Autory knihy Hitlerova dětská armáda, kterou vydalo roku 2015 nakladatelství Ikar ve skupině Euromedia Group, jsou Harald Stutte a Günter Lucks. Harald Stutte je historik a žurnalista, který za své reportáže získal cenu Sdružení německých novinářů píšících o cestování. Po přečtení rukopisu pamětí Güntera Luckse se rozhodl s ním spolupracovat. Tak vznikla kniha Byl jsme Hitlerův poslední rekrut, vyprávějící Lucksův příběh šestnáctiletého příslušníka Waffen-SS. Podobnému tématu se věnuje rovněž kniha Hitlerova dětská armáda vyprávějící o osudech Hitlerových dětských vojáků.

Mladiství bojovníci pod osmnáct let sice bojovali v řadách německé armády již od počátku války, jejich masové nasazování však začalo až tehdy, kdy bylo jisté, že Německo stojí před svým pádem. Odhady tvrdí, že jen v posledních týdnech války padlo v boji na šedesát tisíc mladistvých ve věku patnáct až sedmnáct let. Již roku 1943 byla dle záměru říšského vedoucího mládeže Artura Axmanna, jenž chtěl Hitlerovi darovat k narozeninám vojenskou jednotku Hitlerovy mládeže, vytvořena obrněná granátnická divize Hitlerjugend. O tom, jak na celou věc nahlíželi samotní odvedenci, hovoří interní přípis Heinricha Himmlera šéfovi říšské kanceláře Martinu Bormannovi, v němž si říšský vedoucí SS stěžuje, že „odvedenci pláčou, kdežto ti druzí, uznaní za neschopné válečné služby, se radují“.

Kniha Hitlerova dětská armáda zprostředkovává čtenářům osm příběhů mužů, kteří se na konci války, když jim bylo patnáct až šestnáct let, ocitli navlečení do uniformy Waffen-SS. Dočteme se nejen o jejich krátké a neslavné vojenské „kariéře“, ale rovněž o jejich osudech po skončení války, kdy často skončili v zajetí. Pro české čtenáře je kniha zajímavá mimo jiné tím, že se v ní často skloňuje název lázeňského města Luhačovic. Právě Luhačovice se na podzim 1944 po okupaci Čech a Moravy německým wehrmachtem staly baštou Hitlerjugend. Zdejší Říšský výcvikový tábor měl produkovat vojáky s předpoklady pro nižší velitelské funkce. Luhačovicemi prošli i dětští vojáci, jejichž příběhy publikace vypráví.

Dalším zajímavým aspektem knihy, který má potenciál zaujmout české čtenáře, je fakt, že se v ní lze dočíst mnohé o chování Čechů za války i po válce, ovšem pohledem z „druhé strany“. Češi jsou zde většinou vykreslováni ne zrovna lichotivě, hlavně co se týče jejich chování k Němcům bezprostředně po skončení války.

Kniha Hitlerova dětská armáda zaujme všechny zájemce o válečné dějiny a o jedinečné lidské osudy. Zajímavým způsobem popisuje životy i emoce dětí, které byly vycepovány v rychlokurzech a následně poslány do již prohrané války, aniž by měly nějakou větší šanci na přežití. Stejně tak zajímavá je i ta část knihy, v níž se autoři zabývají poválečnou snahou „dětských vojáků“ o návrat do normálního života. Další interesantní záležitostí je skrze vyprávění sledovat, jak se změnil náhled hlavních postav na válečné dění po několika letech.

Titul Hitlerova dětská armáda rozhodně doporučuji každému, kdo má zájem seznámit se s méně probádaným koutem tak širokého tématu, jakým je druhá světová válka.

Související knihy

Lucks, Günter - Stutte, Harald

Ikar, 2015