Slečna Primová je v mnoha ohledech neobyčejná žena. Dobře vypadá, má několik vysokoškolských titulů a v sečtělosti by jí mohl konkurovat jen málokdo. Přesto pracuje jako obyčejná úřednice, žije ve stresu a jen obtížně hledá ve svém životě smysl. Jednoho dne se proto rozhodne přijmout práci v městečku San Ireneo de Arnois, daleko od všeho, co dosud znala. A přestože zde nalezne oázu klidu, není pro ni jednoduché se místnímu životu přizpůsobit.

Zdá se totiž, jako by se v San Ireneu zastavil čas. Život tu plyne pomalu, malé obchůdky mají otevřeno jen několik hodin denně, děti se vzdělávají více doma než ve škole a ženy považují za samozřejmé mít manžela. A v neposlední řadě je zde zcela obvyklé chodit do kostela. Emancipovaná, moderní a ne právě duchovně založená slečna Primová proto jen těžko přivyká zvláštnostem místní společnosti a především svého zaměstnavatele, tajemného muže z křesla. Ten pro slečnu Primovou představuje již od jejího příchodu nejtěžší oříšek. Jeho chování, vystupování, neobvyklé názory i podivný postoj k výchově dětí v ní vyvolávají zmatek, neboť jsou zcela odlišné od všeho, co bylo běžné ve světě, kde doposud žila.

Muž z křesla má však pro každý svůj názor pádné argumenty, kterými slečnu Primovou zahrne pokaždé, když se ona pokusí některé jeho přesvědčení zpochybnit. Zároveň si ale uvědomuje, že jeho zaměstnankyně jej výrazně překonává ve schopnosti udržovat ve věcech pořádek a také v jemnocitu, který je muži z křesla poněkud cizí. Brzy se tak mezi nimi vyvine vztah vzájemného respektu, ale také soupeření.

Slečna Primová si zanedlouho uvědomí, že ke svému zaměstnavateli chová i jiné, silnější city. A jakkoli se zdá, že i on je jí přátelsky nakloněn, některé rozdíly lze jen těžko překonat. I tento vztah se tak pro slečnu Primovou stane podnětem k přehodnocení některých přesvědčení, která do té doby považovala za zcela neochvějná.

Kniha Procitnutí slečny Primové svými kulisami, námětem, ale i slohem připomíná romány Jane Austenové, zároveň však vedle křehké milostné zápletky otevírá i další témata, příznačnější pro moderní dobu, jako jsou hledání úniku před všudypřítomným stresem, otázky víry, organizace vzdělání nebo lidského zacházení s časem. Autorka Natalia Sanmartin Fenollera ve své knize vytvořila svět plný kouzla, v němž dojdou ocenění zcela jiné kvality než ty, na které klade důraz naše doba. A přestože jej umístila do fiktivního městečka San Ireneo de Arnois, ukazuje i čtenáři, že pro vznik podobného prostředí není důležité místo, kde žijeme, ale naše ochota vzdát se některých zažitých názorů nebo přeuspořádat své priority a schopnost všímat si drobných každodenních radostí.

Román, který vyšel v nakladatelství Host, je inteligentní, citlivý a příjemný ke čtení a ze současné literární produkce výrazně vybočuje jak svým prostým, ale přesto uchvacujícím příběhem, tak i hodnotami, na které klade důraz. Díky těmto vlastnostem jej lze označit za velmi kvalitní knihu, u níž je velmi pravděpodobné, že dokáže oslovit mnohem širší publikum než jen milovnice klasických romantických příběhů.

Foto: Timothy Marsee, flickr.com

Související knihy

Sanmartin Fenollera, Natalia

Host, 2014