Britskou spisovatelku Helen Fieldingovou má většina čtenářů spojenou se sérií o tak trochu ulítlé Bridget Jonesové, jež se nikdy nevzdává a život dokáže brát s nadhledem. Tato úspěšná autorka má však na svém kontě také další romány, jež u nás nakladatelství XYZ postupně publikuje. V listopadu jsme se dočkali nového vydání prvotiny Helen Fieldingové Celebrity pro Afriku, kterou napsala už v roce 1994, a nyní se na knižních pultech objevil její další román, Bujná fantazie Olivie Joulesové, jež je ještě ztřeštěnější než celá série o Bridget Jonesové dohromady.

Rachel Pixleyová už od malička milovala dobrodružství, a když následkem jedné tragédie osiřela, změnila si jméno na Olivii Joulesovou a slíbila si, že svůj život prožije naplno. Přestože díky práci reportérky pro lifestylový časopis Elan a pro Sunday Times cestuje po celém světě, stále má pocit, že jejích kvalit není plně využito, a tak se při každé příležitosti snaží odhalit nějaké mezinárodní spiknutí nebo celosvětové ohrožení, jež by jí přineslo vytoužené místo ve zpravodajství.

Olivia odjede do Miami, aby se zúčastnila představení nového krému, a na večírku se seznámí s charismatickým Pierrem Feramem. Všimne si však, že se tento muž za Francouze jen vydává, a přitom se jistě jedná o Araba. Mladá novinářka začne Ferama podezřívat, že je ve skutečnosti Usáma bin Ládin, který si nechal udělat plastiku a nyní chystá další teroristický útok. Poté, co dojde k výbuchu lodi OceansApart, Olivia se ve svém podezření ještě utvrdí s tím, že pokud se nejedná o samotného Usámu, tak mezi Feramem a Al-Káidou určitě existuje nějaká souvislost. Nebojácná novinářka se vydává hned do několika světových metropolí, aby odhalila možnou teroristickou hrozbu a konečně se tak dočkala vytouženého uznání…

Jedním z jejich oblíbených životních pravidel bylo: „Nikdo se o tebe nezajímá. Všichni se zajímají jenom o sebe, stejně jako ty.“ Na večírcích bylo toto pravidlo k nezaplacení. (str. 21)

Pokud od románu Bujná fantazie Olivie Joulesové očekáváte, že se opět setkáte s postavou typu „Bridget Jonesové“, musím vás bohužel zklamat. Oliviin příběh je oproti tomu Bridgetinu mnohem poťouchlejší, a ani hrdinky si (až na barvu vlasů) nejsou moc podobné.

Zatímco Bridget byla veskrze romantická duše toužící po milujícím partnerovi a po práci, díky níž si vyslouží respekt ostatních (a ve které jí nebudou nutit sjíždět požární tyč), Olivia se naopak pachtí pouze za kariérou a o vážné vztahy nejeví přílišný zájem. I když se jedná o velmi inteligentní ženu, jež hovoří několika jazyky, ovládá sebeobranu a ráda si hraje na špiónku, její přebujelá fantazie a ukvapenost ji občas přivedou do velmi nebezpečných situací.

Přestože je příběh Olivie Joulesové zábavný a občas i napínavý, nedokážu se ubránit tomu, abych ho nesrovnávala s oblíbenou „jonesovskou“ trilogií, a v tomto zápase bohužel Olivia těžce prohrává. Oproti Bridget jí chybí uvěřitelnost a charisma, kvůli kterému byste si ji zamilovali. Do Olivie se nejen těžko vžíváte, ale celou dobu máte pocit, že to autorka snad nemůže myslet vážně.

Oliviiny zážitky působí fantaskně až groteskně, ale nejbizarnějším na tom je, že nejde jen o bujnou fantazii hlavní postavy, ale o situace, jimž autorka Olivii vystavila.

Helen Fieldingová pojala svůj román jako výsměch nejen rádoby hollywoodským hvězdičkám, o nichž píše ve velmi ironizující rovině, ale i senzacechtivým novinářům, mezi něž patří i samotná hlavní hrdinka.

Na druhou stranu mi absurdita některých scén připomněla podobně ironicky laděnou knihu Analfabetka, která uměla počítat od Jonase Jonassona.  Pokud vás tedy tento humorný román bavil, věřím, že se vám zalíbí i Bujná fantazie Olivie Joulesové, kterou můžeme chápat jako satiru na dnešní pseudocelebrity a hvězdné reportéry.

Ukázka z knihy

„Nemůžete litovat toho, co se nestalo, protože se taky nestala spousta dalších věcí.“

„Co tím chcete říct?“

„Přece příčina a důsledek. Kdykoli se něco stane, je to proto, že se stala spousta věcí po celém světě. Když se nějak rozhodnete, nemůžete udělat nic jiného, protože jste taková, jaká jste, a k tomu rozhodnutí vedla spousta dalších věcí. Takže nemá smysl něčeho litovat.“

Olivia se na ni zadívala a zamyšleně přikývla. „To si přidám ke svým životním pravidlům,“ řekla. (str. 36)

Související knihy

Fieldingová, Helen

XYZ, 2015