Jedna z nejzbytečnějších válek v dějinách

velky_svindl
Krymská válka byla nejen jednou z nejzbytečnějších a nejkrvavějších válek v historii, navíc byla první válkou, v níž se v plné míře projevila síla žurnalistiky, a poslední válkou, které se zúčastnily klasické plachetní válečné lodě.


Titul Velký švindl s podtitulem Krymská válka 1853-1855 vyšel roku 2015 v nakladatelství Epocha jako 35. svazek edice Polozapomenuté války. Jeho autorem je Václav Králíček, novinář, autor literatury faktu, malíř a grafik, věnující se především tématice námořní historie. Václav Králíček je autorem apokryfů Čertův tucet a spoluautorem knihy Bůh stál při Anglii o tažení španělské Armady v roce 1588 proti anglické královně. Ke stému výročí potopení zaoceánského parníku vydal monografii Titanic. Nikdo nechtěl uvěřit, v níž seznámil čtenáře s některými neznámými i opomíjenými skutečnostmi o plavbě a katastrofě tohoto plavidla.

Na počátku krymské války stál konflikt mezi carským Ruskem a Osmanskou říší, které se v té době přezdívalo „nemocný muž na Bosporu“. Důvodem k této nelichotivé přezdívce bylo celkové zaostávání kdysi mocné říše ve srovnání s okolními vyspělými zeměmi. Roku 1850 předal osmanský sultán Francii správu křesťanských chrámů v Jeruzalémě. Tato funkce byla do té doby udělována pravoslavným Rusům, car Mikuláš byl změnou velmi pobouřen, ačkoli jej sultán přesvědčoval, že šlo jen o nedorozumění. Car vyslal do Osmanské říše knížete Menšikova, jehož skutečné poslání dodnes není zcela jasné. Možná měl jen uzavřít výhodnou dohodu se sultánem, a v tomto ohledu nebyl úspěšný, možná měl naopak rozdmýchat vášně a v konečném důsledku „legalizovat“ carovu vojenskou intervenci. Pro druhou variantu svědčí nejen Menšikovovo neomalené a nediplomatické vystupování, ale i stupňující se požadavky samotného cara. Ruský panovník si stěžoval na špatné zacházení s pravoslavnými křesťany na Balkáně a usiloval o to, aby mohl využívat Bospor a Dardanely. Důsledkem bylo vyhlášení války a intervence ruských vojsk na území podunajských knížectví, tedy Moldavska a Valašska. Tak začala Krymská válka, jež se téměř zvrhla ve válku celosvětovou.

Kniha Václava Králíčka je logicky rozčleněna na dvanáct kapitol včetně úvodu a epilogu. V úvodu se čtenář seznámí s tím, co byla a nebyla krymská válka a hlavně jaké bylo její politické podhoubí. V epilogu zase zjistí, jaké byly překvapivé výsledky války a proč se na burzách projevily zcela opačně, než se čekalo. V závěru knihy je pro lepší orientaci v průběhu krymské války uveden přehled těch nejdůležitějších dat.

Titul Velký švindl je nejen velmi poučným pojednáním o válce mnoha paradoxů, ale i poutavým čtením, které čtenáře pohltí více než mnohý román. Pro větší názornost jsou v knize otisknuty portréty hlavních protagonistů války a různé dobové kresby a snímky (neboť krymská válka byla válkou, jejíž průběh byl poprvé zdokumentován i prostřednictvím fotografií). Knihu mohu doporučit nejen čtenářům, majícím dlouhodobý zájem o historii, ale i těm, kteří se pod tlakem současných událostí na Krymu rozhodli dozvědět se více o historii tohoto poloostrova.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeVelký švindl
Krymská válka 1853–1856

Králíček, Václav

Epocha, 2015

Napsat komentář