Román Potopená města spadá do stejné série jako kniha Prachožrouti, již nakladatelství Plus vydalo v loňském roce. Na její děj ale nijak nenavazuje, ponechává si jen stejné reálie a atmosféru. Čtenář, který předchozí svazek minul, si tak nemusí dělat starosti, že by se v knize ztrácel. Klidně může naskočit na rozběhnutého koně beze strachu z natlučeného nosu.

Spisovatel Paolo Bacigalupi způsobil svým vstupem na scénu fantastické literatury poprask. Ukázal, že umí pracovat s originálními a dobře podanými motivy. Nejsilnějším prvkem jeho tvorby jsou ekologická varování, která zaznívají napříč jeho knihami. Ať už člověk sáhne po sbírce povídek Čerpadlo 6 nebo románu Dívka na klíček, nevyhnutelně narazí na předzvěst budoucích časů, k nimž by mohlo dojít, pokud si lidstvo neuvědomí, že Zemi máme jen jednu a podle toho by se s ní mělo zacházet.

Stejné je to i v Potopených městech a Prachožroutech. Autor nás zavádí do světa, v němž roztály ledovce, zvedla se hladina oceánů, což vedlo k dalekosáhlým klimatickým a také civilizačním změnám. V ruinách někdejších velkoměst přežívají hrstky lidí. Jejich životy se snížily jen k tomu nejdůležitějšímu. Přežít. Platí pouze právo džungle, a tak se každý musí umět postarat sám o sebe. Ti nejslabší paběrkují a v odpadu hledají cokoli využitelného, silnější se chopili zbraní a bojují o moc.

V obdobné situaci čtenář potkává hlavní hrdiny příběhu. Jednorukou Mahlii a chlapce z farmy Myšáka. I když označení „hrdinové“ je třeba v tomto případě brát s rezervou. Připomínají totiž spíše jen pěšáky na šachovnici. Ničím nevynikají, nemají zvláštní schopnosti ani charakterové vlastnosti. Snaží se ve zdraví dočkat dalšího úsvitu, nasbírat si hrst mravenčích vajíček na přilepšenou a pomáhat místnímu lékaři. Zvrat v jejich životech nastává rázně a neočekávaně a budoucí dění odhalí jejich sílu osobnosti až na kost.

Ve světě, kde neexistuje morálka a čest, kde se milosrdenství trestá smrtí, to nemá nikdo lehké. Mahlie tak musí čelit výčitkám svědomí, i když jí rozum radí zachránit si kejhák a vykašlat se na ostatní. Spolu s ní řeší čtenář dilema mezi pragmatismem na jedné straně a soucítěním s ostatními a snahou udělat věci správně na straně druhé. Bacigalupi skrze jednorukou dívku ukazuje, že zachovat se dobře lze v každé situaci, jen musí člověk překonat sám sebe.

Autor dále nastiňuje problém dětských armád, na které lze bohužel narazit i v naší realitě. Stačí zapátrat po informacích o dění v Africe nebo na Blízkém východě. Spisovatel zdařile pracuje s psychikou takovýchto bojůvek, nevyhýbá se syrovému zobrazování fyzického i emocionálního násilí. Jeden pak může být rád, že se jedná pouze o fiktivní příběh a ne skutečnost. Bacigalupiho vyprávění je totiž naturalistické, až z toho mrazí.

Z těchto důvodů tak čtenář snadno zapomene, že v rukou drží sci-fi. Autor navíc nepracuje s futuristickými technologiemi, jen s vlastní vizí budoucnosti. Jediným výrazným vědeckofantastickým elementem tak zůstává poločlověk Tool. Patří k zástupcům uměle vytvořené rasy, vyšlechtěné ze směsi lidské, psí, tygří a hyení DNA. Mají jen nemnoho úloh. Zabíjet a poslouchat na slovo svého pána. V momentě, kdy Tool unikne na svobodu, se tak stáváme svědky jeho vnitřního boje mezi zakotvenou potřebou sloužit a možností kráčet po vlastní stezce. Poločlověk navíc funguje jako zrcadlo ukazující fakt, že zvířeckost se někdy projevuje v lepším světle než lidskost.

Bacigalupi ví, jak psát, soustředí se na akci, nezdržuje se nezáživnými popisnými pasážemi. Děj má díky tomu dynamický spád, odsýpá rychlostí japonského Šinkansenu a nikde nedrhne. Je sice slabší než autorovy předchozí tituly, pobavit a donutit minimálně k letmému zamyšlení se nad současným stavem věcí však stále dokáže.

I když román Potopená města cílí na mladší čtenářstvo, skvěle si jej užije každý fanoušek postapokalyptických příběhů. Zajímavým jej mohou shledat i ti, pro které spojení jako „globální oteplování“ nebo „nezvratné klimatické změny“ neznamenají pouze senzacechtivé titulky v médiích. Pokud nic, alespoň jim poskytne reálně vypadající alternativu budoucího vývoje.

Související knihy

Bacigalupi, Paolo

Plus, 2014