Nekončící pocit déjà vu

zivotzazivotem
Když čtyřletou Ursulu táhne její starší sestra Pamela do na první pohled krotkých a nevinných vln, které ledabyle omývají cornwallské pobřeží, dívenku zachvátí pocit neznámé hrůzy, jakoby už jednou do těchto zrádných vod vstoupila a za svou bláhovost zaplatila tu nejvyšší daň…

O svém velkém literárním talentu přesvědčila britská spisovatelka Kate Atkinsonová celý svět už svým debutem V zákulisí muzea (jenž u nás vyšel v roce 2006), dosud největší kariérní úspěch jí však přinesl až její zatím poslední román Život za životem.

Dramatický příběh životů Ursuly Toddové se nejen držel dlouhé týdny na předních místech prodejních žebříčků, ale autorce přinesl i prestižní knižní cenu The Costa Book Awards za rok 2013. Stejně jako obě výše zmíněné knihy, tak i poslední knihu Neuzavřené případy, která u nás Atkinsonové vyšla v roce 2009, vydalo nakladatelství Argo.

Každý z nás si občas klade otázku, jak by se jeho život vyvíjel, kdyby se v minulosti rozhodl jinak. Kate Atkinsonová motiv „co by, kdyby“ zpracovala velmi netradičním způsobem – hlavní hrdinka Ursula se 11. února 1910 narodí s pupeční šňůrou kolem krku a ještě, než se stačí poprvé nadechnout, zemře. Tím však její příběh nekončí. Společně s Ursulou se vracíme do tohoto mrazivého dne, aby se dívka narodila podruhé. Pro tentokrát je nemluvně na poslední chvíli zachráněno.

Přestože si smrt vezme maličkou Uršulu v prvních letech jejího života hned několikrát, každý její návrat do únorového, sněhem zavátého dne, kdy se narodila, je pro ni a její rodinu novou šancí, aby neopakovali své fatální chyby. Dívka se však nedokáže zbavit pocitu, že dané chvíle už jednou zažila, a stále častěji ji tíží obavy z přicházejícího neštěstí, jemuž musí nějakým způsobem zabránit…

Hlavní myšlenka, na kterou Atkinsonová upozorňuje, je patrná již od začátku – každé, i nepatrné rozhodnutí může mít nedozírné důsledky.  Přestože se příběh točí primárně kolem Ursulina života, její rozhodnutí a následná smrt mají velký vliv i na její rodinu a blízké přátele.

Tím, jak se Ursula na základě jednou i vícekrát prožitých vzpomínek na předchozí život rozhoduje, je patrné, jak se mění i její povaha. Od naivní, nevinné dívky, která se nechá ovládat okolnostmi a ostatními lidmi, nám před očima dospívá v samostatnou, rozhodnou ženu s velkými cíli, jimiž by mohla změnit i svět.

Do Ursuliných životů velmi výrazným způsobem zasáhnou také obě světové války, které románu dodávají historický kontext a seznamují čtenáře s dramatickou situací, jež v těchto dobách (nejen) ve Velké Británii panovala.

Je patrné, že poměrně vysokou frekvencí Ursuliných „pádů do tmy“ na začátku knihy chtěla autorka čtenářům co nejjasněji vysvětlit, na jakém principu je příběh vystavěn. Při každém návratu do noci Ursulina narození se však dozvídáme nové podrobnosti, a ani zlomové okamžiky, jež dívce dříve přinesly smrt, nejsou napodruhé stejné, takže nová rozhodnutí, která musí Ursula udělat, pro ni nemusí skončit vždy šťastně.

Dobovou atmosféru prvních dekád 20. století skvěle navozuje nejen výběr prostředí (finančně zaopatřená rodina žijící na anglickém venkově), ale i jazyková stránka, v níž jsou jasně patrné nuance mezi mluvou příslušníků různých společenských vrstev, k nimž jednotlivé postavy románu náleží.

Ačkoliv je zápletka oproti běžně vydávaným románům trochu komplikovanější kvůli častému přeskakování v čase, není potřeba se obávat jejího nepochopení. Naopak – způsob, jakým autorka téma nekonečných voleb uchopila, je natolik zajímavý, že vám nedovolí knihu odložit do té doby, než dočtete její závěrečnou kapitolu.

Román Život po životě každopádně patří k nejlepším novinkám tohoto roku a svou jedinečností, jak po obsahové, tak i po formální stránce, si dle mého dokáže získat i náročnějšího čtenáře.

 

Ukázka z knihy

Ursula cítila, jak ji proud táhne dolů, níž a níž, jako by najednou nebyla kousek od břehu, nýbrž někde daleko na moři. Nožky pod vodou šlapaly jako na pedálech, jak se snažily dosáhnout na dno. Kdyby se tak mohla zapřít a vlnám se postavit. Dno však zmizelo a ona se začala zalykat a v hrůze kolem sebe tloukla rukama. Někdo přece přijde? Bridget nebo Sylvie ji určitě zachrání. Nebo Pamela – kde je Pamela?

Nepřišli. Všude kolem voda. Nekonečná, bezedná masa. Bezmocné srdíčko jí v hrudníku divoce bušilo jako pták lapený v kleci. V lastuře ouška bzučelo tisíc včel. U konce s dechem. Tonoucí dítě. Z nebe padající pták.

Padla tma. (str. 32)

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeŽivot za životem

Atkinsonová, Kate

Argo, 2014

Napsat komentář