Román s prostým názvem To je Život! britského rodáka Dana Rhodese (*1972) vydalo nakladatelství Leda se záměrem potěšit své čtenáře trochou moderního britského humoru a dovolit jim tak v příjemné společnosti zapomenout na starosti všedních dní. A myslím si, že tento cíl byl beze zbytku naplněn.

Hlavní hrdinkou příběhu je Aurélie Renardová. Studuje v Paříži umění a až na neuspokojivý sexuální život se cítí jako ryba ve vodě. Když však v rámci svého výtvarného projektu hodí do davu oblázek, roztočí kolotoč neočekávaných událostí. Trefí jím totiž dítě v kočárku. Jeho matka nic netušící a kající se Aurélii jako trest svěří do péče na týden miminko neurčitého věku a neobvyklého jména Herbert. Auréliin život se tak mění k nepoznání a ona díky starostem o malé dítě dozrává ve skutečnou osobnost.

Autor den po dni líčí situaci dívky a jejích blízkých, ale i těch, k nimž je vzhledem k novým okolnostem přitahována. Aurélie prožívá řadu absurdních setkání a jen tak mimoděk začíná chápat skutečný smysl svého života.

Dan Rhodes ve mně vyvolal dojem, že se v životě a jeho peripetiích opravdu vyzná. A totéž možná platí i o jeho znalostech o výtvarném umění.
Vyjadřuje se k němu nejen slovy profesora Papavoine:

„Výtvarní umělci by měli přestat chrlit slova. Neměli by druhým vysvětlovat proč dělají to či ono, a rozhodně by z nich neměli dělat součást své práce. Už jen něco pojmenovat znamená to někam posunout.“ (str. 273)

Na mušku svého humoru si bere i umělecké kritiky, kteří ač o věci jen slyšeli, již předem si na ni formují svůj ostře negativní názor. A naráží i na obyčejné rodinné konstelace – znáte „syndrom prostředního dítěte“?

Hlavním motorem celého vyprávění je ale láska, která nezná hranic. Ať již těch geografických nebo fyzických. Láska, která dává motiv konání a smysl tomu, co by bez ní bylo jen prázdnou demonstrací.

Dan Rhodes píše vtipně, s nadhledem a velmi lehce. Čtenář přímo cítí, jak ho baví své hrdiny mučit neočekávanými trapasy a nechávat je, hlavně samozřejmě Aurélii, aby se s nimi po svém poprali. A možná i pochopí, jakou moc má pravda, která sice z počátku bolí, ale ve svém důsledku osvobozuje. Vždyť právě v tom je smysl lidského „pinožení“ – jednat tak, abychom dokázali obstát především před sebou samými, a to i přes potřebně kritické hodnocení svého počínání.

Musím říct, že jsem se u čtení dobře bavila, místy smála nahlas, občas nechápala (jak může matka dát dítě do péče osobě, kterou nezná??, co je uměleckého na kálení do zkumavky??), aby mi pak v závěru všechno došlo. Pokud tedy budete při čtení stejně jako já vrtět v úžasu hlavou s tím, že autor možná už trochu přehání, vydržte až do konce, vaše argumenty budou rozptýleny. Vše má svůj smysl a na závěr každý kamínek mozaiky života zapadne na své místo.

Jistě, jde o nadsázku a místy i o pěknou „limonádu“, ale rozhodně také o kvalitní čtení, které by vám nemělo uniknout. Hlavně kvůli tomu, že reálný život humornými situacemi často neoplývá. I proto vám mohu román To je Život! Dana Rhodese vřele doporučit.

Související knihy

Rhodes, Dan

Leda, 2015