Polozapomenuté války nabízí v širokém záběru pohled na historii lidstva, a to z hlediska vojenského, politického i společenského. Zaměřuje se na zdánlivě polozapomenuté válečné konflikty a osobnosti kolem nich, jež ani s odstupem času neztratily na dramatičnosti a významu, a proto stále vzbuzují náš zájem. Všechny tituly edice jsou bohatě vybaveny fotografiemi, mapkami, chronologií a dalším ilustračním doprovodem. O jednom z těchto titulů si můžete přečíst v našich dvou článcích, Krymská válka jako Velký švindl a Jedna z nejzbytečnějších válek v dějinách.

Luboš Taraba (*1958)

Již od doby studií na Filozofické fakultě UK (obor filozofie-dějepis) se zajímá především o kontroverzní dějinné události a osudy rozporuplných osobností. V roce 1990 vydal svou prvotinu Charles de Gaulle, oceněnou za přínos v oblasti literatury faktu. O dva roky později vyšla jeho monografie Duce, zachycující životní dráhu Benita Mussoliniho. Na dějinné období popsané v monografii Nebezpečný intrikán – Život Charlese Maurice Talleyranda (1995) volně navázaly obsáhlá monografie Waterloo (1999) a Vídeňský kongres (2002).
V roce 2006 se vrátil k tématu evropských konfliktů 19. století, a to v publikaci Divná válka – francouzsko-pruská válka 1870–1871. Na tuto linii navázal volnou trilogií o válkách za osvobození Itálie – Krve po kolena: Solferino 1859 – zlom ve válkách o sjednocení Itálie (2011), Italské patálie maršála Radeckého: První válka za osvobození Itálie 1848–1849 (2013) a Prodané vítězství: Poslední válka za osvobození Itálie 1866 (2014).
Pro všechny práce Luboše Taraby je příznačná stylová lehkost a čtivost, zároveň však respekt k historickým faktům, které autor dokáže skloubit v celek přístupný i nezasvěcenému čtenáři.

Informace o autorovi byly čerpány ze stránek nakladatelství Epocha.

Nakladatelství Epocha ve stávající podobě existuje a vydává od října roku 2002. Navazuje na činnost stejnojmenného subjektu, který vznikl roku 1996. V roce 2002 se Epocha rozšířila, a to nejen personálně, ale především koncepčně. Její ediční záběr se rozrostl o další žánry a s tím se rozšířila i autorská základna, která se neomezuje jen na domácí zdroje. Dominantním směrem ediční koncepce zůstává i nadále literatura faktu a historie, nově je velký prostor v edičních plánech věnován fantastice.

Související knihy

Taraba, Luboš

Epocha, 2015