Jméno Arthur Conan Doyle si většina čtenářů automaticky spojuje s postavou Sherlocka Holmese, právě on totiž stvořil tohoto detektiva s ohromnou dedukcí. Spisovatel ovšem patřil k velmi plodným autorům i v jiných žánrech. Kromě detektivek psal historické a fantastické povídky a dramata, poezii, zajímal se o literaturu faktu. Do jeho tvorby se promítl, zejména v pozdějších letech, zájem o spiritismus, nadpřirozeno a nevysvětlitelné jevy. Právě tato záliba ho spojuje s Robertem Eighteen-Bisangem (vlastníkem nejslavnější sbírky vzácných knih o upírech na světě) a Martinem H. Greenbergem (autorem více než 200 sci-fi, detektivních a hororových knih, které byly přeloženy do 33 jazyků)

Byli to právě oni, kdo sestavili knihu povídek Arthura Conana Doyla pod názvem Upírské příběhy, kterou vydává nakladatelství Brána. Sedm příběhů  je z pera Arthura Conana Doyla, přičemž ve třech vystupuje také Sherlock Holmes a jeho věrný přítel doktor Watson. Osmou povídku napsal současný autor Bill Crider. Do souboru byla patrně použita, protože popisuje setkání Sherlocka Holmese s údajným Van Helsingem, lovcem upírů, a Draculovým stvořitelem Bramem Stokerem.

Na konci každé povídky připojili autoři souboru krátký komentář, ve kterém upřesňují, kdy a kde poprvé vyšla a co ji spojuje s upírskou tématikou. Tady mám ovšem ke Bisangovi a Greenbergovi velkou výhradu. Vůbec nechápu, co je vlastně vedlo ke srovnání Sherlocka Holmese s Drakulou, dvou zcela odlišných postav.

Ukázka z knihy

Sherlock Holmes a hrabě Dracula jsou dvě z nejznámějších a nejzřetelnějších postav lidové kultury…Hrabě Dracula je protagonistou eroticko-hororového románu, zatímco Holmes je ztělesněním racionálního detektiva. Doylův pátrač a Stokerův upír však mají společného víc. Oba jsou vysocí, štíhlí, charismatičtí džentlmeni, obdaření neobyčejnou silou a schopnostmi, jimiž předčí většinu lidských bytostí. (str. 203)

Ve většině příběhů není o upírech, tak jak je známe, ani zmínky. Upírem je jednou masožravá rostlina, podruhé žena, která využívá muže, jindy zase šlechtic, který dokáže ovládat ženy. Jejich protivníci pak lovci upírů. Obávám se tedy, že svět je plný upírů.

O čem tedy příběhy záhadné, trochu tajemné, občas maličko nadpřirozené, ovšem pramálo upírské jsou?

První příběh se odehrává v Arizoně, kde v divočině zmizí místní výtržník. Jeho kumpáni mají podezření, že byl zavražděn, je ovšem možné, že se stal obětí podivných rostlin.

V druhé povídce si krásná, tajemná žena pohrává se svými milenci. Sblížení s ní jim přináší neštěstí.

O tom, že pomoc neznámému cizinci se vždy nevyplácí, se přesvědčí hrdinové další povídky. Mladí snoubenci, žijící na anglickém venkově, se postarají o neznámého Švéda. Setkání s ním jim ovšem nic dobrého nepřinese…

Ve čtvrté povídce musí profesor Austin Gilroy čelit vlivu slečny Penclosové, která ho ovládá pomocí hypnózy a snaží se ho zničit.

V dalších povídkách již vystupuje Sherlock Holmes. Má za úkol dokázat dceři váženého klienta, že je její snoubenec nebezpečný člověk. Také musí odhalit, co je za podivným chováním mladé ženy, která, ač mírné povahy, ubližuje svému nevlastnímu synovi a dokonce byla přistižena, jak mladšímu synkovi saje krev. Je to snad upírka? A do třetice poodhalí, jaké tajemství ukrývá dům vdovy Mary Marberleyové.

Posledním příběhem souboru je již zmiňovaná povídka Billa Cridera.

Myslím, že je zbytečné hodnotit úroveň povídek Arthura Conana Doyla. Vzhledem k datu narození spisovatele (rok 1859) a stálému zájmu čtenářů o jeho knihy můžeme říci, že čas prověřil kvalitu jeho tvorby. Určitě zajímavé může být pro knihomoly, nejenom z řad jeho obdivovatelů, že čtyři povídky ze souboru vychází v češtině úplně poprvé. Ve stejném duchu, jako Doylovy příběhy, je napsaná také povídka Billa Cridera, která je možná trochu více zábavná.

Autoři souboru připojili jako přílohu seznam nejznámější literatury, ve které se Sherlock Holmes setkává s Draculou nebo upíry, která je ovšem dle mého názoru zcela nezajímavá. Domnívám se, že většina autorů je českému čtenáři celkem neznámá.

Věřím, že by si Sherlock Holmes s upíry poradil, ale jsem zcela přesvědčena, že by na ně nevěřil.

Související knihy

Doyle, Arthur Conan

Brána, 2012